Rozhovor: Meziplanetární internet je reálný projekt, říká Vinton Cerf

Vinton Cerf, označovaný za "otce internetu", zodpověděl při své návštěvě Prahy exkluzivně serveru Technet.cz řadu otázek. Od počátků internetu, kterých se doktor Cerf přímo účastnil, jsme se dostali až k internetu budoucnosti - a dokonce mimo naši planetu.

Vinton Cerf | foto: Jan ZátorskýMF DNES

Jaký je cíl vaší návštěvy v Evropě?
Jsem na cestě po několika zemích, Česko, Maďarsko, Polsko. Navštěvuji také univerzity, protože ty jsou plné studentů, které bychom rádi dostali mezi sebe. A také mi jde o to mluvit s lidmi a mít příležitost upozornit na Google, ne všude je totiž Google tak známý.

Jak jste se vlastně dostal ke společnosti Google?
Nastoupil jsem v roce 2005. Znal jsem Erica Schmidta (pozn.: Eric Schmidt je CEO společnosti Google) už nějakých pětadvacet let. A posledních jedenáct let jsem pracoval na rozvoji internetové infrastruktury pro telekomunikační společnost MCI. V říjnu 2005 bylo jasné, že MCI bude odkoupena společností Verizon. A já začal přemýšlet, jestli chci pokračovat v návrhu infrastruktur, nebo se dát zase do vývoje aplikací. Mezi lety 1986 a 1994 jsem pracoval na vývoji aplikací, např. digitálních knihoven. Uvědomil jsem si, že se chci k aplikacím vrátit, a Google byla jasná volba. Tak jsem Ericovi poslal e-mail, jestli nepotřebují pomoc, a on řekl, že ano. Bylo to velmi stručné dohadování.

Takže vy jste se nabídl jim?
Ano, domníval jsem se, že to bude zábava.  Lidé z vedení Google mně zaujali především tím, že jsou pozoruhodně skromní. A tak mě s nimi baví dělat. Jsou tam velice chytří lidé.

Chytřejší, než vy?
Většina lidí je chytřejší, než já. Já jsem pouze vytrvalý. Zjistil jsem, že když chcete, aby se něco stalo, musíte prostě pořád tlačit. Je to jako tlačit obrovský balvan do kopce. A když dovalíte balvan přes kopec, tak musíte běžet, jak rychle dokážete, protože on už zrychluje sám. Ale asi nestačí být jenom vytrvalý, protože když jste vytrvalí, ale ne moc bystří, možná trváte na nesprávné věci. Také je totiž možné, že budete chytří, ale bez vytrvalosti nic nedotáhnete do konce. Takže je potřeba být chytrý ohledně věcí, na kterých trvat. Důležité věci, na kterých záleží, zkrátka někdy zaberou hodně času.

Vezměte si, jak dlouho trval návrh sítě Internet. Od první sítě do prvního akademického využití to trvalo skoro deset let. Pak dalších skoro deset let, než se ujal WWW.

Měli jste už na začátku ponětí o tom, jak významný internet jednou bude?
Určitou představu jsme měli. Když internet začínal, všichni jsme už měli zkušenosti s jinými počítačovými sítěmi. Velký vliv na mě měl Douglas Engelbart, vynálezce myši. Vynalezl také hypertext, ačkoli tomu tak neříkal. Jeho systém odkazů fungoval v rámci jednoho počítače, ale myšlenka už tady byla. Také email byl vynalezen už v roce 1971, takže jsme věděli, co máme čekat. Nevěděli jsme samozřejmě, že bude tak úspěšný a stane se významným obchodním prostředím. Soustředili jsme se na to, aby to všechno fungovalo.(Více o vynálezci myši)

Jak vypadá Váš běžný den na internetu?
Asi se to neliší od kohokoli jiného. Sednu k počítači, abych si přečetl e-maily, píšu hodně zpráv a dokumentů, k čemuž je internet výborný. Zejména pro zjišťování faktických informací stačí zadat klíčová slova a okamžitě máte údaje na dosah. Jmenoval bych zde Wikipedii nebo Google Scholar. Takže nejčastěji používám internet pro výzkum. A také pro komunikaci s rodinou. K nákupu v on-line obchodech. Takže jak vidíte, nic výjimečného.

Pokud někdo vyvine skvělou aplikaci, rohodně budu chtít být ten, kdo ji bude využívat, ale obvykle nejsem ten, kdo by ji naprogramoval. Moje práce spočívala především v návrhu obecné komunikační infrastruktury.

