Viry jsou staré několik desetiletí. Chcete znát jejich vývoj?

  • 6
Historie počítačových virů je poměrně pestrá, stejně tak jako boje proti nim. První viry byly v podstatě jen testem schopností jejich programátorů a vidělo je jen pár osob. Dnes jsou součástí našeho každodenního života.
Historie virů je stará již několik desetiletí, když se uživatelé mohli setkat s prvními podobnými programy na začátku 60. let. Ale již v roce 1949 popsal matematik John von Neuman program, který se sám replikoval.

Hledání prvního viru

Avšak až v šedesátých letech se objevit software, který by se jako virus dal označit. V této době totiž skupina programátorů vytvořila hru, která se jmenovala Core Wars. Ta se reprodukovala při každém spuštění a zabírala paměť na počítačích dalších hráčů. Tvůrci této hry/viru se nakonec stali i prvními, kdo přinesl „antivirový“ program. Ten měl název Reeper a sloužil k tomu, aby kopie Core Wars odstranil.

Do roku 1983 o Core Wars v podstatě nikdo nevěděl. Tehdy jeden z programátorů oznámil, že program Core Wars existuje, a následně jej popsal v prestižním vědeckém časopisu. Rok 1983 je pak všeobecně považován za začátek éry počítačových virů. Je to dáno také tím, že se začalo rozšiřování operačního systému MS-DOS společnosti Microsoft.

Patrně první vir, který se začal veřejně šířit, však vznikl již v roce 1981. Jednalo se o program s názvem ELK Cloner, který se distribuoval prostřednictvím disket na systémech Appe II. Tyto diskety přitom obsahovaly samotný operační systém.

Dne 3. listopadu 1983 byl vytvořen počítačový virus, který měl sloužit k prezentaci na semináři o počítačové bezpečnosti, jenž se konal o 7 dní později. Vir byl testován zhruba osm hodin na počítači VAX 11/750, který běžel na OS Unix. Později vyšla studie Computer Viruses – Theory and Experiments (Počítačové viry – teorie a eperimenty), kde byl vývoj a působení tohoto viru dokumentovány. Na tomto semináři byl poprvé použit výraz vir, který přenesl do počítačové mluvy Len Adleman. Zmíněný dokument a vir vytvořil Fred Cohen.

Viry lákají programy od Microsoftu

Rok 1986 pak znamená první větší útok na v té době již značně rozšířený MS-DOS. Jednalo se vir Brain, který vytvořili dva pákistánští sourozenci poté, co analyzovali disketový spuštěcí (bootovací) sektor . Vir tento sektor infikoval a byl v něm v ukrytý, takže se k němu v podstatě nedalo dostat.

V tomto roce se také objevil jeden z prvních hojně se šířících trojských koňů. To jsou programy, které se tváří, že dělají užitečnou práci a přitom vám do počítače podstrčí nějaký závadný kód. Aplikace se jmenovala PC-Write.

O rok později přišel čas souborových virů, tedy takových, které infikovaly jednotlivé soubory, které jste měli na disku či disketě. Zpočátku se soustředily především na soubor Command.com, který počítače používaly při svém spouštění. Jedním z prvních virů, které se tímto způsobem šířily a škodily, byl Lehigh. Vypuštěn byl ale i virus infikující další spustitelné soubory, tentokrát s koncovkou EXE. Jeho označení je Suriv, což je obrácené slovo virus. Tento vir byl jakýmsi předskokanem známějších virů jako byl Jerusalem, který se objevil o rok později.

V roce 1987 také zasáhl Vánoční červ (Christmas Worm), který se šířil v počítačích typu mainframe od IBM. Rychlost jeho kopírování byla na svou dobu závratná, když dokázal za jednu hodinu vytvořit půl miliónu svých kopií.

Boj s viry se profesionalizuje

V listopadu 1987 byla založena jedna ze společností, která v dalším roce uvedla na trh mezi prvními program, který si zaslouží název antivirový. Jeho název zněl McAfee VirusScan a setkat se sním můžete v podstatě dodnes. V roce 1988 se také objevil antivirový program Dr. Solomon AVTK.

