Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak budou vypadat vrtulníky a konvertoplány poloviny 21. století?

aktualizováno 
Pentagon pokračuje v programu vývoje nové generace strojů s kolmým startem a přistáním. Již za rok a půl se dočkáme technologických demonstrátorů nové generace konvertoplánů a vrtulníků.

Konvertoplán V-280 Valor | foto: Bell Helicopter

Pentagon v rámci programu JMR-TD (Joint Multi-Role Technology Demonstrator) uzavřel s dvojicí firem kontrakt na vývoj a výrobu technologických demonstrátorů nové generace strojů VTOL. Každý z týmů soustředěných kolem Bell Helicopter a Sikorsky Aircraft dodá do konce roku 2017 dvojici testovacích strojů.

Následně Pentagon rozhodne, zda jsou technologické demonstrátory natolik technicky vyspělé a přinášejí dostatečně velké taktické výhody, aby se přistoupilo k vývoji skutečného nového stroje kategorie VTOL, ať už to bude vrtulník nebo konvertoplán. Vývoj operačně nasaditelného stroje VTOL řeší navazující program FVL (Future Vertical Lift).

Původně se mluvilo o zavedení prvních strojů programu FVL kolem roku 2030, průmysl však mluví o možném urychlení programu o pět let.

JMR-TD je rozdělen do dvou částí. V první vznikne letu schopný technologický demonstrátor. V druhé paralelní části se bude řešit vývoj elektronických, avionických a počítačových systémů. Pentagon na program JMR-TD vyčlenil 350 milionů dolarů.

Fotogalerie

Pentagon postupuje podobně jako při vývoji konvertoplánu V-22 Osprey. Na začátku 80. let minulého století Bell Helicopter postavil v rámci programu JVX (Joint-service Vertical take-off/landing Experimental) demonstrátor Bell XV-15.

Na základě zkušeností z programu JVX pak na přelomu 80. a 90. let minulého století vznikl konvertoplán V-22 Osprey. V současné době V-22 Osprey slouží k rychlé dopravě námořní pěchoty (MV-22) a operátorů speciálních sil amerického letectva (CV-22).

Programátoři vládnou světem

Vývoj nového softwaru a elektroniky pro budoucí vrtulníky proběhne v rámci programů JCA (Joint Common Architecture) a FACE (Future Airborne Capabilities Environment). Proč tolik „povyku“ kolem softwaru?

Současná moderní technika je zcela závislá na softwaru. Zářným příkladem je stíhačka F-35 Lightning s velmi komplexním a složitým softwarem.

Každá technika, ať už letadlo, vrtulník nebo vozidlo, má své vlastní unikátní softwarové vybavení a počítačové rozhraní. Pokud chceme stroj modernizovat (upravit, přidat novou vlastnost/schopnost) je téměř vždy nutné nákladně a složitě přepisovat software.

Pro vzdušné systémy nové generace plánuje Pentagon vyvinout software, který by fungoval podobně jako chytrý telefon. Jakákoliv modernizace - například přidání nového komunikačního balíčku, zbraňového systému nebo například úpravu funkcí radaru - půjde udělat bez jakékoliv složité úpravy. Podobně jako do chytrého telefonu nakupujete aplikace.

Nyní například u F-35 Lightning II nemůžete připojit k letadlu novou „raketu“ a během pár minut nahrát nový software. Integrace nové zbraně vyžaduje komplikovanou úpravu a testování celého softwaru letadla.

Otevřená softwarová architektura umožní rovněž mnohem lépe reagovat na nové techniky a taktiky protivníka. Výrazně se také zjednoduší opravy případných chyb v programovém vybavení.

Pentagon chce předejít komplikacím s vývojem softwaru, s kterým se potýká právě F-35. První let F-35 se uskutečnil v roce 2006, k zavedení do výzbroje došlo v roce 2015, ale veškeré softwarové vybavení, které umožní plně využít schopností letadla, získá F-35 až v roce 2019.

Za zmínku stojí také čím dál větší rostoucí počet chyb softwaru. Až pětina chyb se objeví až po zavedení zbraně do výzbroje. Zpětné opravy jsou nesmírně nákladné. Podle jednoho z dokumentů programu JCA dosahují nyní náklady na software (vývoj, testování a následné opravy) až 66 % (!) ceny zbraňového systému (technika, přesná munice, atd).

Technické parametery

V rámci programu JMR-TD Pentagon požaduje stroj kategorie VTOL o maximální vzletové hmotnosti 14 000 kg, schopný přepravovat 12 vojáků rychlostí až 430 km/h. Požaduje se rovněž schopnost operovat z paluby námořních lodí.

V současné době Pentagon schválil technické řešení Bell Helicopter, tedy technologického demonstrátoru konvertoplánu V-280 Valor. V listopadu se očekává schválení technického řešení - technologického demonstrátoru SB-1 Defiant - firmy Sikorsky.

Obě firmy, resp. týmy Sikorsky-Boeing a Bell Helicopter-Lockheed Martin, připravují pozemní testy v roce 2016 a letové testy mezi roky 2017 až 2019. Demonstrátory otestují nejrůznější pokročilé technologie.

JMR-TD získá například systém umožňující létat v prostředí s omezenou viditelností DVE (Degraded Visual Environments) - například v mlze, kouři, šeru nebo při zvířeném prachu v poušti. Senzory společně s inteligentním zobrazováním informací a inteligentním řízením umožní přistát (operovat) vrtulníkům i v prostředí, kde pilot nemá vizuální kontakt s okolím.

Kromě JMR/FVL běží ve Spojených státech paralelní program VTOL-X. Zatímco Pentagon v rámci programu JMR/FTV testuje zralé nebo téměř zralé technologie, agentura DARPA v programu VTOL-X hledá ty nejpokročilejší možné technologie.

V současné době se DARPA rozhoduje, zda uzavřít dohodu o vývoji se společností Karem, která neuspěla v programu JMR-TD. Karem nabízí nadějnou, ale nevyzkoušenou technologii.

Koncept útočného letadla ATR36 využívající technologii OSTR

Koncept útočného letadla ATR36 využívající technologii OSTR

Karem s konceptem TR36 prosazuje technologii optimalizované obvodové rychlosti rotoru OSTR (Optimum-Speed TiltRotor). Ač TR36 svým vzhledem připomíná V-22 Osprey, vyniká lehčí a jednoduší konstrukcí, větší rychlostí dopředného letu a možností operovat ve větších výškách.

Hlavní výhodou konceptu OSTR je inteligentní proměnné řízení otáček rotorů. Podle fáze letu (dopředný let, vis ve vzduchu, atd.) lze snížit otáčky rotorů až o 40 %. Výsledkem je optimální zatížení (větší účinnost) lopatek rotorů.

Jedna z největších výhod je bezkonkurenčně největší rychlost letu. Sikorsky nabízí v SB-1 Defiant stroj s maximální dopřednou rychlostí letu 426 km/h, Bell u V-280 Valor 520 km/h. Konvertoplán TR36 je však údajně schopen dosáhnout cestovní rychlosti až 660 km/h.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.