Na čem opravdu dělám přímo já (pozn. Ne v rámci společnosti Google), to je meziplanetární internet. O to se opravdu zajímám a jsem za to také zodpovědný. Zní to jako sci-fi, ale jde o reálný výzkum. Jak víte, v posledních čtyřiceti letech vysíláme vesmírné lodi po sluneční soustavě, a to jak NASA, tak i Evropa. A vidíme, že je potřeba, aby mezi sebou například sondy, družice a pozemní stanice lépe komunikovaly. A je jasné, že budeme potřebovat velkou přenosovou kapacitu. Snažíme se řešit problémy raději obecnou cestou, než případ od případu, jak tomu bylo doposud. A tady se právě může uplatnit meziplanetární internet - jako univerzální platforma pro komunikaci.

Takže byste jednou mohli postavit Googleplex na Měsíci...
Na Měsíci... Víte, to by vlastně mohlo fungovat. Problémem je především najít někoho, kdo bude provádět údržbu, energie je dostupná skrze solární panely.

Interplanetární internet je reálný projekt. Zatím jde především o podporu robotizovaných výzkumných misí, ale samozřejmě se počítá i s využitím pro lety s lidskou posádkou. Pracujeme na úpravě softwaru, hardware už tam je. Čekám, že základního uplatnění bychom se mohli dočkat mezi roky 2013 a 2020. Dále už se to těžko předvídá, možná bude více a více misí. Jak říkám, snažíme se navrhnout řešení obecné, aby bylo použitelné v různých podmínkách.

Zranitelný internet

Vyděsil Vás někdy internet tím, jak se rozvíjí?
Neřekl bych přímo vyděsil, ale několikrát mě otrávil. Především spam, viry, hackeři nebo DoS útoky. Nová verze IPv6 některé tyto problémy omezí, ale určitě ne všechny. Nejzranitelnějšími částmi internetu jsou operační systémy. A samozřejmě viry, červi apod.

Systém DNS je taky málo zabezpečený. Útok typu DoS proti DNS serverům naštěstí nebyl úspěšný, protože díky principu anycast se všechny servery tváří navenek jako jeden a každý požadavek je propojen s tím nejbližším – útok se tedy rozptýlí mezi více serverů a nenapáchá takové škody.

Nová verze IPv6 na bezpečnosti něco změní?
Ne tak úplně. Nová verze přináší prakticky jediné významné vylepšení v tomto ohledu, a to lepší autentizaci a zabezpečení. Jakmile jeden z účastníků přejde do kryptovacího režimu, druhý musí taky. Takže útoky, které se zakládají na odchytávání paketů, nebudou úspěšné. Jiné útoky to nezastaví, zahlcení serveru požadavky je těžké zastavit.

Co tedy považujete za nejzranitelnější místa internetu?
Operační systém na jednotlivých počítačích, dalším by asi byly DNS servery, protože nevyžadují autentizaci, routovací tabulky... A pak je to těžké říci.

První setkání s počítačem

"Počítač jsem poprvé viděl v patnácti letech. Doslova jsme vešli do sálu plného elektroniky, a to byl ten počítač. Byl jsem z toho úplně unešený."

Rád bych se zeptal na věci z historie. Kdy jste se poprvé setkal s počítači a jaký to na vás mělo vliv?
Bylo mi patnáct let. Otec mě vzal do System Developement Corporation, v Kalifornii, kde měli počítač jménem SAGE. Vešli jsme do budovy... a pak jsme vešli do toho počítače. Ten počítač, to byly tři místnosti plné elektroniky, mohli jste se tam třeba posadit. Byly tam radarové obrazovky, protože počítač sloužil jako součást systému včasného varování a vyhodnocoval informace z kanadských radarů. Byl jsem z toho úplně unešený.

S nejlepším kamarádem jsme pak na střední měli dovoleno pracovat s počítačem BENDIX G15. Programovali jsme jej pomocí děrných štítků. Pak jsem šel na Standford, kde jsem si zapsal každý počítačový kurz, jaký jsem mohl. Používali jsme programovací jazyk BALGOL.

Co Vás na počítačích tak fascinovalo?
Programování. Stvoříte vlastní svět a tam se děje to, co napíšete. Ta možnost, že vynalézáte světy, to je skvělé. Ale také se občas vyskytne bug (chyba v programu). Začalo mě zajímat, jak chyby detekovat, jak programy testovat.

