Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci vyvíjejí nové jaderné elektrárny. Spálí i dnes vyhořelé palivo

aktualizováno 
Vědci v nejvyspělejších zemích světa pracují na vývoji reaktorů, jimž se říká Generace IV. Projekt jejich vývoje navrhlo Mezinárodní fórum pro přípravu Generace IV (GIF) v roce 2000. Jeho členy je nyní devět zemí světa a Evropská unie.

Jaderná elektrárna Temelín | foto: MF DNES

Jaké budoucí jaderné elektrárny by se měly stavět, aby se jejich potenciální rizika dále snížila? Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii pochází celosvětově asi 15 procent elektřiny z jaderných reaktorů. Po jaderné nehodě v Japonsku se ukáže, jestli toto číslo poklesne.

"V příštích desetiletích zůstane jaderná energetika jediným energetickým zdrojem schopným vyrobit dostatek finančně dostupné elektřiny a přitom nevypouštět do ovzduší oxid uhličitý, jenž se podílí na globální změně klimatu a který produkují uhelné, ropné i plynové elektrárny," říká Roland Schenkel, donedávna generální ředitel Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC).

Typy jaderných reaktorů

V jaderných elektrárnách dnes pracují různé typy reaktorů. Jejich základní princip je vždy stejný - do těžkých jader atomů uranu, případně plutonia v nich narážejí neutrony, těžká jádra se při nárazu štěpí a uvolňuje se energie.

Tlakovodní reaktory: Nejrozšířenější typ reaktoru na světě představuje asi 60 procent všech reaktorů. Je známý pod anglickou zkratkou PWR a patří sem i ruské reaktory označované jako VVER.

Tento typ reaktoru pracuje i v Dukovanech a Temelíně. Potřebuje jako palivo uran mírně obohacený ve specializovaných závodech.

Reaktor ochlazuje obyčejná voda, která je pod tlakem, takže se ani při vysoké teplotě nevaří. Voda také slouží ke zpomalování (moderování) neutronů, které pak díky nižší rychlosti lépe štěpí jádra uranu.

Podstatné je, že voda z uzavřeného prvního okruhu, která se ohřívá teplem jaderné reakce, pak předává v parogenerátorech teplo vodě ze sekundárního okruhu, jež teprve vytváří páru, která pohání turbínu a vyrábí elektřinu.

Varné reaktory: Známé pod anglickou zkratkou BWR. Druhý nejrozšířenější typ reaktorů (asi 20 procent všech světových reaktorů). Používá obohacený uran, případně i palivo obohacené plutoniem. I tady neutrony zpomaluje a reaktor chladí obyčejná voda. Ta se však už v reaktorové nádobě mění na páru a přímo pohání turbínu. Není tu tedy druhý okruh.

Tyto reaktory jsou zejména v USA, Německu, Japonsku a Švédsku; šest takových reaktorů pracovalo i v japonské elektrárně Fukušima I, kterou zasáhlo zemětřesení.

Těžkovodní reaktory: Využívají k chlazení i ke zpomalení neutronů těžkou vodu (s vodíkovým izotopem deuteriem). Jako palivo stačí zcela běžný uran, ve vyhořelém palivu je pak více vojensky využitelného plutonia, což může podnítit šíření jaderných zbraní. Jejich zastoupení ve světě představuje asi 10 procent. Jsou provozovány hlavně v Kanadě, Indii, Jižní Koreji, Rumunsku a Argentině.

Plynem chlazené reaktory: Chladí je zpravidla plynný oxid uhličitý nebo helium, neutrony se brzdí v grafitu. Reaktory mohou využívat přírodní uran. Nejsou příliš rozšířené, jsou provozovány jen v Británii.

Rychlé množivé reaktory: Není v nich moderátor. Jako palivo využívají směs uranu a plutonia; plutonia z reakce vystupuje víc, než do ní vstupuje, a dá se pak využít jako palivo pro další reaktory nebo pro jaderné zbraně. Největší zkušenosti s nimi mají Francie a Rusko, staví se v Indii a Číně.

Vodou chlazené, grafitem moderované reaktory: Sem patří typ RBMK, který způsobil černobylskou havárii. Již se nestaví, několik těchto reaktorů však funguje v Rusku.

Generace IV v přípravě

"Připravíme nové reaktory tak, aby byly ekonomicky výhodnější a současně výrazně spolehlivější a bezpečnější než ty současné," prohlašuje Jacques Bouchard, francouzský jaderný fyzik a předseda GIF.

