Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci změnili rychlost světla. Použili magnet 20 000 krát silnější než Země

aktualizováno 
Pokus francouzských vědců ukázal, že rychlost světla nemusí být ve všech směrech stejná. Ovšem jen v případě, když na světlo působí silné elektromagnetické pole.

Světlo, Ilustrační foto | foto: Profimedia

Výsledky experimentu by mohly vést třeba až ke zlepšení Standardního modelu vesmíru, zatím nejlepší teorie popisující podstatu našeho světa.

Rychlost světla patří mezi základní fyzikální konstanty, ve vakuu je definována hodnotou 299 792 458 m/s (1 079 252 848,8 km/h). Světlo je ve své podstatě elektromagnetické záření a za normálních podmínek se šíří stejně rychle všemi směry.

Elektromagnetické pole má na rychlost vliv

Existují ale výjimky. Například, když světlo vystavíme účinkům silného elektrického či magnetického pole. Pak se rychlost světla může v závislosti na směru jeho pohybu měnit. Jev nazýváme směrovou anizotropií.

Podobné případy byly předpovězeny již koncem sedmdesátých let minulého století, jenže kvůli technologickým možnostem bylo tehdy velmi obtížné předpovědi experimentálně potvrdit.

Technický pokrok od té doby urazil značný kus cesty, a proto se nyní směrovou anizotropii světla pokusili dokázat výzkumníci z pařížského Národního centra pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique) a Univerzity Paula Sabatiera. S podobnými pokusy mají mnohaleté zkušenosti.

Miliardtiny metrů za vteřinu

Kýženého efektu dosáhli ve speciálním, k tomuto účelu navrženém optickém zařízení, tzv. optické dutině, ve které na paprsky světla nechali působit silná elektrická nebo magnetická pole.

Aplikovaná pole byla skutečně intenzívní, například magnetické pole bylo asi 20 tisíckrát silnější než magnetické pole Země. Vliv elektromagnetického pole na rychlost světla byl opravdu prokázán.

Naměřené odchylky se pohybovaly okolo miliardtin metrů za sekundu, tedy přesně tak, jak teorie předpovídala. Z laického hlediska jde o velmi nepatrnou odchylku, jenže výsledky francouzských vědců mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Dopad na teorii i praxi

Za prvé by měly umožnit mnohem přesnější měření anizotropie šíření světelných vln. A pokud dojde ke zvýšení citlivosti měřícího zařízení, tak by pomocí něj, snad někdy v budoucnu, mohli vědci pozorovat narušení (i když velmi malé) Lorentzovy invariance, tedy principu, který v podstatě tvrdí, že přírodní zákony jsou ve všech inerciálních soustavách stejné.

Jde o velmi důležitou fyzikální symetrii obsaženou v Teorii relativity.

A za druhé bychom mohli směrovou anizotropii působením elektromagnetického pole aktivně ovládat, což by se dalo využít v mnoha budoucích optických aplikacích.

Zdroj: www.cnrs.fr

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rosnička zelená
Konec dinosaurů uvolnil cestu žábám

O katastrofické povaze vymírání na přelomu křídy a paleocénu před 66 miliony let dnes již téměř nepanují žádné pochyby. Tato událost postihla asi 75 %...  celý článek

Tempo těžby se zvyšuje nad plán domluvený se zástupci UNESCO, kritizují postup...
Boj o poslední nížinný prales Evropy. Odpůrci kácení se poutají ke strojům

Poslední nížinný prales Evropy zažívá horké léto. Na polské straně Bělověžského pralesa, jenž je zapsán v seznamu Světového dědictví UNESCO, dnes plane boj:...  celý článek

Chevy Malibu Michelle Knappové, který zasáhl zhruba 12kilový meteorit. Do týdne...
Jak prodat ojeté auto za 25násobek? Chce to mít štěstí na meteorit

Představte si, že jste majitelem starého ojetého auta. Jednoho večera se ozve rána a ukáže se, že váš vůz je poškozený tak, že je nepoužitelný. Přesto se brzy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.