Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci trénují umělé maso. Klobásy z laboratoře budou už příští rok

  11:01aktualizováno  11:01
Holandští vědci slibují, že do šesti měsíců připraví první masný výrobek z tkáně vypěstované ve zkumavce. Na talíře je ovšem čeká ještě dlouhá cesta.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Mark Post z univerzity v holandském Maastrichtu doufá, že si odnese jeden malý vědecké vavřín. Podle svých vlastních slov je na dobré cestě, aby se stal prvním vědcem, kterému se v laboratoři podaří vytvořit nápodobu zvířecího masa. Jeho týmu se totiž již podařilo vypěstovat napodobeninu svalu. A svaly jsou tím, co dělá maso na talíři masem.

Vědci odhadují, že do výroby prvního masného výrobku jim zbývá zhruba nějakých šest měsíců práce, řekl časopisu NewScientist Mark Post, veterán oboru výroby umělých tkání. První maso ze zkumavky má být z vepřového. O dalších půl roku by mohl přijít prý i první kus umělého hovězího.

K panice ale zatím není důvod. Umělé maso byste od skutečného zatím měli snadno poznat. Pořádný steak, nebo řízek se "z umělého" zatím vyrobit nedá.

Na tenko krájené

Je to dáno především tím, že vědci zatím pěstují jen velmi tenké vrstvy svaloviny, dlouhé zhruba dva a půl centimetrů a nějakých sedm milimetrů široké. Rostou natažené na pružném povrchu, který je pokrytý vlasy jako suchý zip. Odborníci buňkám dopřávají pohyb stahováním a natahováním podkladu. To je nezbytné, aby výsledná hmota svou strukturou skutečně připomínala svaly živých zvířat.

Tenké plátky jsou jediné, co vědci zatím dokážou vypěstovat. Silnější by neuživili. V tělech zvířat se o výživu svalů stará hustá síť velkých a především malých cév, které od sebe bývají jen desetiny milimetru vzdálené. Pokud nevytvoříte v laboratoři stejně hustou zásobovací síť, můžete buňky pěstovat jen zhruba na výšku jedné desetiny milimetru. Tuto otázku zatím žádný tým spolehlivě nevyřešil. Maso by se tedy vytvářelo pokládáním vrstev na sebe. Pěkný kus "flákoty" se tak vytváří obtížně.

Překážkou je i složení. Umělé svaly podle Marka Posta zatím obsahují méně bílkovin než dobré maso. Surovina z maastrichtské laboratoře se tak zatím hodí  spíše na holandský než vídeňský řízek. Proto vědci říkají, že jako první vyrobí potraviny z mletého masa: klobásu a časem i hamburger (až zvládnou nejen vepřové, ale i hovězí).

Bude to asi dobře i s ohledem na barvu. Umělé svaly jsou zatím nezdravě bílé. Chybí v nich krev a také bílkovina myoglobin, která dělá syrové maso červeným. Maastrichtský tým prý na způsobu zvýšení myoglobinu pracuje.

Poslední velkou záhadou je chuť chystaného umělého masa. Umělé maso se vším všudy nikdo nikdy nevyrobil a ani nevyzkoušel. I vědci z oboru jsou v tomto ohledu spíše opatrní (především kvůli hygienickým předpisům). Mark Post před rokem řekl pro časopis Nature, že v jeho laboratoři umělé maso ochutnal jediný člověk, a to ruský novinář, který přijel natočit reportáž o práci laboratoře. Prý si nabral na pinzetu a strčil kousek do pusy, než vědec vůbec stačil zareagovat. Pak řekl, že sousto nemělo žádnou chuť a bylo tuhé.

Na chuti se také nepodílí jenom geny a způsob zpracování masa, ale také například strava zvířete během života. Zatím není jasné, jak něco takového napodobit.

Otázkou je také způsob výroby. Vědci k němu zatím potřebují spoustu "dílů" z živých zvířat. Jde o buňky i další látky, které mají omezenou životnost (např. se nedělí v misce donekonečna), takže se musí odebírat ze zvířecích těl. A zatím se to musí dělat příliš často.

