Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Krušné hory mívaly parametry Himálaje, prozradily vzácné mikrodiamanty

  14:36aktualizováno  14:36
Mikrodiamanty viditelné pouze mikroskopem spojují Krušné hory a Himálaj. Na Ústecku je jediná lokalita v Česku, kde je geologové na povrchu našli. Obvykle se vyskytují jen hluboko v podzemí. Ven se dostávají například při zemětřeseních, jaká jsou nyní pozorovatelná právě v nejvyšším pohoří světa.

Doktorandi Masarykovy univerzity Jakub Haifler a Petra Jakubová se vzorky obsahujícími mikrodiamanty. | foto: Masarykova univerzita

Naleziště na Ústecku objevila v roce 2011 Jana Kotková z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a České geologické služby.  Je v Českém středohoří, ale geologicky spadá do oblasti Krušných hor.

Vědci nyní v rámci projektu univerzity a geologické služby budou hledat v Krušných horách další naleziště, studovat minerály a také granulity, což jsou horniny, v nichž se mikrodiamanty vyskytují.

Mikrodiamanty

Takzvané mikrodiamanty jsou vzácně se vyskytující pouhým okem neviditelné minerály, které dokládají geologické procesy, jež formovaly planetu Zemi. Jedná se o pozůstatky geologické činnosti staré asi 340 milionů let.

Jsou tvořeny z čistých krystalů uhlíku. Jejich velikost se pohybuje v desetinách milimetru. Aby se mikrodiamanty vytvořily, musí se sejít několik specifických podmínek, mezi něž se řadí určitý tlak nebo teplota. Vznikají navíc v hloubce 150 kilometrů pod zemským povrchem.

Diamanty, které se využívají komerčně, vznikají zcela jiným procesem. K zemskému povrchu se dostávají díky vulkanické činnosti a větší jsou pravděpodobně proto, že déle krystalizují.

Existuje jen málo míst, kde se objevily až u zemského povrchu. 

"Je to raritní. Nalezišť diamantů, které vznikly takto netypicky, je jen přibližně pět," uvedla Kotková v roce 2011. 

Tehdy odhadovala, že diamanty by se u nás mohly objevit i jinde než v Českém středohoří. Podobnou geologii má například oblast jihočeského Blanského lesa nebo Rychlebských hor na severní Moravě (více o objevu naleziště zde).

"Proč tomu tak je, přesně nevíme. Může se tak stát různými procesy, mezi něž patří například delaminace. Při ní se část zemské kůry ulomí a u té lehčí, protože má menší hustotu, dojde k vyzdvižení," uvedl vedoucí brněnského týmu projektu Jaromír Leichmann.

Obdobný proces, který se na povrchu projevuje zemětřesením, v současnosti můžeme pozorovat v Himálaji. "Znamená to, že i u nás kdysi podobně vysoké pohoří existovalo," dodal Leichmann.

Výzkum mikrodiamantů, objasnění procesu vzniku minerálů, pomůže přiblížit mimo jiné příčiny zemětřesení, jako jsou ta v Himálaji.

"Samotné mikrodiamanty žádné praktické využití nemají. Jsou velké jen asi jako třetina tloušťky lidského vlasu a pro odborníky zatím představuje problém už jen to, jak je dostat z horniny, ve které jsou uloženy," uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rosnička zelená
Konec dinosaurů uvolnil cestu žábám

O katastrofické povaze vymírání na přelomu křídy a paleocénu před 66 miliony let dnes již téměř nepanují žádné pochyby. Tato událost postihla asi 75 %...  celý článek

Chevy Malibu Michelle Knappové, který zasáhl zhruba 12kilový meteorit. Do týdne...
Jak prodat ojeté auto za 25násobek? Chce to mít štěstí na meteorit

Představte si, že jste majitelem starého ojetého auta. Jednoho večera se ozve rána a ukáže se, že váš vůz je poškozený tak, že je nepoužitelný. Přesto se brzy...  celý článek

Tempo těžby se zvyšuje nad plán domluvený se zástupci UNESCO, kritizují postup...
Boj o poslední nížinný prales Evropy. Odpůrci kácení se poutají ke strojům

Poslední nížinný prales Evropy zažívá horké léto. Na polské straně Bělověžského pralesa, jenž je zapsán v seznamu Světového dědictví UNESCO, dnes plane boj:...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.