Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa se bude podílet na vývoji nové kosmické lodě NASA. Bez Čechů

aktualizováno 
Evropané se budou poprvé účastnit vývoje kosmického prostředku pro lidskou posádku. Bude s USA pracovat na vývoji lodě Orion. Zaplatí tak za používání stanice ISS.

Na základě Orionu vyvinutý prostředek MPCV v představě ilustrátora nad Marsem | foto: NASA

Nedávné zasedání ministrů členských států Evropské kosmické agentury (ESA) mělo na stole mimo jiné i otázku: Jak Američanům zaplatit evropský podíl na provozu vesmírné stanice ISS?

Není to nová otázka. Největší evropské státy, a s nimi i většina ostatních členských zemí ESA, si ji začaly klást již v roce 2010. Bylo totiž už jisté, že životnost ISS se prodlouží a stanice spolyká další prostředky. Ale pouhé "servisování" vesmírnému programu mnoho nového nepřinese. A tak se hledala možnost, jak využít další provozní finanční prostředky raději na vývoj nové kosmické techniky.

Po nelehkých jednáních s NASA i mezi jednotlivými členy ESA se nakonec podařilo najít vhodné řešení. Evropa splatí dluh prací: účastí evropských pracovišť na vývoji nové kosmické lodě Orion pro NASA.

Americká agentura souhlasila s tím, že ESA namísto opakované výroby nákladové lodě ATV a dopravení odpovídajícího nákladu na stanici ISS vyvine jeden testovací a jeden letový kus kompletního servisního modulu pro novou víceúčelovou kosmickou loď Orion. Tuto loď pro NASA vyvíjí společnost Lockheed-Martin a je již v pokročilém stádiu vývoje. To znamená, že ESA musí prestižní projekt zvládnout v relativně krátkém čase.

Maketa nerealizované ruské pilotované lodi Kliper na výstavě ILA v roce 2006

Maketa nerealizované ruské pilotované lodi Kliper na výstavě ILA v roce 2006

Pro evropská vývojová pracoviště to je historická příležitost podílet se na stavbě kosmické lodě určené pro lidskou posádku. Na ničem podobném se zatím evropské společnosti nepodílely, i když se o to ESA snažila již před šesti lety, kdy jednala s Roskosmosem o evropském podílu na vývoji plánované lodě Kliper. Tento program se ale nepodařilo vůbec zahájit pro nedostatek financí na ruské straně.

Svázáno s ISS, takže nic pro nás

Vzhledem ke vzniku projektu je tento pevně spjatý s provozem kosmické stanice ISS. Na něm se podílí 11 členských zemí ESA. K původní desítce na nedávné ministerské radě ESA přibyla Velká Británie, která se k programu ISS připojila symbolickým příspěvkem 20 milionů eur. Česká republika se k tomuto programu nepřipojila, a tak se také česká pracoviště nemohou podílet na vývoji lodě Orion.

Státy odsouhlasený rozpočet programu na využívání kosmické stanice v letech 2013-14 je 1,3 miliardy eur. Z tohoto programu se platí i evropský podíl na provozních nákladech stanice ISS představující zhruba 150 milionů eur ročně. Dosavadní způsob jeho úhrady do roku 2017 byl formou dopravení daného množství nákladu na stanici evropskými nákladními loděmi ATV.

Připravená změna počítá s ukončením výroby lodě ATV po pátém kusu, jehož start je naplánován na rok 2014. Zbývajících 455 milionů do konce roku 2017 ESA uhradí v podobě vývoje technologicky nového a strategicky významného kosmického systému. A dodání dalšího kusu rozšíří úhradu až do konce dnes plánovaného období fungování stanice ISS.

ESA dodá servisní modul do NASA tak, aby mohl být použit při startu Orionu na nové nosné raketě SLS v roce 2017. Inaugurační let lodě Orion bude už v roce 2014, ten však bude bez posádky, bez servisního modulu a s použitím současné rakety Delta 4. Cílem letu bude otestovat konstrukci lodě při návratu do atmosféry vysokou rychlostí odpovídající návratům od Měsíce.

Test bezpečnostního systému lodi Orion (a nyní i MPCV), který má astronauty katapultovat v případě potíží při startu

Test bezpečnostního systému lodi Orion (a nyní i MPCV), který má astronauty katapultovat v případě potíží při startu.

Pozemní zkouška motorů původního Orionu

Pozemní zkouška motorů původního Orionu.

Esa navíc dodá i náhradní letové díly modulu, z nichž bude možné postavit druhý exemplář, který by měl letět v roce 2019 nebo 2020. NASA si však vyhradila právo rozhodnout až později, zda ke stavbě druhého kusu využije a zaplatí zkušený evropský vývojový tým, nebo zda sestavení pohonného modulu z evropských částí svěří americkému dodavateli. Ať už bude rozhodnutí NASA jakékoliv, ESA naplněním této dohody bude mít uhrazeny své finanční závazky spojené s využíváním stanice ISS až do roku 2020.

NASA následně bude muset provést zásadní rozhodnutí, zda výrobu dalších kusů servisního modulu pro svoji loď převede do USA, nebo je bude nakupovat v Evropě. Druhá varianta by byla pro evropské společnosti zapojené na vývoji modulu přínosná, protože by mohly opakovaně a za komerčních podmínek využít své zkušenosti a znalosti nabyté při vývoji prvního kusu. Současně by se tak program Orion mohl stát i základem pro širší a trvalejší americko-evropskou spolupráci při průzkumu sluneční soustavy.

Oprava: V článku bylo původně uvedeno, že loď Orion vyvíjí firma Boeing. Ve skutečnosti je to firma Lockheed-Martin. Za záměnu se omlouváme.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.