Neunikl nám ani druhý speciál, který lze během několika hodin připravit k převozu dvou lidí potřebujících intenzivní péči.
Na první pohled běžné letadlo
Přicházím k hlavní bráně 24. základny dopravního letectva Praha Kbely, kde mne na vrátnici míjí vládní vozilo s ministryní obrany, která zanedlouho odletí do Čáslavi na oslavy výročí 50 let od vzniku tamějšího stíhacího letectva. Pak už mířím přes odbavovací terminál rovnou na letištní plochu.
Toto Letadlo Airbus A-319CJ zvládne i převoz nemocných s vážným, ale stabilizovaným stavem
V zatím ještě slunečném dni na kraji letištní plochy čekají vedle sebe dva letouny Airbus A-319CJ, které armáda v tomto roce získala. Zatímco ten první s označením 2801 je k dispozici již od začátku roku, ten druhý s označením 3085 přiletěl teprve ke konci září. Jak mne upozorňuje jeden kolega, tato trupová čísla vycházejí z výrobních čísel jednotlivých řad. Proto se již stalo, že s jedním označením létaly v české armádě různé druhy vrtulníků. Toto označení však bude podružné, neboť každý z Airbusů ponese jméno jednoho ze dvou válečných veteránů z druhé světové války - Karla Janouška a Josefa Ocelky.
Levý bok a nákladový prostor Airbusu A-319CJ
Laikovi oba modely připadají stejné jako vejce vejci. Jde totiž o shodné modely Airbus A-319CJ (Corporate Jetliner). Oba jsou to stříbrošedá letadla s nápisem Česká republika, lvem na ocasním kýlu a státní vlajkou táhnoucí se po celé délce trupu. Stroje jsou schopny doletět bez mezipřistání do Spojených států, Afghánistánu či Iráku. Mají nižší spotřebu a jsou také lehčí něž předchozí modely Tupolev TU-154. Platí pro ně proto nižší přistávací poplatky.
Pravé a otevřené levé přední dveře a zavřené pravé zadní dveře v Airbusu A-319CJ
Tento typ letadla nabízí oproti běžnému modelu, který používají civilní aerolinky, řadu nejmodernějších systémů včetně plně automatického přistávání nebo navigačních přístrojů.
Uvnitř zhasnutého Airbusu A-319CJ ve verzi medevac
Pilotní kabina v Airbusu A-319CJ
Největší rozdíl cestující čeká uvnitř. První letadlo je totiž speciální VIP verze, která pojme 44 cestujících. Naproti tomu nový přírůstek vedle padesáti sedaček obsahuje i dvě lůžka pro intenzivní péči. Této úpravě se říká medevac. V případě, že je to potřeba, může být vybaven až 98 sedačkami a sloužit jako čistě dopravní letadlo. Přestavět na vyšší kapacitu jde však i první letadlo.
Přední boxy pro letušky, stavový displej letadla a komunikační centrum v Airbusu A-319CJ
Prostor je rozdělen na tři zóny - luxusní VIP s dvěma křesly a sedačkou, standardní s několika řadami sedadel a zdravotní. Z letadla se může telefonovat, faxovat a mělo by být schopné zajistit i připojení na internet.
Standardní a luxusní toaleta v Airbusu A-319CJ
Stejně jako v prvním případě i druhý Airbus disponuje luxusní koupelnou se sprchou, WC a umyvadlem a řadou zábavních prvků, které pomohou zkrátit dlouhý let. Samotná zdravotnická úprava si žádné podstatné změny ve vnitřní ani vnější konstrukci nevyžádala. V podstatě se jen mírně upravila elektroinstalace.
Zdravotnická výbava
A co vše mají zdravotníci k dispozici? Ve zdravotnické části je to polohovací lehátko pro pacienty s méně závažným onemocněním. To skýtá alespoň malé soukromí díky zatahovacímu závěsu, který jej obklopuje. Váha lehátka činí asi 50 kg a lze jej převážet v přepravním prostoru letadla. K jeho zprovoznění pak stačí zdravotníkům několik minut.
Pohled na PTU lůžka ze zadní části Airbusu A-319CJ
Pro transport stabilizovaných pacientů s vážným poraněním či onemocněním jsou určeny tzv. PTU lůžka. Zkratka pochází z anglického Patient Transport Unit (transportní jednotka pro pacienty). Ty se skládají ze tří částí a jsou plnohodnotnou variantou vozidel zdravotnické záchranné služby či jednotky intenzivní péče.
PTU lůžko v pohotovostním režimu v Airbusu A-319CJ
První část tvoří čtyři kyslíkové láhve s bezpečnostním systémem pro vypuštění kritického množství kyslíku mimo letoun v případě přetlaku v rozvodu. Je umístěna u podlahy.
Kyslíkové lahve a defiblirátor, indikátor a boxy na materiál
Druhá část se ukrývá ve střední části lůžka. Jsou zde indikační přístroje pro množství kyslíku v tlakových lahvích, dále transformátor pro úpravu elektřiny pro napájení zdravotnických přístrojů. Vedle něj je defibrilátor s monitorem životních funkcí. Na konci lůžka jsou pak boxy pro zdravotnický materiál. Ty jsou standardizované včetně vybavení, takže je lze na řadě letišť vyměnit za plné, pokud je během přepravy příslušný materiál spotřebován.
Horní část lůžka se zásuvkami a rámem na uchycení zdravotnických přístrojů
Horní třetí část, kolem které je lišta pro variabilní připevnění zdravotnického vybavení a zásuvek elektrického napětí, slouží jako polohovací lehátko.
Na prvním obrázku je vlevo infuzní pumpa s kapačkou, vpravo EKG. Druhý obrázek ukazuje odsávačku
Vedle toho mohou zdravotníci ještě využít odsávačku, která je v hlavě lůžka. Variabilně lze umístit také dýchací přístroj, infuzní pumpu i s dávkovačem, či přídavné světlo.
Novým Airbusem můžete letět i vy
Jak říká šéf Centra vojenské letecké záchranné služby Michal Mareček, je letadlo připravené k odletu nejpozději za dvanáct hodin po žádosti o jeho služby. Tuto žádost přitom může podat například civilní zdravotní pojišťovna, které se vyplatí převést tímto speciálem nemocného pacienta do zdravotního zařízení v ČR, než za jeho léčení platit v zahraničí.
„Možná déle než celá příprava letadla a zdravotnického personálu trvá vyřízení veškerých žádostí o přelet nad cizím územím,“ říká Mareček. Centrum vojenské letecké záchranné služby sice sídlí v Plzeňském kraji, ale na kbelské letiště se dostane vrtulníkem či autem v řádech desítek minut až hodin.
