Testovací vrty a chemické rozbory provedené robotem Curiosity v pevných horninách Galeova kráteru naznačují, že tam kdysi bylo jezero, v němž teoreticky mohli existovat chemolitotrofní mikrobi. Tyto bakterie dokážou rozkládat minerály k získání energie.
Příslušný výzkum podle časopisu ukázal, že analyzované horniny opravdu obsahovaly stopy uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a síry a vytvářely ideální podmínky pro základní mikrobiální život.
Malým bakteriálním formám života známým jako chemolitotrofní bakterie se daří v obdobných podmínkách na Zemi. Obvykle se nacházejí v jeskyních nebo v podmořských hydrotermálních průduších.
"Je to skutečně poprvé, co jsme na Marsu našli horniny, které dokazují existenci jezer," citovala agentura AFP jednoho z účastníků výzkumu Sanjeeva Guptu z Královské univerzity v Londýně. "To je fantastické, protože jezera jsou ideálním prostředím pro vývoj a udržení základního mikrobiálního života," vysvětlil.
I kdyby v horninách nebyly zjištěny žádné stopy života, vědec upřesnil, že robot provedl vrty do kusů pískovce a jílovce a objevil jílové minerály naznačující vzájemné působení s vodou. Zkoumaný pískovec se zdá být podobný tomu, který existuje v řekách na Zemi. Z toho experti usuzují, že do jezera v Galeově kráteru, které se nacházelo pod menší horou, se vléval nějaký tok.
Vědci již dříve objevili na jiném místě důkazy o dávné existenci vody na rudé planetě a snímky z různých družic naznačily, že tam mohla být jezera. Cílem mise robota Curiosity, který přistál v Galeově kráteru 6. srpna 2012, je zjistit, zda na Marsu někdy v minulosti nebyly příznivé podmínky pro mikrobiální život.
Tyto nejnovější poznatky přinášejí "nejvýmluvnější důkaz o tom, že na Marsu se kdysi mohly vytvořit podmínky nezbytné k tomu, aby se tam rozvíjel život", konstatuje vědecká práce, o níž informuje Science.
Animace: Curiosity odebírá první vzorek navrtaný pod povrchem Marsu
26. února 2013 |
