Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Krušné hory mívaly parametry Himálaje, prozradily vzácné mikrodiamanty

  14:36aktualizováno  14:36
Mikrodiamanty viditelné pouze mikroskopem spojují Krušné hory a Himálaj. Na Ústecku je jediná lokalita v Česku, kde je geologové na povrchu našli. Obvykle se vyskytují jen hluboko v podzemí. Ven se dostávají například při zemětřeseních, jaká jsou nyní pozorovatelná právě v nejvyšším pohoří světa.

Doktorandi Masarykovy univerzity Jakub Haifler a Petra Jakubová se vzorky obsahujícími mikrodiamanty. | foto: Masarykova univerzita

Naleziště na Ústecku objevila v roce 2011 Jana Kotková z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a České geologické služby.  Je v Českém středohoří, ale geologicky spadá do oblasti Krušných hor.

Vědci nyní v rámci projektu univerzity a geologické služby budou hledat v Krušných horách další naleziště, studovat minerály a také granulity, což jsou horniny, v nichž se mikrodiamanty vyskytují.

Mikrodiamanty

Takzvané mikrodiamanty jsou vzácně se vyskytující pouhým okem neviditelné minerály, které dokládají geologické procesy, jež formovaly planetu Zemi. Jedná se o pozůstatky geologické činnosti staré asi 340 milionů let.

Jsou tvořeny z čistých krystalů uhlíku. Jejich velikost se pohybuje v desetinách milimetru. Aby se mikrodiamanty vytvořily, musí se sejít několik specifických podmínek, mezi něž se řadí určitý tlak nebo teplota. Vznikají navíc v hloubce 150 kilometrů pod zemským povrchem.

Diamanty, které se využívají komerčně, vznikají zcela jiným procesem. K zemskému povrchu se dostávají díky vulkanické činnosti a větší jsou pravděpodobně proto, že déle krystalizují.

Existuje jen málo míst, kde se objevily až u zemského povrchu. 

"Je to raritní. Nalezišť diamantů, které vznikly takto netypicky, je jen přibližně pět," uvedla Kotková v roce 2011. 

Tehdy odhadovala, že diamanty by se u nás mohly objevit i jinde než v Českém středohoří. Podobnou geologii má například oblast jihočeského Blanského lesa nebo Rychlebských hor na severní Moravě (více o objevu naleziště zde).

"Proč tomu tak je, přesně nevíme. Může se tak stát různými procesy, mezi něž patří například delaminace. Při ní se část zemské kůry ulomí a u té lehčí, protože má menší hustotu, dojde k vyzdvižení," uvedl vedoucí brněnského týmu projektu Jaromír Leichmann.

Obdobný proces, který se na povrchu projevuje zemětřesením, v současnosti můžeme pozorovat v Himálaji. "Znamená to, že i u nás kdysi podobně vysoké pohoří existovalo," dodal Leichmann.

Výzkum mikrodiamantů, objasnění procesu vzniku minerálů, pomůže přiblížit mimo jiné příčiny zemětřesení, jako jsou ta v Himálaji.

"Samotné mikrodiamanty žádné praktické využití nemají. Jsou velké jen asi jako třetina tloušťky lidského vlasu a pro odborníky zatím představuje problém už jen to, jak je dostat z horniny, ve které jsou uloženy," uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.