Výdrž notebooku na akumulátor je přes pozitivní trend jejího prodlužování stále jednou z největších slabin přenosných počítačů. Celodenní použití bez nabíječky zatím nabídne jen velmi málo strojů a to ještě za poměrně limitujících podmínek. Internetem se tak informace o energetické úspornosti webového prohlížeče EDGE začala šířit poměrně rychle, bez kontroly a ověření ji vydaly i některé seriózní zahraniční technologické weby a budila tak zaslouženou pozornost.
Což je přesně to, co Microsoft potřeboval (a stále potřebuje) jako sůl. Podle statistik serveru w3counter.com měl totiž prohlížeč EDGE v srpnu 2016 podíl jen 1,7%. Vzhledem k tomu, že jej mnozí dostali do počítače společně s upgradem na Windows 10, je to překvapivě malé číslo a je zřejmé, že uživatelé nadále používají prohlížeče, na které byli zvyklí. Což je, podle stejných statistik Chrome s 58,1 %, Safari s 12,7 %, Firefox s 12,4 %, Internet Explorer s 8 % a Opera s 2,8 %.
Pokud ale uživatel dostane informaci, že s prohlížečem EDGE může výrazně prodloužit žvotnost svého notebooku, pak by se mohly trendy statistik velmi rychle změnit. Zvlášť když se jedná o rozdíl doslova propastný.
Takto vyšla výdrž notebooků s různými prohlížeči Microsoftu. U nás to bylo úplně jinak.
Protože je původce pokusu zároveň i výrobcem vítězného řešení, což je vždy poněkud podezřelé, rozhodli jsme se sami vyzkoušet, zda a jak se volba prohlížeče na výdrži akumulátoru podepíše. Zjistili jsme, že rozdíly nejsou ani zdaleka tak velké, jak předvedl Microsoft a konkrétní výsledky závisí na řadě proměnných. Průběh testu si můžete prohlédnout na videu.
Jak probíhal náš pokus
Stejně jako Microsoft jsme vzali čtyři stejné notebooky s Windows 10, volba však samozřejmě nepadla na našem trhu nedostupný Microsoft Surface Book, ale na Acer Aspire ES14. Na konfiguraci jsme neměli přesné požadavky, klíčové bylo, aby byly všechny zcela identické. Notebooky dorazily ve verzi s procesorem Intel Celeron N3050 (14nm architektura, kódové označení Braswell), 4 GB DDR3 paměti a 32 GB eMMC paměti - až na velmi malé úložiště jde z hlediska dnes běžně používaných počítačů o víceméně průměrnou konfiguraci.
Notebooky jsme zaktualizovali a další aktualizace zakázali. Také jsme odinstalovali všechen bloatware, jako antivir zvolili Defender od Microsoftu a nastavili jej tak, aby při testu „neotravoval“. Poté jsme nainstalovali aktuální verze prohlížečů Google Chrome a Mozilla Firefox, aktualizované Microsoft EDGE a Internet Explorer již v systému byly. U všech notebooků jsme nastavili režim napájení na „rovnováha“ a jas na 50 %. Wi-fi adaptéry jsme nechali zapnuté, přístup k internetu byl zajištěn metalicky, gigabitovým routerem přímo ze sítě MAFRA.
Nechtěli jsme žádné syntetické testy, ale běžné surfování po internetu. Kolegou programátorem z produkce iDNES.cz, Markem Mojzíkem, jsme si nechali vytvořit skript, který v prohlížečích otevírá předdefinované webové stránky, scrolluje jimi, kliká na články, pouští videa ... a celkově se chová víceméně jako běžný uživatel. Díky tomu byl přísun požadavků na všechny prohlížeče zcela konstantní. Přehrávaly se videa na YouTube a Vimeo, prohlížely články na Technetu a Wikipedii, listovaly vtípky na webu 9gag nebo zobrazovaly animace na Ventusky.
Jak dopadl náš pokus
Úplně jinak než ten v rukou Microsoftu. Celý proces, tedy spuštění skriptu na plně nabitých noteboocích a jeho automatickém cyklickém opakování až do úplného vybití notebooků, jsme nechali před dohledem kamery Samsung Galaxy Camera s aplikací Framelapse - na video se podívejte níže - proběhnout dvakrát, přičemž jsme mezi testy prohodili počítače tak, aby každý prohlížeč běžel na jiném stroji a do celkového výsledku se případné rozdíly (ve stejném) hardware nepromítly.
