Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Čtvrtek 28. srpna 2014. Augustýn

Však my vám to spočítáme - od mezopotámských počítadel k mechanickým pokladnám

"Jeden mamut, dva mamut, mnoho mamut... Podat mi kalkulačka!" Jak se za ty tisíce let změnil náš přístup k počítání? Podíváme se na vývoj mechanických kalkulátorů, počítadel a dalších předchůdců dnešních kalkulaček a počítačů.
Počítadlo - ilustrační fotka

V mnoha zemích se počítadlo stále používá nejen pro výuku matematiky | foto: sxc.hu - John EvansSXC.hu

Kdo má všech pět pohromadě?

Již od první chvíle, kdy lidé začali počítat, využívali k tomu jednoduché pomůcky. Tou první, dodnes zhusta používanou, byla lidská ruka, nabízející pět jednotek. Skutečnost, že naše prsty na rukou se dají použít jako jednoduché a účinné počítadlo, je jasná asi každému, přesto by byla škoda tento bezesporu nejstarší neelektronický prostředek vynechat...

Počítací desky

Ono to první počítadlo toho nejspíš neumělo o mnoho víc. Byly to vlastně takové zástupné zkamenělé prsty, které si člověk odložil, aby se mohl věnovat dalšímu výpočtu. Není zcela jasné, kde první počítadlo vynalezli, nejspíše šlo o natolik zřejmý vynález, že k němu dospělo v přibližně stejné době (mezi 1000 před Kristem a 500 před Kristem) více antických civilizací - Mezopotámská říše a Čínská říše. Šlo podle všeho o plochý kámen pokrytý pískem, na který si uživatel "čmáral". Jako pomůcka při počítání mu sloužily kamínky.

V dnešním slova smyslu nešlo o počítadla, ale o počítací desky. Nejstarší takovou deskou, která se dochovala, je tzv. Salamiská tabulka (Salamis Tablet). Používali ji Babylóňané kolem roku 300 před Kristem, objevena byla v roce 1846. Obsahuje řecké matematické symboly:

Salamis Tablet

Příspěvek římského impéria

Staří Římané nejsou, narozdíl od Řeků nebo Egypťanů, proslulí svými přínosy matematice. Říká se, že jejich největším zásahem do historie matematiky byla známá vražda Archiméda v Syrakusách, kterého údajně zabil římský voják poté, co jej do problému zabraný genius odbyl slovy "Nerušte mé kruhy."

Přesto se Římané do historie matematiky, počítadla a přeneseně i počítačů zapsali výrazně. Jejich počítadlo totiž přineslo bi-quinární číselnou soustavu. Tu dodnes používají některá počítadla, a také některé z prvních počítačů, např. britský Colossus, lámající německé šifry za druhé světové války.

Římský abakus

Čínský abakus "suanpan" se tomu římskému velice podobá. Dodnes je na některých školách vyučována práce s počítadlem, často jsou k vidění neuvěřitelné výsledky - třeba student, který si prsty hbitě přesouvá neviditelné kameny na neviditelném počítadle, stačí mu pouze mentální obraz počítadla pro dosažení výsledku.

Čínské moderní počítadlo

Zubatá kolečka - mechanické kalkulačky

Mnohem blíže k dnešnímu chápání slova kalkulátor se dostaneme až v 17. století po Kristu. Wilhelm Schickard, německý vzdělanec, sestrojil první automatický kalkulátor, v té době nazývaný "počítací hodiny". První funkční exeplář smontoval již v roce 1623. Jeho přístroj při svých výpočtech využíval i Johannes Kepler, se kterým si Schickard dopisoval. Plány kalkulačky se dlouho považovaly za ztracené a teprve v druhé polovině dvacátého století se podařilo sestrojit repliku tohoto průkopnického zařízení.

Wilhelm Schickard - replika prvního kalkulátoru

Slavným milníkem kalkulátorů se stala také Pascalina - mechanická sčítací pomůcka z dílny Blaise Pascala, francouzského matematika a filosofa-teologa. Práci na tomto vynálezu zahájil teprve 19letý Pascal v roce 1642, aby ulehčil práci svému otci, zaměstnanému jako daňový komisař. O deset let později jich už měl vyrobeno kolem padesáti, ale kvůli vysoké cené nešly příliš na odbyt a Pascal přešel k jiným odvětvím. Pascalina se stala pomocníkem při výpočtu daní, a to i přes to, že používala desítkovou soustavu (což se pro tehdejší francouzskou měnu příliš nehodilo a obsluhující uživatel musel provádět dodatečné výpočty pro převod výsledku na konkrétní částku).

Pascalina

Pascalina také uměla pouze přičítat čísla. K odečítání proto byla využívána technika jakýchsi "devítkových zbytků" (komplementů). Řekněme, že chceme od čísla 872 odečíst číslo 234. Druhé, odčítané číslo, doplníme do devítek (999 - 234), což lze snadno zvládnout zpaměti: 765. Poté čísla 872 a 765 sečteme, vyjde nám 1637. První cifru zanedbáme, přičteme jedničku a dostaneme, že 872 - 234 = 638.

Další mechanické kalkulátory sestrojili také Leibniz a možná i Da Vinci. Důležité jsou také vynálezy související s děrnými štítky, ale to si schovám pro samostatný článek.

Wilhelm Schickard



Mechanické kalkulačky pro každého

 V roce 1887 vyrobila firma Felt and Tarrant Manufacturing Company první kalkulačku, která sčítala čísla zadávaná stiskem kláves - Comptometer.

Comptometer

V roce 1893 přišla na trh švycarská kalkulačka Millionaire, která poprvé umožňovala násobení (i dělení, i když složitěji) - kolikrát jste otočili klikou, tolikrát jste číslo vynásobili.

První polovina 20. století přinesla velký rozvoj mechanismů, které již byly známé ze století devatenáctého.

Švédský FACIT (1954)

Za nejvyšší stupeň mechanických kalkulátorů se dají považovat stroje poháněné elektrickým motorkem. Je ovšem pravda, že než se stačily rozvinout pořádně, přišla moderní věda s kalkulačkami elektronickými.

Odkazy:

Autor:
Témata: Nezaměstnanost


BMW 330 D
BMW 330 D

r.v. 2003, naj. 255 674 km, diesel
118 000 Kč (s DPH)



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.