Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otisky prstů na vás teď vyzradí i to, zda berete drogy a co jíte

aktualizováno 
Britští vědci tvrdí, že se jim podařilo zásadním způsobem vylepšit metodu rozboru otisků prstů. Kriminalisté by z nich měli zjistit nově například i to, zda jejich majitel bere drogy nebo co jí.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Napůl suchá, napůl mokrá by měla být nová zbraň v boji proti zločinu. Pracují na ní vědci z britské univerzity Sheffield Hallam. Metoda, kterou autoři označují jako "mokrosuchou", by měla umožnit kriminalistům, aby jeden otisk prstu použili k několika různým analýzám.

Podrobnosti zveřejnili vědci v časopise Analytical Chemistry. Každý otisk se při ní připravuje ve dvou krocích. Nejprve se popráší speciálním pudrem, poté se ještě jemně postříká kapalným rozpouštědlem. Výsledkem je vznik drobných krystalků, které si uchovají tvar otisku a v sobě uchovají i jeho přesné chemické složení.

Toč se, ionte, zatáčej!

Kriminalisté díky tomu mohou otisky použít dvakrát jinak. Nejprve ho podle tvaru mohou srovnat s databází pachatelů. V tomto ohledu by nová metoda sběru neměla být o nic horší než dnes používané.

Navíc by se pak stejný exemplář otisku mohl použít k podrobné chemické analýze. Z té lze zjisti, čeho se podezřelé ruce dotkly či co se děje v jeho těle.

Chemická analýza provádí pomocí hmotnostní spektrometrie. Zhruba řečeno se při ní zkoumaný vzorek odpaří (a tím samozřejmě zničí). Vzniklé páry se pak "změní" na nabité částice (tzv. ionizují), například proudem elektronů. Ionty se pak urychlí v elektrickém poli. Částice s různou hmotností v něm mají různou setrvačnost. Stačí částice jen donutit "zahnout". Každá bude mít poloměr zatáčky jinak veliký. A když víme, kolik a jak hmotných částic vzorek tvořilo, lze "dopočítat" i jeho chemické složení.

Spektrometrie do každé (kriminalistické) rodiny

Laikovi se může hmotnostní spektrometrie zdát těžkopádná a složitá, ale chemikům výrazně ulehčuje práci a je široce využívána. Za její objev a zdokonalení bylo uděleno několik Nobelových cen, poslední v roce 2002.

U otisků prstů se ovšem zatím nepoužívala, říkají britští vědci ve své studii. Musely být na ni připravovány speciálními způsoby. Některé z nich (otisk například musel být zanechán na tenké hliníkové fólii) by vyžadovaly intenzivní spolupráci pachatele s vyšetřovateli.

Přitom hmotnostní spektrometrie může přinést zajímavé informace. A to i z částečného otisku, kterých kriminalisté najdou spoustu, ale pro přímou identifikaci pachatele se často nehodí. Ve zbytích kůže a tekutinách, které otisk tvoří, zůstanou stopy látek, kterých se pachatel dotýkal. Můžou to být výbušniny nebo drogy, nebo třeba chemikálie z kondomu (užitečné v případech sexuálních zločinů).

Z otisku je také poznat, co dotyčný jedl nebo pil. Rosalind Wolstenholmeová, jedna z autorek výzkumu, pro BBC řekla, že se o tom přesvědčila sama. V otisku svého prstu našla stopy kofeinu ze šálku kávy, který krátce předtím vypila.

Za tři roky?

Nový postup by měl také přinést i úsporu času, tvrdí autoři. Klasickou metodou prý vědci připravovali otisk k analýze zhruba hodinu, "mokrosuchou" jenom 40 minut.

Další zkoušky slibného nápadu podpořilo britské ministerstvo vnitra částkou 80 tisíc liber (tj. zhruba 2,2 milionu korun). Díky zajištěnému financování by metoda během několika mála let měla být připravena k použití, říká v tiskovém prohlášení univerzity Rosalind Wolstenholmeová. Pro BBC svůj odhad zpřesnila na "dva, tři roky".

Ještě důležitější ovšem bude, jak nákladná bude drahá metoda v praxi. Policejní složky (a to nejen ve Velké Británii) si dobře rozmyslí, jestli je její přínos takový, aby ve svých nyní tak napnutých rozpočtech našly peníze na její nasazení.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.