Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci už umějí „číst“ myšlenky

  4:00aktualizováno  4:00
Skupina vědců z University College London přišla na způsob, jak pomocí mozkového skenu zjistit některé nevědomé myšlenkové pochody. S pomocí technologie zobrazení prostřednictvím magnetické rezonance sleduje mozkovou aktivitu podle průtoku krve.
Vědci z britské vysoké školy University College London představili technologii, která jim má pomoci při sledování mozkové aktivity. Jak výzkumníci uvedli pro BBC, lze jejím prostřednictvím objevit i nevědomé myšlenkové pochody zkoumané osoby.

Vědci zjistili, na co lidé myslí

Ke skenování mozku se v současnosti používá technologie magnetické rezonance (MRi). K zjištění, které oblasti jsou aktivní, se pak používá metoda funkční magentické rezonance (fMRi). Ta prostřednictvím zvětšeného krevního průtoku v oblastech, kde se mozek namáhá, dokáže zjistit, které oblasti mozku se zapojují do řešení nějakého problému. Silné magnety, které se při fMRi skenování používají, totiž dokáží rozeznat změnu sycení krve kyslíkem, což souvisí právě se zvětšením krevního průtoku.

Právě fMRi technologie byla využita při pokusech, při nichž vědci chtěli zjistit, zda se nedají sledovat některé nevědomé myšlenkové pochody. Výsledky zkoumání, které byly zveřejněny ve vědeckém magazínu Nature Neuroscience, přinesly poměrně zajímavá zjištění, která mohou být využita při zkoumání lidského podvědomí.

Pokusy byly prováděny na zrakové kůře, což je nejmasivnější systém v lidském mozku, jenž je zodpovědný za vyšší zpracování úrovně vizuálního obrazu. Dobrovolníci, kteří se pokusu účastnili, měli za úkol na monitoru sledovat různé testovací obrazce. Výsledkem pokusu pak bylo, že vědci na základě fMRi skenu dokázali mnohem lépe určit, co bylo na monitoru zobrazeno, než samotné pokusné osoby. Projevilo se to vždy, když byly dva obrazce promítnuty rychle po sobě. Dobrovolníci si uvědomili, že vidí až ten druhý a nebyli schopni si vybavit první. Pomocí fMRi však vědci zjistili, že mozek zaznamenal i první obrázek a dokonce dokázali „přečíst“ vzorec mozkové aktivity, jaký obrazec vyvolal. Na jeho základě pak mohli určit, o jaký obrazec se jednalo.

K podobným výsledkům dospěli i japonští vědci, kteří zjistili, že lze vysledovat vytváří různé vzorce mozkové aktivity pro různě natočené pruhy, které promítali pokusným osobám. Vědci na základě těchto vzorců vytvořili počítačový program, který s až neuvěřitelnou přesností dokázal zjistit, v jakém úhlu byly pruhy promítané dobrovolníkům. V další části pokusu dostaly tyto osoby pokyn, aby se soustředily jen na některé z promítaných různě natočených pruhů. Program pak dokázal rozeznat, na které z nich se pokusná osoba soustředila.

Zatím jen první krok

Podle vědců se tyto výsledky pokusů dají interpretovat jako první krok ke čtení lidského podvědomí témto způsobem. Výsledky těchto výzkumů by se mohly použít například psychiatrii a psychologii, kde mohou sloužit k odhalování potlačených vzpomínek, skrytých fóbiích aj. K nasazení do praxe však vede ještě dlouhá cesta.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.