Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci změřili nejkratší časový úsek. Je to dvanáct attosekund

aktualizováno 
Německým vědcům se podařilo něco nebývalého. Dokázali cíleně vyslat laserový pulz, jehož délka trvala pouhých 12 triliontin sekundy. Pokud bychom takových laserových pulzů využili k měření času, vzniklé zařízení by bylo dvakrát přesnější než atomové hodiny.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Krátké laserové pulsy by se tak v budoucnu daly využít při konstrukci ultrapřesných hodin.

A našlo by se pro ně i praktické využití, například by vědcům umožnily sledovat průběh důležitých chemických reakcí jako je fotosyntéza nebo by se jimi mohlo docílit přenosu většího objemu dat v jednom jediném pulzu.

Časy se mění

Pro člověka 21. století, kdy jsou hodiny téměř na každém rohu, je těžké uvěřit, že ještě před několika staletími si lidé mysleli, že čas je něco, co nelze dělit, natož ho pak smysluplně měřit.

Ale s rozvojem moderní vědy, která se snažila vše měřit a porovnávat, se ukázalo, že přestože stále plyne nezadržitelně vpřed, je možné i čas rozložit na menší úseky, které lze měřit stejně přesně jako jiné fyzikální veličiny, například délku či teplotu.

Přesnost měření času se v průběhu staletí postupně stále zvyšovala, až byly na konci minulého tisíciletí sestrojeny atomové hodiny, které vykazovaly odchylku pouhých několika sekund za milion let. Zdálo se, že přesněji už čas snad měřit ani nelze.

Přesnější než atomové hodiny

To platilo až do nedávna, dokud se přesným problémem nezačali zabývat vědci z Institutu Maxe Borna pro nelineární optiku a krátkodobou spektroskopii.

Tým pod vedením Güntera Steinmeyera dokázal, vůbec jako první na světě, vyslat ultrakrátké laserové pulzy trvající pouhých 12 attosekund, což je zatím nejkratší časový úsek, kterého kdy bylo řízeným způsobem dosaženo!

Tým vědců vyslal ultrakrátké laserové pulzy trvající pouhých 12 attosekund...

Pokud bychom tyto pulzy využili k měření času, dosáhli bychom o polovinu větší přesnosti než u těch nejlepších současných atomových hodin.

Jedna attosekunda přitom představuje jednu triliontinu vteřiny, tedy matematicky vyjádřeno 10-18 sekundy, což je číslo, ve kterém za desetinnou čárkou následuje 17 nul a teprve pak jednička.

I pro dnešního člověka jde o něco naprosto nepředstavitelného. Mrknutí oka je ve srovnání s tímto časovým úsekem doslova a do písmene celá věčnost. Jen pro srovnání: jedna attosekunda se má k jedné vteřině jako jedna vteřina vůči době trvání celého vesmíru.

Zdroj: www.mbi-berlin.de

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.