15 %

elektřiny spotřebované ve světě pochází z jaderných elektráren.

Vědci soudí, že by v Generaci IV mělo být šest typů reaktorů. Časem se ukáže, které budou nejslibnější a vývoj kterých se naopak zbrzdí.

Ve hře jsou tři různé nové typy takzvaných rychlých reaktorů, jimž se také říká množivé, které mají být chlazeny sodíkem, olovem nebo heliem. Jejich podstatou je, že se v nich vytvoří více štěpného materiálu, než se spotřebuje. V reaktoru se uran 238 změní v plutonium, které lze využít jako palivo. Přebývající plutonium se pak dá použít v jiných reaktorech. Základní princip i provozní vlastnosti rychlých reaktorů už ověřilo zejména Rusko a Francie.

Teď je však nutné tuto koncepci upravit do technicky i ekonomicky nejvýhodnější podoby. Výhodou je možnost využívat v takových reaktorech jako palivo izotop uranu 238, kterého je na světě mnohem víc než dnes užívaného uranu 235. Izotop 235 totiž tvoří jen 0,7 procenta přírodního uranu.

Teplota pro vodík

Do Generace IV dále patří jeden typ reaktoru, který bude využívat vysoké teploty, takzvaný vysokoteplotní reaktor. Tím by se zvýšila účinnost výroby elektřiny nebo by mělo být možné využít dosažené teploty k výrobě vodíku. Právě o vodíku se totiž někdy uvažuje jako o palivu, které nahradí benzin a naftu pro automobily. Jeho výroba je dnes drahá. Vysokoteplotní jaderné reaktory by ji mohly zlevnit. Chladicím médiem v těchto reaktorech má být helium horké až tisíc stupňů.

Dalším navrhovaným typem je reaktor chlazený takzvanou superkritickou vodou, což je podobné současným reaktorům. Nadkritický či superkritický stav vody nastává při teplotě nad 374 stupňů a při vysokém tlaku, kdy není prakticky rozdíl mezi kapalnou vodou a párou. Tento reaktor má zvýšit účinnost výroby elektřiny zase o několik procent.

Pro budoucí provoz je potřebné prozkoumat, jak na materiály, které budou s horkým heliem nebo superkritickou vodou v kontaktu, působí ionizující záření.

"Právě vliv záření na materiály budou zkoumat i vědci u nás ve speciálních experimentálních smyčkách," říká Zdeněk Kříž, vědecký sekretář Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.

Odpad bude znovu palivem

Posledním směrem výzkumu Generace IV jsou reaktory chlazené tavenými solemi. Je to zcela nový koncept, při němž je palivo v tekutém stavu. I na tomto směru výzkumu se podílejí čeští vědci.

Reaktor by umožnil "spalovat" vyhořelé palivo ze současných jaderných elektráren. Tato odpadní směs vysoce radioaktivních látek může být nebezpečná až sto tisíc let.

Reaktor by umožnil „spalovat“ vyhořelé palivo ze současných jaderných elektráren.

 Princip opětovného využití je takový, že se vyhořelé palivo rozpustí v roztavených solích, například ve fluoridech. V tomto stavu se pak v reaktoru dále štěpí a mění v prvky, které se rychleji rozpadávají. Tímto způsobem by se dalo vyhořelé palivo opět využít, a ještě by se přeměnilo v materiál, který ztratí svoji nebezpečnou radioaktivitu už v průběhu několika set let. Tím by se starosti s ním výrazně snížily.

Za čtvrt století

Které směry výzkumu se ukážou jako výhodné a od kterých se ustoupí, se teprve ukáže. Jaderný výzkum je dlouhodobá záležitost. Kompletně nové reaktory nebudou připraveny dříve než za čtvrt století - s výjimkou rychlého reaktoru chlazeného sodíkem, s nímž mají vědci větší zkušenosti. Pokud do té doby podstatně nevzroste výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, bude svět jaderné elektrárny s novými, ještě účinnějšími a bezpečnějšími typy reaktorů určitě potřebovat.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
Co se stane, když do letadla uhodí blesk? Křídlo Boeingu 707 vybuchlo

Otázky. Samé otázky. Někteří lidé si před nástupem do letadla kladou tolik otázek, že do něj nakonec nikdy nevkročí. Nyní vychází kniha, která tyto otázky...  celý článek

Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II
Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II

VIDEO 5. srpna 1917 stanovil tovární pilot firmy Siemens Schuckert Werke rekord ve stoupavosti. Se strojem SSW D.II se mu podařilo vystoupat za 35 minut a 30 sekund...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.