To všechno byly počítače nepropojené v síti. Dělal jsem pro IBM a také jsem programoval věci pro agenturu NASA, třeba analýzu pro motory Apolla 1. Bylo to opravdu vzrušující. Mám tričko: "I am a rocket scientist!"

V roce 1969, kdy se rozběhl ARPANET, jsem začal psát programy i pro tento projekt. Takže počítače mne svedly už v patnácti letech a síťování v osmadvaceti.

Vzpomněl byste zde některé milníky z historie internetu z Vašeho pohledu?
Jistě, vyberu několik událostí, které považuji za klíčové. První je publikace prvního návrhu TCP/IP, a to bylo v květnu roku 1974, na kterém jsem spolupracoval s Robertem Kahnem. Vyšel v IEEE Transactions On Communications. Druhým milníkem bylo publikování prvních kompletních specifikací TCP protokolu, to byl prosinec 1974.

To byla také vaše práce, že?
No, nese jméno moje a také je pod tím podepsán Yogen Dalal a Carl Sunshine. Potom přichází říjen 1977 – první propojení tří sítí. Z toho jsem byl opravdu nadšený. Pak nejspíš podzim 1978, kdy se ukázala cesta k ustálení a standardizaci. Dalším milníkem je leden 1983, kdy jsme systém, vyvíjený na ministerstvu obrany, uvolnili a otevřeli i akademikům. V roce 1984 jsme dokončili návrh DNS (Domain Name System) – obrovský pokrok.

Počátky internetu

Do té doby jste si museli pamatovat číselné IP adresy?
Přesně tak. Vlastně ne tak docela, jména jsme serverům dávali už od začátku, a ukládali jsme je do souborů a ty si pak posílali. Ale postupně byly ty soubory už tak velké, že to nebylo udržitelné a potřebovali jsme on-line databázi. V roce 1988 jsem si uvědomil, že je potřeba uvolnit síť pro komerční využití. Tak jsem tlačil na vládu a ti mi dovolili, abychom v MCI vytvořili první komerční emailovou službu.

Za původce komerčního využití je obvykle označován Al Gore...
Al Gore se zasloužil o schválení zákona, který umožnil, aby páteřní síť přenášela komerční data, to do té doby nebylo možné, kromě mého experimentu, který jsme zmínil před chvíli. Neoznačil bych se za původce komerčního využití, ale inicioval jsem jedno z prvních využití. Al Gore se už od roku 1986, ještě jako senátor, ptal na velmi dobré otázky, a v roce 1992 udělal mnoho pro prosazení zákona. Měl myslím velký vliv. A jakmile se internet stal komerčním, prostě odstartoval a začal se rozvíjet všemi směry.

Byl jste při práci pro Ministerstvo obrany Spojených států nějak omezován, platila pro vás nějaká utajení?
Ne, vůbec ne, spíše naopak. Vlastně ten software dali volně k dispozici celému světu, bez jakýchkoli omezení. Neměli jsme speciální prověrky a všechno, co jsme psali, jsme mohli libovolně publikovat.

Budoucnost internetu

Jaké vidíte trendy v rozvoji internetu?
Je skutečně těžké předpovídat, kam se internet vydá, ale v některých oblastech si to odvažuji odhadnout. Především si myslím, že významně poroste procento lidí, kteří se na internet budou připojovat z mobilních telefonů a dalších přenosných zařízení. Řekl bych tak dvě třetiny. Počet lidí na netu stoupne někam na dvě miliardy.

Druhou mojí předpovědí je, že vzroste počet vysokorychlostních přípojek. A konečně - na internet bude připojeno mnohem více zařízení. Takže budete mít například univerzální ovladač všech zařízení v mobilu, a nebudete ani muset být ve stejné místnosti.

Není daleko doba, kdy bude mít každé zařízení svoji IP adresu. Univerzální dálkový ovladač bude třeba v mobilním telefonu a vy můžete ovládat video odkudkoli. Řeknete si, hm, teď běží Star Trek, napíšu svému videu sms, aby mi to nahrálo. Možností je mnohem více.

To samozřejmě bude vyžadovat vysokou míru zabezpečení. Také to částečně vyřeší IPv6. Myslím ale, že i dnes má každý dostatek prostředků pro odpovídající zabezpečení svých dat.

