Náchylnost aminokyselin k vytváření převážně levotočivých forem není jen výsadou pozemského života. Nedávná americká studie prokázala, že se projevuje i u aminokyselin nalezených v dávných meteoritech. Její příčiny je tak třeba hledat spíš v kosmu než na Zemi. Ukazuje se, že důležitou roli v tomto ohledu hraje přítomnost vody.
„Nalezli jsme další důkazy o tom, že biologické molekuly, jako například aminokyseliny, vytvořené v kosmu a přenesené na Zem nárazy meteoritů, mohou vysvětlit, proč je život levotočivý,“ tvrdí Daniel Glavin z Goddardova střediska vesmírných letů. „Tím mám na mysli, proč veškerý známý život při stavbě bílkovin využívá pouze levotočivých aminokyselin.“
Levotočivé aminokyseliny jsou v meteoritech v převaze
Glavinův tým zkoumal vzorky uhlíkatých chondritů, vzácného druhu kamenných meteoritů, které obsahují uhlík vázaný v jednoduchých organických molekulách. Badatelé hledali především izovalin, aminokyselinu, která má schopnost podržet si své pravo či levotočivé uspořádání po dlouhý čas, až miliardy let. Pozemské organismy izovalin ve své chemii téměř nevyužívají, tudíž odpadá možnost, že by jím byly meteority kontaminovány ze Země.
Vědci zjistili, že v uhlíkatých chondritech, které vesměs pocházely z dob před vznikem Země, významně převažují levotočivé formy izovalinu nad těmi pravotočivými, a sice až o 18 %. Preference levotočivých forem u aminokyselin tedy pravděpodobně nemá původ na Zemi, ale v kosmu. Nejspíš ji na naši planetu zanesly asteroidy a komety, které v dávné minulosti bombardovaly její povrch.
Za všechno může voda
Otázkou zůstává proč. Jak se zdá, sklon k levotočivosti souvisí s vodou obsaženou v meteoritech, neboť meteority s větším obsahem vody mají také více levotočivého izovalinu. Glavin se domnívá, že přítomnost vody převahu levotočivých forem zesiluje, přesný mechanismus jejího působení ale zatím nezná.
Předpokládá jen, že k narušení počáteční rovnováhy mezi počtem pravotočivých a levotočivých aminokyselin došlo vlivem polarizovaného slunečního záření, které podle něj přednostně ničí pravotočivé aminokyseliny.
Závěry studie naznačují, že v podstatě stejný proces by se mohl uplatnit i u ostatních aminokyselin. Výsledky výzkumu, který byl podporován Astrobiologickým ústavem NASA, Glavin zveřejnil v únorovém vydání časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Zdroje:
