Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tady přistaneme. Radar objevil na Marsu zásoby ledu těsně pod povrchem

  14:13aktualizováno  14:13
Satelit Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) objevil pár metrů pod povrchem Marsu relativně dobře přístupnou zásobárnu vodního ledu. Řádově stovky kilometrů krychlových ledu jsou zřejmě pozůstatkem sněhových srážek z dob, kdy Mars měl jiné klima než dnes.

Povrch Utopia Planitia na snímku sondy Viking 2 z 18. června 1979. Bílá vrstva na snímku je extrémně slabá (desetiny milimetru) vrstva vodního ledu, která ovšem v oblasti vydrží jenom menší část marsovského roku. | foto: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona

Až se flotila kosmických lodí za osm let vydá na Mars, jak slibuje Elon Musk, měla by zvážit přistání na Utopia Planitia. Obří planina vznikla po dopadu jiného tělesa na povrch Marsu, ve které před 40 lety přistála sonda Viking 2, se podle nové práce v časopise Geophysical Research Letters jeví jako vhodná zásobárna vody, kterou by jakýkoliv pokus o „kolonizaci“ Marsu vyžadoval. Radar sondy Mars Reconnaissance Orbiter pod jejím povrchem objevil velké množství relativně dobře přístupného vodního ledu.

Zásoby vznikly patrně v jednom z pravidelných období historie Marsu, kdy sklon jeho rotační osy byl podstatně větší než dnešních (a se Zemí srovnatelných) 25°. Sklon rotační osy Marsu se totiž v řádech stovek tisíců až milionů let výrazně mění, a pohybuje se v rozmezí 0 až 60°. To s sebou samozřejmě nese výrazné změny klimatu a někdy se sníh může ukládat i ve středních či dokonce prakticky rovníkových šířkách místo na pólech, jako je tomu na dnešním Marsu či na Zemi.

Povrch části planiny Utopia Planitia na některých místech připomíná oblasti s podzemním ledem v severních šířkách Země. To byl jeden z důvodů, proč se výzkumníci zaměřili právě na tuto oblast.

Povrch části planiny Utopia Planitia na některých místech připomíná oblasti s podzemním ledem v severních šířkách Země. To byl jeden z důvodů, proč se výzkumníci zaměřili právě na tuto oblast.

Objem podzemních zásob autoři práce odhadují na maximálně zhruba cca 14 300 km³ krychlových (to je asi pětina Kaspického moře. Vodní led není v rezervoáru čistý, obsahuje zhruba 15 až 50 procent prachu a kamenů a vrstva má sílu zhruba od 80 do 170 metrů

Nad ledem leží zhruba metr až deset metrů silná vrstva půdy, která ho chrání před zničením. Zásoby totiž leží v zeměpisné šířce cca kolem 45° severní šířky (tedy na půli cesty mezi pólem a rovníkem), ve které led na povrchu Marsu nemůže trvale existovat - vystavený atmosféře by nakonec sublimoval. Podmínky také evidentně nedovolují, aby se pod Utopií někdy vyskytovala vrstva tekuté vody. Ostatně tu by radar MRO měl spolehlivě objevit, což se nestalo.

Nově popsaný rezervoár představuje jen jedno procento všech známých zásob vody na Marsu, ale je výhodný z hlediska případného (a nejspíše velmi vzdáleného) budoucího využití.

Autor:






Hlavní zprávy




Apple MacBook Pro MF839CZ/AApple MacBook Pro MF839CZ/A

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.