Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci už vědí, proč je život levotočivý. Odpověď jim daly meteority

aktualizováno 
Aminokyseliny patří mezi základní stavební kameny každého živého organismu. Jsou součástí proteinů, peptidů, enzymů i mnoha hormonů. Přestože se mohou vyskytovat ve dvou verzích – pravotočivé a levotočivé, život na Zemi z dosud neznámého důvodu dává přednost výhradně levotočivým formám.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Náchylnost aminokyselin k vytváření převážně levotočivých forem není jen výsadou pozemského života. Nedávná americká studie prokázala, že se projevuje i u aminokyselin nalezených v dávných meteoritech. Její příčiny je tak třeba hledat spíš v kosmu než na Zemi. Ukazuje se, že důležitou roli v tomto ohledu hraje přítomnost vody. 

„Nalezli jsme další důkazy o tom, že biologické molekuly, jako například aminokyseliny, vytvořené v kosmu a přenesené na Zem nárazy meteoritů, mohou vysvětlit, proč je život levotočivý,“ tvrdí Daniel Glavin z Goddardova střediska vesmírných letů. „Tím mám na mysli, proč veškerý známý život při stavbě bílkovin využívá pouze levotočivých aminokyselin.“

Levotočivé aminokyseliny jsou v meteoritech v převaze

Glavinův tým zkoumal vzorky uhlíkatých chondritů, vzácného druhu kamenných meteoritů, které obsahují uhlík vázaný v jednoduchých organických molekulách. Badatelé hledali především izovalin, aminokyselinu, která má schopnost podržet si své pravo či levotočivé uspořádání po dlouhý čas, až miliardy let. Pozemské organismy izovalin ve své chemii téměř nevyužívají, tudíž odpadá možnost, že by jím byly meteority kontaminovány ze Země.

Levotočivost obr. 1

Vědci zjistili, že v uhlíkatých chondritech, které vesměs pocházely z dob před vznikem Země, významně převažují levotočivé formy izovalinu nad těmi pravotočivými, a sice až o 18 %. Preference levotočivých forem u aminokyselin tedy pravděpodobně nemá původ na Zemi, ale v kosmu. Nejspíš ji na naši planetu zanesly asteroidy a komety, které v dávné minulosti bombardovaly její povrch.

Za všechno může voda

Otázkou zůstává proč. Jak se zdá, sklon k levotočivosti souvisí s vodou obsaženou v meteoritech, neboť meteority s větším obsahem vody mají také více levotočivého izovalinu. Glavin se domnívá, že přítomnost vody převahu levotočivých forem zesiluje, přesný mechanismus jejího působení ale zatím nezná.

Předpokládá jen, že k narušení počáteční rovnováhy mezi počtem pravotočivých a levotočivých aminokyselin došlo vlivem polarizovaného slunečního záření, které podle něj přednostně ničí pravotočivé aminokyseliny.

Levotočivost obr. 2

Závěry studie naznačují, že v podstatě stejný proces by se mohl uplatnit i u ostatních aminokyselin. Výsledky výzkumu, který byl podporován Astrobiologickým ústavem NASA, Glavin zveřejnil v únorovém vydání časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroje:

www.nasa.gov
http://www.newscientist.com  

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.