Programátoři virů vracejí úder

Rok na to v listopadu se mohlo několik miliónů uživatelů seznámit s tzv. „Morrisovým červem“. Tento virus, ketrý byl vytvořený univerzitním studentem Robertem Morrisem, napadl několik tisíc počítačů a pronikl do jednoho oddělení NASA, kde se pracovalo na tajném vládním programu. Vyčíslené škody dosáhly hodnoty 100 miliónů amerických dolarů. I jako odezva na tento spíše nechtěný útok vznikla organizace CERT, která měla podobným škodám zabránit.

Vznikl také první vir pro počítače Apple Macintosh, který nesl název MacMag.

V roce 1989 byl zaznamenán trojský kůň AIDS, který využíval zájmu o tuto nevyléčitelnou nemoc. Program při spuštění zakódoval data na pevném disku a zobrazil požadavek na zaplacení za klíč pro dekódování.

Přelom 80. a 90. let přinesl polymorfní viry, které mění svůj obsah tak, aby nemohly být detekovány antivirovými programy. To znamenalo pro tvůrce antivirů vyvinout nové způsoby detekce. Jedním z prvních takových virů byla Tequila, která vznikla ve Švýcarsku.

V roce 1992 se objevily první programy na vytváření vlastních virů. Takový byl bulharský Dark Avenger Mutation Engine (DAME), který dokázal běžný vir přeměnit na polymorfní nebo Virus Creation Laboratory (VCL) s uživatelsky jednoduchým rozhraním. Stačilo jen zadat parametry.

Popularita virů roste

O viry se také začala zajímat nespecializovaná média. Prvním takovým mediálním virem byl MichaelAngelo. Média varovalo před jeho epidemickým šířením, ale naštěstí se tyto scénáře nevyplnily.

Nová éra

S rozšířením internetu a e-mailových zpráv však začala nová éra, kdy si nikdo nemůže být jistý, že jej bez ochrany virová nákaza nezasáhne a v podstatě ani s ní. První velké varování nastalo v roce 1999, kdy přišla první globální epidemie v podobě viru Melissa. V roce 2000 ji následoval LoveLetter, který „odrovnal“ mnoho e-mailových schránek. Ještě před tím v roce 1995 vznikl první macro virus, který využíval speciálního jazyka pro automatizaci některých úkonů v programech firmy Microsoft. Jedním z prvních takových byl Concept, který antivirové firmy nedokázaly dlouho detekovat. Speciálně na tabulkový procesor Excel útočil Laroux.

I Java se dočkala svého viru v podobě Strange Brew v roce 1998. Na Palm OS v PDA pak v roce 2000 útočil Liberty. Testovací virus Winux či Lindose z roku 2001, který napadal jak Windows tak Linux, prý má své kořeny v ČR.

O té doby se tyto zákeřné programy naučily mnoho dalších věcí. Moderní viry tak obsahují systém na rozesílání e-mailů (SMTP), což jim umožňuje falšovat adresy odesílatele, které vykrádají z napadeného počítače. Vypínají obranné systémy počítače, aby byl snáze napadnutelný. Nesnaží se však již přímo škodit samotnému hardware počítače, ale spíše se PC pokoušejí ovládnout. To aby z něj mohly krást hesla, čísla kreditních karet, nebo jej využívají k rozesílání spamu či k hromadným útokům (DDoS) na vybrané internetové adresy.

Boje virových klanů

Rok 2004 pak přináší nevídaný souboj virových klanů Netsky, Beagle a Mydoom, kdy se některé viry snaží z počítače vypudit případnou konkurenci. Vir NetSky.F například obsahuje text: „Skynet AntiVirus - Bagle - you are a looser!!!! (Skynet AntiVirus - Bagle – jsi nula!!!!). Konkurenční Beagle.I zase vzkazuje:“Hey, NetSky, fuck off you bitch, don't ruine our bussiness, wanna start a war ? (Hej, NetSky, (sprostá urážka), nekažte nám kšefty, chcete začít válku?

Přesto mezi jedny z nejrozšířenějších virů patří stále ještě starý známý Blaster, který je přes rok starý. Jeho definice je tak obsažena nejen ve virových databázích antivirů, ale i například společnost Microsoft vydala záplatu, která má eliminovat jeho šíření. Jak je vidět, mnozí uživatelé jsou nepoučitelní.

 

Zdroj: AntivirusWorld, Cknow, Viry.cz