Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neznámý příběh velitele Apolla 13 začíná v Čechách u Plzně

aktualizováno 
Všichni lidé na světě jsou bratři, napsal Jim Lovell na zadní stranu fotografie Země Františku Maškovi. Jim Lowell je astronaut a kapitán mise Apollo 13. František Mašek, primář kojeneckého ústavu v Plzni byl jeho strýc.

Prim. MUDr. František Mašek, strýc Jima Lowella, kapitána Apollo 13. | foto: Miroslav Zajíc, s laskavým svolením autora

O dramatickém letu Apollo 13 se šťastným koncem bylo již napsáno snad vše, naší republiku navštívil velitel letu Jim Lovell, v českém překladu vyšla v roce 1996 jeho kniha Apollo 13 (v anglickém vydání Lost Moon - Ztracený Měsíc), kterou napsal společně s americkým novinářem Jeffreyem Klugerem, a příslovečným nošením dříví do lesa jistě je rozepisovat se o dnes již legendárním filmu Apollo 13 s Tomem Hanksem v hlavní roli.

Možná proto jako zajímavost doby zaujme retro-rozhovor z roku 1970 s Lovellovým strýcem, dnes již zesnulým MUDr. Františkem Maškem, který žil a pracoval v Plzni jako primář kojeneckého ústavu. Celý rozhovor a vzpomínky na tehdy již slavného amerického synovce se nesly v atmosféře nadšeného očekávání před startem Apolla 13.

Když strýc zjistí, že jeho synovec je astronaut

Jak primář kojeneckého ústavu zjistil, že je strýcem astronauta Jima Lovella, vyprávěl autorovi tohoto článku před 45 lety:
„Bylo to po jeho letu v Gemini 7, kdy byl u mne nejprve na návštěvě bratr Jimovy matky, a ten mi potom o Vánocích 1968 napsal: ,Jestlipak víš, že tvůj synovec létá ve vesmíru?´ Pochopitelně jsem to nevěděl a měl jsem obrovskou radost. Ihned jsem Jimovi blahopřál a od té doby si vlastně píšeme. Je samozřejmé, že tak zaměstnaný člověk, jako je on, toho nikdy moc nenapíše, ale přece jen vždy přijde pozdrav a krátké povídání. V poslední době však není možné o nějaké pravidelné korespondenci vůbec mluvit. Lidé se mne často ptají, co vím nového, ale já jim říkám, že člověk, který chce letět na Měsíc, nemůže psát dopisy a mnoho se bavit, protože příprava na měsíční let ho pohltí absolutně celého. A když se Jim podíval do vesmíru podruhé, tak už tentokrát přislíbil, že by rád přijel na návštěvu do Československa.“

Houstone, máme tu problém ...

Katastrofa se šťastným koncem začala 11. 4. 1970

Ten příběh je v dějinách kosmonautiky ojedinělý - dramat nepamatuje až tolik, a když, tak se špatným koncem. Před 40 lety to ale dopadlo dobře. Astronauti Apolla 13 a technici NASA dali světu nejen větu "Houstone, máme tu problém", ale hlavně důkaz lidské vynalézavosti a schopnosti improvizace.

Kabina Apolla 13 po přistání na Zemi

Kabina Apolla 13 po přistání na Zemi

V polovině srpna 1969, kdy veřejnou pozornost přitahovala trojice z Apollo 11, kosmonauti Neil Armstrong, Buz Aldrin a Michael Collins, se proslýchalo, že Lovell skutečně návštěvu rodné země svých předků plánuje, a dokonce zcela jistě na nejbližší dny. Byl totiž na oficiální návštěvě Říma, ve Vatikánu ho přijal papeže, a vše nasvědčovalo tomu, že se zastaví v Praze a pochopitelně také v Plzni. Jenže v Houstonu skončila poletová karanténa posádky Apollo 11 a Jim Lovell – tehdy už jmenovaný velitelem mise Apollo 13 – se musel urychleně vrátit zpátky do Ameriky. Také o tom mluvil MUDr. Mašek a upřesnil, jak to s českými kořeny amerického kosmonauta je:

 „Jim chtěl opravdu přijet. A pro člověka, který se chystá na Měsíc, kroužil mnohokrát kolem Země a také jako pilot toho nalétal v letadlech velice mnoho, by cesta z Říma do Prahy byla docela malým skokem. Rozkaz z Houstonu byl však neúprosný a měl přednost před jakýmkoli přáním, a tak mi Jim poslal dopis, v němž se omlouval, že nepřijede. Náš rod Mašků pochází z Lukavice u Plzně. Můj otec byl z deseti sourozenců a tři z nich odjeli již na sklonku 19. století za prací do Ameriky. Jeden – jmenoval se Jan – s sebou vzal svou mladou manželku Annu a z tohoto manželství se narodila dcera Blanka, která se později provdala za Američana Lovella, otce kosmonauta Jima Lovella.“

