Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci zfalšovali lidskou krev. Zločinci tak mohou zamést stopy

aktualizováno 
Tým vědců z Tel Avivu přišel s metodou, jak zfalšovat stopy DNA. To podle nich ukazuje na rizika oblíbené kriminalistické metody - genetické daktyloskopie. Zločinec by mohl na místě nechat falešné stopy krve nebo slin obsahující DNA nevinného člověka.

Vědci dokázali ošálit vyšetřovatele zfalšovanými DNA stopami. | foto: profimedia.cz

Podle autorů studie je to významné nebezpečí: "Když dokáže pachatel zfalšovat něčí krev a sliny, může v podstatě vyrobit místo činu podle svých představ," říká Dr. Dan Frumkin. A podle něj to není nijak náročný výkon. Pokud by měl k dispozici laboratoř s odpovídajícím vybavením, zvládl by to podle něj i nepromovaný student biologie.

Frumkin a jeho kolegové v praxi demonstrovali proveditelnost těchto metod, když podvrhli místo činu a nechali jej zanalyzovat profesionálními policejními vyšetřovateli. Dokonce ukázali, že když chtějí něčí DNA nastrčit, nepotřebují k tomu ani její vzorek: stačí počítačový záznam z databáze DNA, kterou má policie k dispozici. Laboratoř Nucleix, která experiment provedla, také nabízí metodu, která údajně umožňuje odlišit pravou DNA od té zfalšované.

DNA, gen, genetika, klon, dědičnost, genetický kódGenetická daktyloskopie umožňuje kriminalistům identifikovat, či ověřit totožnost, podezřelých osob na základě biologických stop, které zůstaly na místě činu. Každá kapička naší krve či slin, každý náš vlas totiž obsahuje unikátní genetický kód. Tato metoda se používá v kriminalistice od roku 1985 a prošla bouřlivým a slibným vývojem - dnes nejpoužívanější STRP a VNTR metody identifikace mají velmi vysokou spolehlivost. "Narafičit DNA je jednodušší než narafičit otisky prstu," míní Tania Simoncelli z ACLU. "Systém spravedlnosti budovaný v posledních letech je přitom na testování DNA čím dál více závislý." To potvrzuje i český expert na kriminalistiku Martin Fürbach: "DNA je prostě v módě."

Falšování DNA

Samozřejmě, že podvrhnout DNA, tedy například nechat na místě činu vlasy nevinného člověka, mohli zločinci udělat vždycky. Ale kriminalisté to brali v potaz a na takové "důkazy", jako třeba pramínek vlasů vložený do rukou zavražděného, pohlíželi s přirozenou nedůvěrou. Ale krev nebo sliny jsou mnohem důvěryhodnějším důkazem. A právě tyto důkazy nastražili vědci v pokusném vyšetřování.

Vědci vzali krev ženy a v odstředivce ji zbavili bílých krvinek. Do červených krvinek pak vpravili DNA extrahované z vlasů jiného muže.

Druhá metoda dokonce nepotřebovala ani konkrétní vzorek DNA. Vědci jej napodobili podle záznamů v DNA databázi. Z několika "výstřižků" různých řetězců DNA "poslepovali" řetězec, který pak laboratoř vyhodnotila jako DNA člověka z databáze. Metoda byla úspěšná díky tomu, že vědci velmi dobře znali metodu používanou k testování DNA a nemuseli tak podvrhnout celé DNA.

"Byl jsem ohromen tím, jak důvěryhodně dokázali podvrhnout všechny DNA důkazy," uvedl pro NY Times John Butler. "Nemyslím si ale, že by něco takového dokázal průměrný kriminálník." S tím souhlasí i Dr. Gill Tully, který pro The Daily Telegraph řekl: "Potřebovali byste plně vybavenou laboratoř molekulární biologie, obrovské množství vybavení a kompetentního biologa nebo laboranta. Naprostá většina lidí, kteří by se zapojili do páchání trestné činnosti, nic takového k dispozici nemá. Dokážu si představit mnohem jednodušší způsoby falšování důkazů, než je tento."