Jaký si myslíte, že bude mít virtuální svět vliv na ten skutečný?
Vždycky jsem snil o "virtuální univerzitě". Mohli by tam mít třeba virtuální hvězdárnu. Všechno byste mohli ovládat jako ve skutečnosti a přitom být doma. To je jenom jedna z možností.

"Lidé, kteří se izolují na internetu, by se izolovali, i kdyby internet nebyl. Doufám, že lidé využijí internet ke kontaktu s blízkými."

Nemyslíte, že to může vést k odlidštění komunikace, k povrchnějším vztahům?
Za prvé si myslím, že lidé, kteří se izolují na internetu, by se nějak izolovali, i kdyby internetu nebylo. Ale je to teď samozřejmě jednodušší. Skutečně ale doufám, že lidé se snaží používat tyto technologické novinky pro kontakt se svými přáteli. Jsou to konečně "social networks". Já používám technologie pro to, abych zůstal v kontaktu se svojí rodinou.

Na přednášce jste mluvil o propojení lidského mozku s počítači. Zmínil jste třeba možnost zálohovat obsah našeho mozku...

Tak to jsem myslel spíš jako vtípek. Ale myslím, že to není úplně nemožné. Někteří lidé jsou optimističtější, než jsem já, a domnívají se, že dokážeme v budoucnu rozumět mozkovým funkcím natolik, že budeme schopni ukládat lidské vzpomínky. To je takový další krok, a hodně velký krok. Rozumíme už, jak pracuje krátkodobá paměť, to máme celkem dobře zvládnuté fyziologické pochody účastnící se procesu ukládání do krátkodobé paměti. Dlouhodobou pamětí jsme si jistí méně. A pokud vím, víme toho velmi málo o tom, co způsobuje, že si něco zapamatujeme a něco jiného ne. Hypocampem něco projde a my si to buď pamatujeme, nebo zapomeneme... Ale možnost „downloadovat“ vědomí z našeho mozku je podle mého ještě hodně vzdálená.

A co se týče implantátů?
Tak tomu fandím mnohem více. Odlišme zde schopnost rozumět smyslu vzpomínek, a smyslovým vjemům. Protože signály z lidských smyslů chápeme skutečně docela dobře. V případě očního implantátu šlo v provedených pokusech o umístění čipu přes foveu (pozn. Fovea je malá jamka ve středu sítnice) a čip snímal fotony, které na něj dopadaly a posílal signály dále do mozku, a mozek pak interpretoval to, co je „vidět.“ A takové věci jsou realizovatelné. Ve skutečné, funkční sítnici, se děje mnoho dalších věcí, vyhodnocení hran, světelnosti... Myslím, že tato oblast se bude dále zdokonalovat. Implantáty dnes zastupují funkci našich smyslů, ne našeho mozku.

Jak internet mění naše životy? Ovlivňuje nás to nějak, ztrácíme dejme tomu schopnost si pamatovat, protože závisíme na internetu?
To je podobné, jako když jsme ztratili schopnost zpaměti násobit, protože máme kalkulačky, že? Je možné, že zpozorujeme změny. Nepamatujeme si věci zdaleka tak dobře, jako staří Řekové, nebo jako někteří specialisté. Existuje třeba zajímavá technika zapamatování: člověk si rozloží části textu po budově a nastuduje si je. Pak později budovou v duchu prochází a text mu „naskakuje“ na mysl. Takhle dokázali reprodukovat velmi dlouhé příběhy nebo texty. Jednou jsem to zkusil a moc se to nepovedlo, ale někteří jsou v tom opravdu dobří.

Jsem si jistý, že naše každodenní interakce s informačními technologiemi nás podstatně ovlivňuje, a ani se nebudu hádat, že tyto dopady nemohou být i negativní – budeme zapomínat. Spousta pomůcek nám umožňuje vytvářet archivy informací, čímž odpadá nutnost si vše pamatovat. Člověk, který se tímto zabývá, je Raymond Kurzweil, ten napsal knihu „Singularita se blíží.“ Singularitou rozumí bod, kdy je počítač schopen uvažovat rychleji, než člověk. Předvídá, a ne bez podkladů, že by k tomu mohlo dojít kolem roku 2029. To už je trochu děsivé.