„Vážím si Jima především proto, že pohledem od hvězd prohlubuje mírumilovný a láskyplný vztah k Zemi a celému lidstvu. Měli bychom se mít opravdu více rádi a méně se hádat. Všelijaké spory by neměly ovládat náš život. Vždyť každým okamžikem na světě umírají naprosto zbytečně lidé, a pro člověka, jako jsem já, který se vlastně stará o nedonošené děti, se to všechno zdá být – ať je to kdekoliv – docela zbytečné.“

Všichni lidé na světě jsou bratři

Jim Lovell se narodil 25. března 1928 v Clevelandu ve státě Ohio. Jeho životní dráha je velice podobná dráze většiny prvních amerických kosmonautů. Zavedla ho od vojenské služby u námořního letectva až k dvojnásobné cestě k Měsíci. Studoval na univerzitě ve Wisconsinu a na námořní akademii.

Do roku 1961 létal na základně v Patuxent River jako zkušební pilot. V září 1962 byl přijat do hvězdného týmu NASA. V prosinci 1965 se spolu s Frankem Bormanem zúčastnil tehdy rekordního dvoutýdenního letu v lodi Gemini 7, kdy došlo k prvnímu historickému přiblížení a setkání na vzdálenost 1 až 2 m s lodí Gemini 6A a kosmonauty Walterem Schirrou a Tomem Staffordem. V listopadu 1966 se stal velitelem poslední kosmické lodi úspěšného programu Gemini, kdy společně s Buzzem Aldrinem kroužil kolem Země v Gemini 12 téměř 4 dny.

Posádka Apolla 13. Zleva: Fred Haise, John Swigert a James Lovell

Posádka Apolla 13. Zleva: Fred Haise, John Swigert a James Lovell

V prosinci 1968 se spolu s Frankem Bormanem a Billem Andersem vydal v lodi Apollo 8 k Měsíci, na jehož oběžné dráze zakotvili na Štědrý den a setrvali tam 20 hodin. Byl náhradníkem Neila Armstronga pro legendární let Apollo 11 a nakonec se stal velitelem letu Apollo 13. Nedlouho před startem a před svými dvaačtyřicátými narozeninami v únoru 1970 oznámil, že let na Měsíc považuje za vyvrcholení své kariéry a po návratu na Zemi odejde z aktivní činnosti v kosmonautickém týmu NASA.

Nikdo tehdy netušil, jaké drama výpravu Apollo 13 potká, s jak obrovským nebezpečím se trojice kosmonautů bude muset vypořádat.

Primář Mašek o lodi Apollo mluvil jako o nepatrném a křehkém pavoučkovi, zavěšeném v obrovské pavučině vesmíru, kterého mohou potkat různá nebezpečí, ale nikdo si tehdy nechtěl připustit jakékoli nebezpečí a riziko, a že by potkalo právě let Apollo 13.

 „Přijal jsem s jistým ulehčením, že se Jim rozhodl odejít z kosmické služby, když si za cíl určil procházku po Měsíci. Věřím, že jako jeho velitelská loď Odyssea, tak i lunární modul Aquarius poletí stejně spolehlivě jako všechny předchozí kosmické lodi. Když uvážím, že jen nosná raketa Saturn vynáší celou kosmickou loď při každém startu naprosto přesně, jak se její stupně a díly oddělují, potom mi vše připadá, jako zázračně dokonalé.

Po letu Apollo 8 mi Jim poslal nádhernou barevnou fotografii Země, jak vypadá z pohledu od Měsíce. Je na ní temná noc a Země se jeví jako malý srpek, zahalený modravými oblaky, které plují přes barevné kontinenty. Pod tím Jim napsal:

Všichni lidé na světě jsou bratři.
Podepsáni: Frank Borman, Bill Anders a Jim Lovell.

Udělalo mi to pochopitelně velkou radost, fotografii jsem si zarámoval a pověsil do pokoje a věřte mi, když si přečtu věnování – a myslím, že z Jimových úst rozhodně nejde o nějakou snad prázdnou frázi – a zadívám se na celý ten obrázek, řekl bych z určitého kosmického nadhledu, napadne mě nejednou myšlenka – na celém tom našem světě je stále spousta politických i hospodářských potíží, ale když uvidíte Zemi z tak obrovské dálky, řeknete si – a přece je krásná – protože ona je skutečně čistá a nádherně modrá. Pak se nám každý spor, který se objeví, musí zdát být malicherností. Proto když je mi těžko, podívám se na tu fotografii a řeknu si – a přece je krásná. Jako se kdysi dříve říkávalo – a přece se točí…“

Autor:


Témata: Apollo




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.