Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Antioxidanty zřejmě přispívají k rakovině. Máme přestat brát vitaminy?

aktualizováno 
Malá studie účinku antioxidačních přípravků na výskyt rakoviny přichystala nečekané překvapení. Zdá se, že tyto látky poškozují funkci důležitého genu, který chrání naše tělo před zhoubným bujením.
Vitamíny jedině ve slupce

Vitamíny jedině ve slupce | foto: Profimedia.cz

Pokud jíte hodně ovoce a zeleniny, budete spíše zdraví a spíše se vyhnete třeba rakovině. To je stará ověřená pravda, které ovšem do důsledků evidentně nerozumíme. Statistiky o obecně nižším výskytu rakovin u milovníků ovoce a zeleniny mluví sice jasně, ale proč to tak je?

V 80. letech se vědci domnívali, že na to přišli a že za tímto vlivem stojí vitaminy a další antioxidanty, tedy látky, které snižují aktivitu agresivních volných radikálů (reaktivních molekul kyslíku a dusíku), které vznikají jako "odpad" v našich buňkách. 

V praxi se to však nepotvrdilo: když začali kuřáci ve Velké Británii pod dohledem lékařů brát vitaminy A a B, ve "vitaminové skupině" nemoci neubylo, ale dokonce spíše přibylo. Jedna studie byla dokonce předčasně zastavena, protože lékaři dospěli už v průběhu k názoru, že účastníkům prokazatelně škodí (u další nebyl výsledek statisticky průkazný). Předčasně skončil například i pozdější test účinků vitaminu E a selenu proti rakovině prostaty.

Proč tomu tak bylo, by mohla vysvětlovat studie švédských vědců, která vyšla tento týden v časopise Science Translational Medicine (placený přístup).

Myší kuřáci na vitaminech

Skupina z univerzity v Göteborgu, kterou vedli Per Lindahl a Martin Bergö, pracovala se skupinou myší, které jsou nedokonalou laboratorní nápodobou lidských kuřáků. Jsou geneticky upraveny tak, aby se u nich zvýšila pravděpodobnost výskytu rakoviny plic. Vědci jim podávali dva různé antioxidanty. Jedním byl vitamin E, druhým látka, která se používá u pacientů  s plicními chorobami k rozpouštění hlenu (acetylovaná forma cysteinu čili NAC).

Dávky vitaminu byly asi desetinásobně vyšší oproti běžné myší stravě, ale podle autorů vzhledem k obsahu těchto látek v doplňcích stravy je to prý konzervativní dávka. Ukázalo se, že myši s antioxidanty ve stravě měly více nádorů a v průměru se dožívaly jen poloviny věku myší ve skupině, která antioxidanty nedostávala.

Ojedinělé v podobných studiích je, že vědci stopovali účinky antioxidantů až do buněk. Tam zjistili, že tyto látky "vypínají" gen p53. To je jeden z klíčových genů pro vznik rakoviny. Po jeho objevu na konci 70. letech dokonce vědci doufali, že objevili "klíč" k léčbě rakoviny, což bohužel samozřejmě nebyla pravda.

Gen představuje jakousi záchrannou brzdu. Ovládá proces řízené "sebevraždy" u těch buněk, které se změnily na nádorové a začínají se nekontrolovatelně dělit. Antioxidanty jeho činnost omezují, a tak může rakovina vzniknout jednodušeji.

A co z toho?

Autoři tedy doporučují, aby se skupiny se zvýšeným výskytem rakoviny (třeba právě kuřáci) vyhýbali vitaminům a dalším antioxidačním doplňkům. Ale obecně je nutné říci, že na jedné zvířecí studii nelze zakládat doporučení pro člověka. V tuto chvíli tedy nelze říci, že "vitaminy vám vypnou gen důležitý pro ochranu proti rakovině".

Pokud by se podařilo ukázat, zda stejný mechanismus účinkuje i u člověka (případně zjistit, jak přesně funguje), měl by se výsledek promítnout do doporučení pro veřejnost či dokonce postoji státu k doplňkům stravy.

Výsledky dalších výzkumů tak nebude sledovat jen odborná veřejnost, ale velmi bedlivě i výrobci potravinových doplňků. To není zdaleka tak silná průmyslová lobby jako třeba farmaceutické firmy, ale dohromady nejde o zanedbatelnou skupinu. Světový obrat prodeje doplňků stravy s antioxidačními účinky dosahuje podle dostupných odhadů zhruba 40-50 miliard dolarů. Zhruba polovina se realizuje v USA, kde doplňky bere 35-55 procent dospělých.

Prodeje také v posledních letech stále rostou. I přesto, že stále přibývá informací, které naznačují, že ve většině případů jde o vyhazování peněz z okna a v některých případech je to evidentně dokonce nebezpečné. Odpor sílí i v odborné veřejnosti a třeba prosincové vydání názorového úvodníku lékařského časopisu Annals of Internal Medicine neslo výmluvný titulek "Už toho bylo dost: přestaňte vyhazovat peníze ze vitaminy a minerální doplňky" (článek je celý dostupný zde).

Článek shrnuje výsledky velkých analýz dostupných klinických studií a dochází k závěru, že antioxidační doplňky jsou dvojího druhu: škodlivé a ty, které neprospívají. Nebezpečné jsou zřejmě beta karoten (z něj tělo vyrábí vit. A), vitamin E a zřejmě i vysoké dávky vitaminu A. Zbytek zřejmě patří do druhé skupiny. Není vyloučeno, že mají nějaký vliv na zdraví, třeba i prospěšný, ale zřejmě je tak malý, že se ho ve statistickém šumu velkých studií nepodařilo zaznamenat.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.