Nepotřebujete DNA, stačí žvýkačka

O vyjádření jsme požádali našeho spolupracovníka, experta na kriminalistiku, Martina Fürbacha ze serveru kriminalistika.org. Jeho seriál Tajemství kriminalistiky se zabývá právě i různými metodami zajišťování a ověřování důkazních materiálů. Martin Fürbach píše:

Je naivní si myslet, ze v době nanotechnologií a cestovaní do vesmíru není možné "padělat" DNA nebo otisky prstu. Lze. Otázkou je, kdo by si to mohl dovolit, kolik by ho to stálo a co by tím chtěl dosáhnout. Jak už tu zaznělo, "existuje mnoho jednodušších a levnějších metod."

Problémem DNA je, že justice je na ní stále více závislá a že se někdy zaměňuje "jedinečnost DNA profilu" (vyjádřena pravděpodobností 99,9999999..... ), která z hlediska kriminalistiky patří mezi nejvyšší, za "spolehlivost" (tj. zda daný vzorek skutečně souvisí s trestným činem). Navíc se díky tomu obecně začínají podceňovat jiné důkazy, které mohou mít mnohem větší hodnotu. DNA je prostě v módě. Rovnítko mezi "DNA profil ze stopy na místě činu" = "DNA profil vraha" je ale cesta do pekel. Každá stopa musí být prověřena, muže mít vetší nebo menší kriminalistickou hodnotu. Denně třeba ztrácíme desítky vlasů, jeden nalezený vlas na místě činu tedy může říci akorát to, že jsme tam někdy prošli – a ani neřekne jestli před, po, nebo během vraždy. Větší hodnotu bude mít pramínek vlasů násilně vytržených, patřící podle DNA pachateli a nacházející se v rukou oběti.

Problémů s DNA může být více, např. transplantace kostní dřeně. Z praktického hlediska bych se takového zneužití, které předvedli vědci z Tel Avivu, vůbec nebál. 

Rozhodnout, že šlo o spiknutí a manipulaci, může pouze soud, DNA analýza na tuto otázku neodpoví a ani z principu odpovědět nemůže. Jediné, co může říct, je, komu ten vlas patří. Je ale jasné, že v průběhu soudního procesu se na možnost náhodného přenosu (vlas tam spadl týden před trestným činem) nebo nějakého spiknutí bude vymlouvat skoro každý.

Stejně tak lze padělat otisky prstů, což je trochu pracnější, ale proveditelné. Na druhou stranu, pokud si někdo dá práci, "uklidí" po vás skleničku v baru a ta se "objeví" na místě činu, tak na ní policie najde jak otisky prstů, tak DNA. V našich podmínkách, pokud nebudete mít zrovna alibi a měl jste tu smůlu, že jste celou noc spal sám doma a nikdo vám to nepotvrdí, tak se smiřte s tím, že tento "důkaz" možná na vazbu stačit bude. Zda se z toho stane justiční omyl a budete odsouzen za vraždu, bude záviset jen na kvalitě dokazování (a dobrém obhájci). Literatura a film si s těmito tématy pohrávají často, do jaké míry je to i realita, lze jen spekulovat. Vyloučit to rozhodně nelze.

Tím jsem vlastně odpověděl na otázku - proč by někdo potřeboval genetickou laboratoř, aby složitě a nákladně vyráběl vaši DNA, kterou by stejně nejdřív musel zjistit (např. analýzou odhozené žvýkačky), když mu stačí ta žvýkačka. A to vůbec nechci mluvit o tom, že v životě to může být ještě horší a spiknutí se obejde i bez analýz DNA, kdy se prostě dvě nebo více osob domluví na jedné verzi a vy jste sám s jinou. Teoreticky by měla vyhrát pravda. Vyloučit ale nelze, že vyhrají věrohodnější herci. I bez genetické laboratoře.

Zdroje:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kombajn New Holland CR 9.90, na kterém je umístěna kamera SlowTV.
Tohle chtěl vidět každý kluk. Sledujte přímý přenos z okna kombajnu

Po mazací tramvaji a nákladní lodi namontoval tým SlowTV kameru na další zajímavý pohybující se stroj. Tentokrát je to sklízecí mlátička, tedy lidově kombajn....  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.