Překvapivá budoucnost a lavina inovací

Co vás ohledně internetu překvapilo?
Tak překvapily mne především nové způsoby, jakými se lidé k internetu připojují – lednička, digitální fotorámečky a podobně. Druhou věcí je ochota lidí sdílet informace bez jakýchkoli odměn – příkladem je Wikipedia.org. Ale také lidé, kteří píšou velmi podrobné a rozsáhlé stránky o tom, jak vychovávat kočky a tak. Nikdy by mě nenapadlo, že budou lidé tak žhaví do sdílení informací.

To je samozřejmě skvělá věc pro Google, protože ten má hned co indexovat. A myslím, že jim tím prokazujeme velkou službu, protože umožňujeme, aby jejich stránky byly nacházeny. Kdyby tu nebylo takové množství informací, nikdy bychom nepotřebovali tak dobré vyhledávače, jakým Google je.

"Sdílení informací je to nejmocnější, co mohou lidé udělat."

Co si myslíte, že se za tou touhou sdílet informace skrývá?
Lidé prostě zjišťují, že sílení informace je to nejmocnější, co mohou dělat, na čem se mohou podílet. Proto je kolem Wikipedie takové nadšení. A proto vidíme další a další obsah, který je na internetu dostupný buď zcela volně, nebo pod licencí Creative Commons, která jej zpřístupňuje pod jistými snadno srozumitelnými podmínkami. Lidé totiž opravdu chtějí sdílet informace.

Co si myslíte o budoucnosti tradičních médií? Budou vedle sebe třeba existovat papírové a elektronické noviny, nebo internet klasická média úplně zničí?
Myslím, že tady není jednoduchá předpověď. Nemyslím si, že by klasická média jen tak zmizela. Internetové technologie spíše zaujímají místo vedle stávajících technologií a liší se jak mechanismy, tak rychlostí. Internet je otevřenější – nemusíte být vydavatel nebo reportér, aby váš článek vyšel, nikdo vám to nemusí dovolovat. Proto si myslím, že stále více lidí bude sdílet informace tímto způsobem.

Proč by si někdo kupoval noviny?
Třeba, aby si do nich zabalil rybu... (smích) Já si pořád rád kupuji noviny. Proč? Ráno, když piju šálek kávy, tak mám rád v ruce noviny. Ale digitální displeje jsou už tak dobré, že třeba moje žena už neodebírá noviny a prohlíží si je on-line. Což se může stát normou pro lidi, kteří nepostrádají ten skutečný papír.

Myslíte si, že existuje člověk, který nepotřebuje internet?
Víme, že existují lidé, kteří tvrdí, že nepotřebují internet, nebo kteří si to myslí. Podobné je to s mobily, v některých populacích je to třeba pětina lidí, kteří prohlašují, že nepotřebují mobilní telefon. Ale podívejme se na Bangladéš a mobilní telefony. Komu by asi tak ti lidé měli volat? A odpověď je: volají svým příbuzným, volají bohatším známým a žádají je o peníze, volají přátelům z jiných vesnic... Velice rychle zjistí, jak je taková konektivita užitečná.

Takže, podle mého názoru je hodně lidí, kteří si myslí, že internet nepotřebují. A já si myslím, že se mýlí.

Google, reklamy a společenská odpovědnost

Odehrává se teď na internetu něco, co budeme později považovat za milník?
Několik věcí. Jedna z nich je zavádění protokolu IP verze 6, to je velký zlom. Milníkem pro Google je snaha propojit on-line reklamu s reklamou v klasických médiích. Jde o cílenou reklamu, řekněme v novinách nebo televizi. Reklamu, která vychází buď ze znalosti kontextu, nebo znalosti cílového publika. Reklamy jsou pak relevantnější, méně otravné a účinnější. Na internetu to již funguje velmi dobře, a my chceme stejný model přenést i jinam. Nejvíce mě ale láká, že např. v televizi uvidíte reklamu a okamžitě na ni budete moci kliknout.

Znáte blog Google Blogoscoped? Autor se jednou v nadsázce zeptal: Je posláním Google setřídit všechny informace? Nebo zaplnit reklamou každé volné místečko na zeměkouli?
(smích) Já bych stejně řekl, že je to to první. Když se podíváte na to, co děláme, tak pořád platí, že naším poselstvím je pomoci utřídit všechny světové informace. A ne nutně informace dostupné světu. Třeba Google Desktop – prohledává soubory na vašem počítači, ale nikam je neposílá. Chceme, aby byly dostupné nástroje od Google, které pomohou najít, co hledáte.

