Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysoko nad Českem se prohání vítr o rychlosti až 300 km/h

  23:45aktualizováno  1. února 3:23
Nad Českem probíhá poměrně unikátní meteorologický úkaz. Proudění vzduchu dosáhlo kolem půlnoci rychlosti až 300 kilometrů za hodinu. Vše se odehrává ve výšce, kde létají dopravní letadla. Dění na zemi tento vítr přímo neovlivňuje.

Vítr o rychlosti až 300 km/h ve vyšších vrstvách atmosféry sice neovlivní přistání letadel, ale může vyvolat jejich zpoždění | foto: flugsnug

Již několik dní zaznamenáváme poměrně silné větry, které otáčejí deštníky a strhávají čepice nebo klobouky. Co se ale v noci z neděle na pondělí dělo vysoko nad Českem, má mnohem větší sílu. V mírnější formě se silný vítr očekává i během pondělí.

Stupnice síly větru

Stupnice síly větru

Výjimečný jev popisuje mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák. „Podobně silný vichr nepamatujeme od roku 2007,“ řekl serveru iDNES.cz. V té době to byl orkán Kyril, který v nárazech dosahoval v Česku u země rychlostí mezi 90 až 160 km/h a výjimečně i víc.

Důvodem, proč dochází na naše poměry k relativně extrémní situaci, je takzvaná stavba tlakových útvarů ve výškové frontální zóně. Co to přesně znamená?

Tlakové útvary si můžete představit jako sloupce studeného a teplého vzduchu. Dvořák to přirovnává ke klasickému teploměru. Když je velké teplo, kapalina v teploměru stoupá vysoko. Když je zima, tak naopak klesá.

„Vzduch, který je teplý, se dostane do velké výšky, zatímco studený se smrskne do malé,“ vysvětluje Dvořák. A právě to, že jsou mezi těmito sloupci vzduchu velké rozdíly a jsou poměrně blízko sebe, způsobuje, že dochází k velice rychlému proudění vzduchu.

Je to podobné, jako by vedle sebe stály mrakodrap a běžný činžák. „Pokud bychom mezi ně dali skluzavku, na ni kuličku a pustili ji, nabrala by velmi vysokou rychlost. Je to dáno velkým výškovým rozdílem na malé vzdálenosti,“ vysvětluje důvod rychlého proudění vzduchu Dvořák.

V reálu se přitom pohybujeme v řádech vyšších stovek metrů co do výšky a stovek kilometrů, co se týče vzdálenosti.

Vrstvy atmosféry

Vrstvy atmosféry

Vše se odehrává v již zmíněné výškové frontální zóně. To je přechodový pás ve střední a vyšší troposféře, tedy v oblasti nad osm kilometrů do přibližně dvanácti kilometrů.

V této výšce cestují dopravní letouny a právě ty budou silným prouděním ovlivněny. Popisované rychlé proudění vzduchu má zhruba jihovýchodní směr, takže míří ze severozápadu. Pokud letadlo poletí v protisměru, bude muset překonávat až třísetkilometrový protivítr a o to více spotřebuje paliva. Očekávat se dá i zpoždění letů. Naopak let ve směru větru například z Berlína do Vídně palivo i čas ušetří. Cestující musí každopádně počítat s turbulencemi.

Na rychlý vítr se také museli připravit na letištích, kde může dojít k úpravě časů příletů. Řízení letového provozu si na základě informací z ČHMÚ uspořádalo provoz tak, aby případné problémy minimalizovalo.

Vichr až do pondělí

Zhruba po půlnoci z neděle na pondělí vítr o něco zeslábnul, ale je stále velice silný. Tato situace vydrží až do pondělního poledne.

„V pondělí ráno bude rychlost větru stále ještě zhruba 250 km/h a kolem poledne asi 220 km/h. K normálu se situace vrátí až kolem půlnoci z pondělí na úterý,“ uzavírá Dvořák. Běžně v těchto výškách dosahuje rychlost větru 60 až 100 kilometrů za hodinu.

Podívejte se, co dokáže silný vítr s dopravním letadlem při přistání:


Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.