Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Představujete si speciální jednotky úplně špatně, píše americký generál

aktualizováno 
Kolem speciální jednotky amerického námořnictva Navy SEAL koluje řada mýtů. Pro veřejnost jsou její členové nadlidé s velkou silou, rychlostí a přesností. Bývalý čtyřhvězdičkový generál Stanley McChrystal v knize Team of Teams toto hollywoodské vidění speciálních jednotek uvádí na správnou míru.

Jednotka Navy Seals. Ilustrační snímek | foto: U.S. NAVY

Stanley McChrystal má za sebou velmi „profesní zkušenost“, kterou zažil málokdo: od roku 2004 do roku 2010 vedl americké operace v Afghánistánu. Na základě svých zkušeností a také proto, aby vyvrátil některé vžité představy o práci speciálních jednotek a jejich členech, napsal knihu Tým týmů: Nová pravidla ozbrojeného střetu v komplexním světě (Team of Teams: New Rules of Engagement for a Complex World). Spoluautorem je bývalý člen jednotek SEAL Chris Fussel.

McChrystal působil ve velení tzv. Společného velitelství speciálních operací JSOC (Joint Special Operations Command), které má na starosti likvidaci teroristických a povstaleckých buněk po celém světě. A ihned se dostal do boje, který podle něj dosavadními metodami nešlo vyhrát.

Americké jednotky tehdy bojovaly s nepřítelem, na kterého nebyly zvyklé. Jednotlivé povstalecké skupiny se pohybovaly a jednaly velmi rychle, stejně rychle a nemilosrdně udeřily a pak se vmísily mezi civilní obyvatelstvo. Američané měli obrovskou výhodu v počtu, vybavení a výcviku, ale zdálo se, že konvenční způsoby válčení selhávají.

McChrystal proto vytvořil nový způsob řízení vojenských operací, který kombinuje „průhlednou“ a intenzivní komunikaci mezi jednotlivými skupinami a decentralizované rozhodovací pravomoci. V takové síti jednotlivé skupiny mají vlastní široké rozhodovací pravomoci, avšak své požadavky, poznatky, informace a zkušenosti bezprostředně sdílejí s jinými skupinami v síti. Koncepce „tým týmů“ je podle McChrystala uplatnitelná jak pro vojenské, tak i civilní prostředí.

Klíčovou roli sehrála v Afghánistánu a Iráku speciální jednotka amerického námořnictva Navy SEAL. Ve své knize se McChrystal zabývá podstatou úspěchu malých jednotek Navy SEAL, na kterém vysvětluje svůj koncept „tým týmů“. „Američané si libují ve filmové představě čety svalnatých Goliášů, kteří vynikají olympijskou rychlostí, sílou a přesností, a skupiny, jejíž kolektivní úspěch je nevyhnutelným důsledkem individuálních silných stránek jejích členů a mistrovského plánováni vizionářského velitele,“ píše ironicky McChrystal.

Ve skutečnosti prý síla Navy SEAL tkví především v jejich vyčerpávajícím tréninku, který v jednotlivých členech zakořeňuje intenzivního nesobeckého týmového ducha. Takový trénink jim umožňuje během akce komunikovat „na hranici telepatie.“

Za ukázkový příklad dává záchranu kapitána Richarda Phillipse od somálských pirátů v roce 2009. Na stejné motivy byl v roce 2013 natočen film Kapitán Phillips. Během osvobozující akce tři odstřelovači Navy SEAL zlikvidovali na 70 metrů tři somálské piráty držící Phillipse v zajetí – v noci a na moři. Za pozornost nestojí technická náročnost výstřelu, ale fakt, že všichni tři odstřelovači Navy SEAL vystřelili současně, ve vhodný okamžik, takže žádný ze somálských pirátů se nemohl ukrýt. „Taková souhra se nepovede vždy, ani to není náhoda,“ píše McChrystal. „SEAL ji cvičí úmyslně a metodicky.“

Na fyzičku obvykle nedojedou

Podobná jednota je základem šestiměsíčního výcviku speciálních jednotek SEAL BUD/S (Basic Underwater Demolition/SEAL training). Během tréninku adepti nezdokonalují jen svou fyzickou sílu, ale především schopnost jednat v týmu.

Každého kurzu se obvykle účastní 160 adeptů, z toho 90 % jich vypadne, většinou v prvních několika týdnech. Ale pouze 10 % adeptů vypadne z důvodu nedostatečné fyzické připravenosti. Zbytek jednoduše nemá potřebnou psychickou houževnatost a odhodlání k týmové práci. „Cílem je odstranit myšlenku na individuální výkon hned od prvního dne,“ říká výcvikový instruktor BUD/S Charles Ruiz.

Hned na začátku jsou kandidáti rozděleni do pětičlenných až osmičlenných týmů, ve kterých spolupracují dalších šest měsíců. Adepti se při cvičení učí mimo jiné rozvíjet neverbální komunikaci. Nikdo přitom nesmí nic dělat bez partnera, ani jít do jídelny. Pokud je někdo nachytán bez člena svého týmu, za trest dostane „písečnou“: musí běžet do studené vody a pak se sám vyválet do písku na pláži.

Podle McChrystala jsou výsledkem takového výcviku supertýmy, nikoliv supervojáci. Úspěch je znásoben tím, že v jednotkách Navy SEAL není klasická hierarchie vedení a jednotky jsou při operacích vysoce samostatné. Příklad: jednotka Navy SEAL se sama rozhodne vstoupit do skladiště cílového domu, který však nebyl zanesen v plánech a jednotka skladiště dříve při plánování akce nestudovala.

Právě stejný duch budování týmu a stejný „nebyrokratický“ přístup k řízení, jaký uplatňuje Navy SEAL, použil McChrystal ve velitelství JSOC (Joint Special Operations Command). Díky tomu se americké jednotky přizpůsobily a účinně bojovaly proti jednotlivým povstaleckým bojůvkám v Iráku a Afghánistánu.

„Jednotky SEAL nabízejí mimořádně dramatický příklad toho, jak může být vybudována přizpůsobivost díky důvěře a společnému smyslu pro účel, ale stejný přístup je pro zlepšení výkonu uplatnitelný i v oblastech zcela mimo těžký výcvik BUD/S,“ píše McChrystal.

Článek byl převzat z webu Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.