Tak jaké je poslání společnosti Google? Pouze vydělávání peněz?
Samozřejmě, že hledáme způsoby, jak některé naše služby zpeněžit. Ale řadu služeb stále poskytujeme zdarma. Buď proto, že si myslíme, že je to dobrá věc, nebo proto, že jsme zatím nenašli způsob, jak je zpeněžit, ale stejně je spustíme. Jsme komerční firma a musíme mít zisk. A zatím si nestěžujeme.

Zapojil jste se do diskuze o cenzuře výsledků vyhledávání Google v Číně?
Když jsem do Google přišel, bylo již rozhodnutí učiněno. Já jsem se účastnil jen malé části debaty. Já s tím rozhodnutím souhlasím. Společnost napřed byla rozhodnutá na to nepřistoupit. Báli se, že by to byl nebezpečný precedent zbytku světa, že Google akceptuje cenzuru. Jenže pak jsme začali uvažovat prakticky: jak velký je ten byznys, který se chystáme odmítnout? Můžeme si to vůbec dovolit? A jak velké množství informací vlastně bude uživatelům nepřístupné?  Kolik výsledků bude blokováno? U některých dotazů to bylo opravdu hodně. Ale v průměru pod jedno procento. Udělali jsme si analýzu, ze které vyplynulo, že i přes cenzuru se k lidem dostane enormní množství informací.

Takže máte možnost poskytnout velké skupině lidí velké množství informací, ke kterým by se jinak nedostali. Proč to neudělat? A také je důležité, že pokud jsou nějaké výsledky blokovány, uživatelům se o tomto faktu zobrazí upozornění.

Ale hlavním důvodem byl byznys, že?
Jsou tu dvě věci. První je, že ignorovat Čínu by byla chyba. Tou druhou je možnost podnikat v Číně, zvát tamější pracovníky k nám a naopak, ukazovat jim, jak vypadá otevřenější, svobodnější společnost. Právě teď můžu říci, že Číňané jsou čím dál otevřenější, co se kritiky vlády týče. Potrvá dlouho, než se něco skutečně pohne, je potřeba být trpělivý.

Nemyslíte si, že internet právě tou svou snadností sdílet informace trochu degraduje hodnotu a kvalitu informací?
Ano, může se to stát. Ale já jsem velmi optimistický a k přispívání uživatelů obsahem se stavím velice pozitivně. Samozřejmě, na internetu je riziko, že informace jsou chybné, ať už úmyslně, nebo neúmyslně. Ale daleko víc se mi líbí problém, kdy máme moc informací a odfiltrováváme chybné a zbytečné informace, než problém, kdy bychom neměli informace žádné.

"Být miliardářem nikdy nebylmůj cíl. internet by se nikdy neujal, kdyby byl od počátku budovaný na komerčních základech."

Jste považován za jednoho z tvůrců internetu. Nevadilo vám někdy, že se řada lidí díky vašemu vynálezu stala miliardáři, zatímco vaše jméno na seznamu nejbohatších lidí světa pořád chybí?
Jestli jsem jim nezáviděl? Je pravda, že nejsem miliardář, ale to nikdy  nebyl můj cíl. Měl jsem spoustu příležitostí. Mohl jsem už dávno založit společnost a svoje nápady zpeněžit. Ale to by byla taktická chyba – internet by se nikdy neujal, kdyby byl od začátku budovaný na komerčních základech. Mě nevzrušují peníze, které jsou s internetem spojené, ale vliv, který má.

Představte si, že se z kopce valí obrovský balvan. A vy chcete, aby skončil na určitém místě. Pokoušet se jej zastavit vlastníma rukama je nejspíše nesmyslné. Ale když dobře umístíte byť jeden malý kamínek, můžete celý ten balvan nasměrovat, kam chcete. Mě baví hledat to místo, kam položit kamínek. A když se podíváte na historii internetu a podobných věcí... Jde o propojení myšlenek tak, abychom získali myšlenky nové.

Odkazy

Autoři:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 60 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Z letadla vypouštějí chemikálii do mraků. Takto v Emirátech vládnou dešti

v diskusi je 18 příspěvků

19. března 2024  10:40

Spojené arabské emiráty ve spolupráci s americkým Národním výzkumem atmosféry již třetí dekádu...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 37 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 60 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Rodinný dům 7+1
Rodinný dům 7+1

Kroměřížská, Zdounky, okres Kroměříž
5 000 000 Kč

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...