Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Velmi studený trpaslík. Vědci objevili hvězdu s teplotou 30 stupňů

aktualizováno 
Hvězdu chladnou tak, že byste se po ní mohli projít, objevil zřejmě Spitzerův vesmírný dalekohled. Navíc by tento chladný objekt mohl pomoct při odhadování budoucnosti naší soustavy.

Hnědý trpaslík v představě ilustrátora | foto: European Southern Observatory

Hnědí trpaslíci jsou zvláštní astronomická zvěř. Ostatní trpaslíci (třeba bílí či červení) se v hvězdných katalozích řadí do ranku malých a starých hvězd.

Ale zrovna hnědí trpaslíci se přes svůj název řadí mezi "subhvězdné" objekty. Nemají na to váhově. V jejich jádře tedy není dost veliký tlak a teplota, aby se rozběhlo slučování vodíkových jader. 

Přesto malou termonukleární "pícku" hnědí trpaslíci mají. Probíhá v nich slučování jiných jader, konkrétně fúze jader vodíkového izotopu deuteria. (Tato varianta běžného vodíku má místo jednoho neutronu v jádře neutrony dva.)

Hnědí trpaslíci ale září jen málo, a to spíše na delších vlnových délkách: obvykle v rádiovém nebo infračerveném spektru. Mohou také slabě zářit v oblasti viditelného světla, a to znovu spíše v delších vlnových délkách (tedy červeně).

Trpaslík teplý tak do pokoje

Astronomové zhruba uvádí, že správný hnědý trpaslík by měl mít hmotnost mezi třinácti a 80násobkem hmotnosti Jupitera. Ovšem odlišit objekty na obou koncích spektra od hvězdy nebo naopak velké planety nebývá jednoduché a v tomto ohledu nepanuje dokonalá shoda, zvláště co se dolní hranice týče.

Okolo ní se totiž pohybují objekty, které jsou skutečně na pomezí. Nedávno byl ohlášen pravděpodobný objev hnědého trpaslíka s teplotou pouhých 100 stupňů Celsia.

Navíc se zdá, že hnědí trpaslíci mohou klesnout ještě níže. Údaje Spitzerova vesmírného dalekohledu ukazují, že ve vzdálenosti 63 světelných let od Země leží hnědý trpaslík s povrchovou teplotou 30 stupňů Celsia, pro člověka tedy velmi příjemnou. Objev popisuje studie v časopise The Astrophysical Journal Letters (plný text je jen pro předplatitele).

Objekt (WD 0806-661 b) je ukázkovým příkladem přechodového objektu mezi velkými planetami typu Jupitera (na povrchu -150°C)  a hvězdami, na kterých panují teploty v tisícovkách stupňů.

Odfouknutý trpaslík

"Chybějící článek" je ale zajímavý i svou polohou. Obíhá kolem jiné malé hvězdy, bílého trpaslíka (ten má jako mateřská hvězda soustavy označení jen WD 0806-661). Než se tento bílý trpaslík stal tím, čím je dnes, byl hvězdou velmi podobnou Slunci. Jeho hmotnost mohla být zhruba dvojnásobná.

Už ale prošel stádiem, které čeká i naši hvězdu. Na konci svého "Slunečního stadia" se hvězda prudce zvětšila a stala se na chvíli rudým obrem.

Značná část hmoty hvězdy je při tomto bouřlivém přerodu odmrštěna pryč od mateřského tělesa. Na místě původní hvězdy pak zůstal jenom malý bílý trpaslík. Tento typ hvězdy sice už nevyrábí energii, má ji ale spoustu nastřádané z předchozího života a tak chladne jen velmi pomalu (miliardy let).

Divoké proměny podobných hvězd nezůstávají bez následků pro zbytek soustavy. Bližší planety podlehnou zkáze. Vzdálenější podle současných předpokladů astronomů hvězda odmrští na ještě dál.

Právě to se mohlo stát i v případě nejchladnějšího hnědého trpaslíka WD 0806-661 b. Ten obíhá 2500× dále od své hvězdy než Země od Slunce. To je zhruba 60krát dále než je Pluto od Slunce. Exotický hnědý trpaslík nám tedy možná ukazuje budoucnost naší vlastní soustavy. A jeho další pozorování by je mohlo snad i upřesnit. 

Dvakrát ale...

Bohužel, jak to bývá, objev má své háčky. Za prvé není zatím objev nového rekordmana potvrzený. Nepozoroval ho zatím nikdo jiný než tým Kevina Luhmana z univerzity Penn State. Autoři jsou si ale na pohled svým objevem poměrně jistí, domnívá se alespoň český server Exoplanety.cz.

Druhý háček je bohužel závaznější. Jak uvádí sami autoři, vysvětlení může být i prozaičtější. Hnědý trpaslík mohl v tomhle místě vzniknout zcela běžným způsobem, tedy postupnou koncentrací hmoty v době vzniku celé soustavy. Není to sice zrovna běžné, ale vyloučit to nelze.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Pohled na planetu Zemi ze stanice ISS
Na ISS se možná vrátí turisté

Ruská firma chce obnovit lety bohatých zájemců do vesmíru i s návštěvou Mezinárodní vesmírné stanice.  celý článek

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.