Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Přestaňte blbnout“, navrhněte vlastní experiment a jeďte do Las Vegas

  7:36aktualizováno  7:36
Pošlete nápad na vlastní experiment a my vás vezmeme do Las Vegas. Vědecké poznání má mnoho podob - hypotézy, teorie, rovnice... Jedním ze základních kamenů přírodních věd je ale experiment. Právě ten umožňuje oddělit správné hypotézy od špatných a otevírat nové kapitoly poznání. Navrhněte vlastní experiment a my vám jej pomůžeme uskutečnit.

I neúspěšný experiment může být užitečný (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

„Pamatujte, děti. Jediný rozdíl mezi blbnutím a vědou je, že vědec si výsledky toho blbnutí zapisuje na papír,“ říká Adam Savage, jeden ze dvou hlavních aktérů dokumentu Bořiči mýtů (Mythbusters). A i když věda je mnohem komplexnější a i filosofové vědy mají často problém s její definicí, zjednodušeně se dá říci, že má Savage pravdu. Systematický experiment je skutečně hlavním nástrojem vědců při poznávání okolního světa a testování hypotéz.

Navrhněte vlastní experiment

Vezmeme vás na největší veletrh IT a elektroniky do Las Vegas

Sdružení Žádná věda má za sebou několik experimentů na pomezí vědy, umění a zábavy. Máte nápad na svůj vlastní „kouzelný“ pokus, který byste chtěli uskutečnit, byť by byl úplně z jiné oblasti než Stratocaching? 

Napište nám, získejte podporu Žádné vědy a vyhrajte zvláštní cenu karierního portálu Jobs.cz - cestu na největší veletrh inovací International CES 2015 do Las Vegas.

Přesná pravidla a formulář pro zaslání experimentu najdete na stránkách Stratocaching.cz.

Přihlášením se můžete automaticky stát i účastníkem samotné hry Stratocaching, která proběhne v těchto termínech.

Mandalay Bay
CES logo
Operační systém webOS je i v této zahnuté televizi LG. Ve spodní třetině je...

Las Vegas hostí veletrh CES vždy v lednu. Ačkoliv v Česku tou dobou většinou prší a výjimečně sněží, ve Vegas se chodí v tričku. Navíc zde uvidíte ty nejnovější a nejpokročilejší technologie ve spotřební elektronice a IT.

Pokud chcete dokázat, že platí teorie X, navrhněte experiment. Kdyby X platila, dopadne experiment jinak, než kdyby X neplatila. Jednoduchý příklad vědeckého experimentu: „Stejně velká měděná koule o průměru 20 cm bude padat pomaleji, pokud je dutá.“ Stačí vzít dvě koule - těžkou a lehkou, pustit je ze stejné výšky a sledovat, jestli se hypotéza potvrdí.

Podle biochemika Karyho Mullise, držitele Nobelovy ceny, to bylo právě ustanovení experimentu jako naprostého základu vědy, které umožnilo její další rozvoj. Naráží tím na založení Královské společnosti pro rozšíření vědomostí o přírodě v roce 1650 v Londýně. Na pravidelných setkáních zde - pod záštitou krále - mohl kdokoli prezentovat své poznatky. Ale nikoli přednáškou. Experimentem, který mohli všichni na vlastní oči posoudit. Jinými slovy: nemůžeš to dokázat, tak o tom nemluv. Tomu odpovídá i motto společnosti: Nullius in verba, volně přeloženo: Nedejte na ničí slova.

Král Karel II. se tak bránil tomu, aby se na královské půdě nedostávaly přednášky a teorie do konfliktu s církví. Spojení s experimentem se ale ukázalo mnohem důležitější - umožnilo poznávat přírodní jevy na veřejném poli, transparentně a bez neopodstatněných hypotéz.

Vědecká metoda

Každá disciplína má své odlišnosti. Zjednodušeně lze vědeckou metodu zobecnit třeba následovaně:

  1. Hledání teorie, která vysvětlí pozorovaný jev či jevy
  2. Formulace hypotézy na základě této teorie
  3. Experiment, který jednoznačně potvrdí či vyvrátí hypotézu
  4. Přijetí či odmítnutí hypotézy
  5. Rozšíření teorie o nově získané poznatky

Nechte se inspirovat

Váš experiment nemusí „objevit Ameriku“, to jsme koneckonců s našimi experimenty také zatím nedokázali. V našem pojetí má vždy širší než výlučně vědecký význam. Důležité je najít si v kombinaci vědy, umění a zábavy tu složku, na kterou dáte největší důraz. Když jsme připravovali Miss Experiment, akcentovali jsme především estetickou složku. I když jsme pro práci využili ověřenou vědeckou metodu - geometrickou morfometriku, byl náš pokus spíše hrou než skutečným experimentem podle všech pravidel. 

Jak se pozná dobrý experiment

Validita - experiment měří to, co říká, že měří (výsledek nelze interpretovat jinak)

Reliabilita - experiment měří přesně (dostatečně velký vzorek, dostatek opakování)

Replikovatelnost - experiment je dobře popsaný tak, aby jej bylo možné se stejným výsledkem zopakovat

Stejně tak když jsme „zavírali blesk do skleněné roury“, byl to především pokus, zda věci nalezené na smetišti skutečně mohou fungovat v tak mezních podmínkách. 

Experimenty se ale nemusí týkat jen matematiky a fyziky. I Technet si vyzkoušel experimenty z oblasti sociálních studií. V roce 2009 jsme si založili falešný profil na Facebooku, abychom zjistili, jak neexistující kráska uspěje u mužů a žen. Letos jsme pak sestavili lidem na míru psychologický profil a zjišťovali, jak s ním budou spokojeni. Mezi oblíbené kognitivní experimenty patří také optické iluze, které nám dávají nahlédnout do způsobu, jakým náš mozek vyhodnocuje data. Podobné iluze se ale netýkají jen našeho zraku, ale i vnímání událostí, osob a rozhodování. Je tedy jasné, že rozhodně máte co zkoumat.

Cílem experimentu je lépe poznat, či alespoň zajímavě a přesvědčivě demonstrovat, nějaký jev - ať už fyzikální, chemický, společenský nebo psychologický. Důležité je, aby byl experiment navržen s ohledem na jeho replikovatelnost - musí být možné jej zopakovat a nezávisle tak ověřit výsledky. Právě tak se liší vědecký experiment od triku iluzionisty. Salónní mág se vás snaží zmást a odvést vaši pozornost - ovšem svůj trik neopakuje a neprozrazuje jeho pointu. Také výzkumník někdy před experimentem nesdělí, o co se jedná, vždyť by to mohlo ovlivnit průběh testu. Ovšem po skončení experimentu máte přístup nejen k výsledkům, ale i k metodice a přesnému návodu na zopakování experimentu. Na tajnosti se ve vědě - přinejmenším od založení Královské společnosti - už tolik nehraje.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.