Takto vyšla výdrž notebooku s různými prohlížeči nám. Rozdíly byly celkově mnohem menší a EDGE patřil k průměru. (hodnoty ze druhého kola)
Ukázalo se, že rozdíl ve výdrži notebooku s prohlížeči EDGE a Chrome je minimální, v obou kolech šlo o rovných pět minut ve prospěch EDGE. Pět minut je hodnota zanedbatelná a ani vzdáleně se neblíží Microsoftem inzerovaným třem hodinám.
| 1. kolo | 2. kolo | |
|---|---|---|
| Mozilla Firefox | 5:55 | 5:46 |
| Microsoft EDGE | 5:36 | 5:36 |
| MS Internet Explorer | 5:50 | 5:20 |
| Google Chrome | 5:31 | 5:31 |
Maximální naměřený rozdíl v běhu notebooků je 24 minut a ten byl nejspíše způsobený tím, že se Firefox v obou kolech na konci testu „šprajcnul“ a přestal plnit povely skriptu, čímž se na několik minut stal jeho provoz energeticky méně náročným. Pro účely experimentu to nemělo žádný význam a zároveň tímto vysvětlujeme, proč se v závěru videí v záběru mihnou ruce - snažili jsme se jej ještě nahodit zpět. Výsledek „EDGE versus Chrome“ je tím ale zcela nedotčen.
Do jisté míry překvapivý je rozdíl ve výsledcích dvou kol pro Internet Explorer. IE byl v načítání některých webů pomalejší a ve druhém kole tak někdy vynechal videa či animace, což jen ilustruje skutečnost, že spotřeba silně závisí na tom, co prohlížeč zpracovává. Multimediální funkce jsou energeticky náročnější.
Hromada proměnných
Náš pokus vyšel úplně jinak než Microsoftu. Proklamovaný obří energetický náskok prohlížeče EDGE se v reálném testu nedostavil, rozdíly byly nevelké a vůči největšímu souputníku, tedy Google Chrome, dokonce zanedbatelné.
K podobnému výsledku, ale jinou cestou (metodikou testu a s jiným hardware) došli i kolegové z amerického PC Worldu. I v jimi zjištěných výsledcích byly rozdíly relativně malé, mezi EDGE a Chrome byl rozdíl 30 minut, a i když se v tomto případě EDGE jako úspornější skutečně jevil, tak dramaticky méně, než ve svém pokusu předvedl Microsoft.
„Výsledek našeho pokusu mě příliš nepřekvapuje, protože zátěž baterie běžně programátoři zase tak moc neřeší, bývá schovaná v souhře různých algoritmů, které balancují mezi optimální časovou a paměťovou složitostí. Ovladače grafiky můžou provádět různé úsporné fígle a operační systém jim může říct ‚dochází nám šťáva, tak se laskavě kroťte‘, ale prohlížeč je od nich pořád daleko, byť se hranice mezi ním a operačním systémem zdá čím dál tenčí,“ vysvětluje programátor iDNES.cz Marek Mojzík a doplňuje: „V důsledku by mělo záležet hlavně na tom, co konkrétního se v prohlížeči odehrává – kolik je tam viditelných animací a videí, jak přesně jsou napsané skripty ve stránce, jak moc se síťově komunikuje, co dělají stránky otevřené na pozadí a podobně. Náročnost těchto jednotlivých dějů se může lišit napříč prohlížeči, protože podporují různé technologie (různé kodeky videa, různé postupy streamování, různé techniky síťové komunikace) a různé weby jsou různě dobře napsané.“
Do celého procesu navíc vstupuje spousta proměnných. Za ty nejdůležitější považujeme druh zobrazovaného webového obsahu a také hardware uživatele. Prohlížeče mohou s různou efektivitou řešit vykreslení různého obsahu a také rozličně využívat grafických jader a úsporných funkcí procesorů. Jinak tak může test dopadnout na Celeronu, Core iX, nebo Core mX.
Co byste si měli z testu odnést? Že rozdíly ve spotřebě prohlížečů jsou natolik nevýrazné, že je lepší jej volit dle dostupných plug-inů, funkcí, zabezpečení, rychlosti a subjektivní uživatelské přívětivosti.
