Světlo, Ilustrační foto

Světlo, Ilustrační foto | foto: Profimedia

Vědci změnili rychlost světla. Použili magnet 20 000 krát silnější než Země

  • 301
Pokus francouzských vědců ukázal, že rychlost světla nemusí být ve všech směrech stejná. Ovšem jen v případě, když na světlo působí silné elektromagnetické pole.

Výsledky experimentu by mohly vést třeba až ke zlepšení Standardního modelu vesmíru, zatím nejlepší teorie popisující podstatu našeho světa.

Rychlost světla patří mezi základní fyzikální konstanty, ve vakuu je definována hodnotou 299 792 458 m/s (1 079 252 848,8 km/h). Světlo je ve své podstatě elektromagnetické záření a za normálních podmínek se šíří stejně rychle všemi směry.

Elektromagnetické pole má na rychlost vliv

Existují ale výjimky. Například, když světlo vystavíme účinkům silného elektrického či magnetického pole. Pak se rychlost světla může v závislosti na směru jeho pohybu měnit. Jev nazýváme směrovou anizotropií.

Podobné případy byly předpovězeny již koncem sedmdesátých let minulého století, jenže kvůli technologickým možnostem bylo tehdy velmi obtížné předpovědi experimentálně potvrdit.

Technický pokrok od té doby urazil značný kus cesty, a proto se nyní směrovou anizotropii světla pokusili dokázat výzkumníci z pařížského Národního centra pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique) a Univerzity Paula Sabatiera. S podobnými pokusy mají mnohaleté zkušenosti.

Miliardtiny metrů za vteřinu

Kýženého efektu dosáhli ve speciálním, k tomuto účelu navrženém optickém zařízení, tzv. optické dutině, ve které na paprsky světla nechali působit silná elektrická nebo magnetická pole.

Aplikovaná pole byla skutečně intenzívní, například magnetické pole bylo asi 20 tisíckrát silnější než magnetické pole Země. Vliv elektromagnetického pole na rychlost světla byl opravdu prokázán.

Naměřené odchylky se pohybovaly okolo miliardtin metrů za sekundu, tedy přesně tak, jak teorie předpovídala. Z laického hlediska jde o velmi nepatrnou odchylku, jenže výsledky francouzských vědců mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Dopad na teorii i praxi

Za prvé by měly umožnit mnohem přesnější měření anizotropie šíření světelných vln. A pokud dojde ke zvýšení citlivosti měřícího zařízení, tak by pomocí něj, snad někdy v budoucnu, mohli vědci pozorovat narušení (i když velmi malé) Lorentzovy invariance, tedy principu, který v podstatě tvrdí, že přírodní zákony jsou ve všech inerciálních soustavách stejné.

Jde o velmi důležitou fyzikální symetrii obsaženou v Teorii relativity.

A za druhé bychom mohli směrovou anizotropii působením elektromagnetického pole aktivně ovládat, což by se dalo využít v mnoha budoucích optických aplikacích.

Zdroj: www.cnrs.fr