Méně peněz i krve

Maso ze zkumavky má nepochybně spoustu nevýhod, ale mělo by mít jednu velkou výhodu, která by ho mohla učinit zajímavé i ekonomicky: šetrnost k životnímu prostředí. Jedna nedávná práce (výtah je dostupný zde) odhadovala, že k výrobě masa v tkáňové kultuře stačí nejméně pětkrát méně vody, stokrát méně zemědělské půdy a také o něco měně energie než u dnešních zemědělských chovů. (Malou výjimkou je zemědělská výroba kuřecího masa, na kterou je prý zapotřebí více půdy a vody, ale méně energie.)

Při bližším pohledu to nepřekvapí. Statistika ukazuje, že zvířata obecně spotřebují několikanásobně více energie na vykrmení, než kolik z nich poté získáme v podobě potravy.

Šetrnější by výroba měla být i ke zvířatům. Industrializovaný moderní chov je zaměřen především na efektivitu chovu. I když to neznamená, že by neměl vůbec ohled na zvířata, na jatka či do drůbežárny své dítě vezmete sotva. Nejsou to příjemná místa, a těžko to může být při současné poptávce po masu jinak.

Maso z laboratoře by mohlo alespoň některé podobné provozy zavřít. Z tohoto důvodu technologii podporuje například i americká organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals, tedy zhruba Společnost pro etické zacházení se zvířaty), která mezi vědci proslula svým radikálním bojem proti výzkumu na zvířatech.

PETA přislíbila milion dolarů prvnímu týmu, kterému se podaří vyrobit umělé maso nerozlišitelné od pravého technologií, kterou by šlo použít v průmyslovém měřítku a mohlo cenově konkurovat běžnému masu (vyhlášení soutěže je zde). Několikaletým grantem podpořila přímo i jednoho výzkumníka v oboru (což u něj prý vzbudilo obavy, co tomu řeknou kolegové).

Mimochodem, není zcela jasné, kdo vlastně platí práci holandských vědců. Mark Post podle časopisu NewScientist pracuje pro neznámého filantropa.

Kdy to bude?

Další otázkou je, zda se Marku Postovi podaří jeho předpověď naplnit. Kdybychom například měli věřit zprávám ze začátku letošního roku, na těchto řádcích byste si četli zprávu o první veřejné ochutnávce umělého masa a ne jen o slibech. Vědec ruského původu Vladimír Mironov totiž ještě v lednu sliboval, že na konci srpna bude první veřejná ochutnávka masa vypěstovaného v laboratoři. Mělo se tak stát na vědecké konferenci ve Švédsku, kde zazněl i odhad Marka Posta.

Mironov ovšem musel v únoru odejít ze svého pracoviště na Lékařské univerzitě v Jižní Karolíně, podle všeho kvůli střetu s nadřízeným. Premiéra se tak musela odložit. (Nyní má podle zpráv AFP Mironov pracovat pro brazilskou soukromou potravinářskou společnost, takže je možné, že o maso z jeho dílny nakonec nepřijdeme.)

Mark Post zatím evidentně také doufá, že svůj slib splní. Sám si totiž ze své předpovědi ukrajuje. V roce 2009 předpověděl, že by umělé maso mohlo být do pěti let. Novým výrokem se tedy předběhl. Snad to ukazuje na to, že průlom je opravdu na spadnutí.

Jak dlouho by mu mohla trvat případně cesta do prodejen, to je další otázka. Nejde jen o ekonomiku, ale především o postoj zákazníků. Někteří vědci se domnívají, že bude nepřekonatelný. Ale jak poznamenal norský genetik Stig Omholt pro agenturu AP, může to být i jinak: "Když se podíváte na uzeniny, které lidé dnes ochotně jedí, nemusel by to být veliký problém." Co myslíte, má pravdu? Ochutnali byste maso ze zkumavky? Váš názor si rádi přečteme v diskusi.



Témata: mleté maso


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.