Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podařilo se oživit 30 000 let starý obří virus

  13:13aktualizováno  13:13
Zmrazen v hluboké vrstvě sibiřského permafrostu čekal virus 30 000 let, než jej francouzští badatelé objevili a znovu přivedli k životu.

Třicet tisíc let starý vir znovu ožil v laboratoři. | foto: CNRS-AMU

Byť to zní jako začátek nějakého béčkového katastrofického či hororového snímku, jedná o čistě věděcký experiment. Byl popsán v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Virus, který dostal jméno Pithovirus sibericum, se našel ve vzorku odebraném z hloubky 30 metrů pod trvale zamrzlou půdou pobřežní tundry na Čukotce nedaleko Východosibiřského moře. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 13 stupňů Celsia pod nulou.

Tým virus rozmrazil a sledoval, jak se množí v kultuře v Petriho misce, kde napadl jednoduchý jednobuněčný organismus amébu. Pro lidský organismus je neškodný. Na druhé straně ale vědci varují před skrytými hrozbami. Tímto pokusem prokázali, že viry mohou přežít v permafrostu po velmi dlouhou dobu a pak se "probudit k životu".

"Rozmrazování permafrostu  v důsledku globálního oteplování nebo působení průmyslu v polárních oblastech může v budoucnu přinést hrozby pro zdraví lidí nebo zvířat," uzavírají shrnutí své práce badatelé.

"Je to poprvé, co jsme viděli virus, který je po tak dlouhé době stále infekční," řekl podle BBC spoluautor studie profesor Jean-Michel Claverie, z Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) na francouzské univerzitě v Aix-Marseille.

Jako příklad uvedl vir pravých neštovic, který byl oficiálně vymýcen před 30 lety. "Pokud by se zjistilo, že viry pravých neštovic přežívají stejným způsobem jako tento améba vir, pak neštovice nejsou z této planety zcela vymýceny, pouze z jejího povrchu," řekl Claverie. "Tím, jak pronikáme hlouběji, vzniká možnost, že by se neštovice mohly vrátit a ohrožovat člověka moderní doby," uzavírá vědec.

Samozřejmě neplatí, že všechny viry dokážou tímto způsobem přežít, spíše je pravděpodobné, že jich bude velice málo.  

Virus z doby neandrtálců

Vraťme se ale k oživenému viru. Tomu bylo pomocí radiouhlíkového datování stanoveno stáří nejméně 30 000 let. Vědci to odvodili podle vzorku odebrané půdy z rostliny, kde byl vir přítomný. Pochází tedy z doby, kdy se po Zemi proháněli mamuti a neandrtálci a do Evropy začali pronikat první lidé druhu Homo Sapiens.

Objevený virus je veliký asi 1,5 mikrometru (miliontina metru, mikron), takže jej lze pozorovat optickým mikroskopem. Většina současných virů je přitom tak malá, že k jejich podrobnému zkoumání je třeba využít elektronový mikroskop. Zpravidla dosahují velikosti o jeden až dva řády nižší, tedy stovek či desítek nanometrů. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.