Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se, jak v Temelíně vyrostla „neviditelná uhelná elektrárna“

aktualizováno 
V Temelíně se právě nyní pracuje na dokončení postupné výměny turbín. Nebyla to lehká operace, práce na turbíně se musely přizpůsobit fyzice reaktoru, tedy plánovaným odstávkám.

V době, kdy klesá cena silové elektřiny, hledají energetické společnosti rezervy, jak to jen jde. Jednou z možností jsou finančně náročné modernizace, kdy ve stávající elektrárně vzroste účinnost turbíny. Ze stejného množství jaderného paliva díky tomu vyrobí více elektrické energie. Právě tento způsob nyní realizují v Jaderné elektrárně Temelín.

Odstávka jaderné elektrárny

Během každé odstávky reaktoru v Temelíně se provádějí práce v jaderné i nejaderné části výrobního bloku. Jak taková odstávka vypadá, si přečtěte zde.

V těchto dnech tak jsou tak v plném proudu práce na zvýšení účinnosti a bezpečnosti druhého ze dvou temelínských bloků. Pokud bychom sečetli modernizace od začátku provozu, tak v konečném součtu (včetně letošní modernizace) vyroste v Temelíně neviditelná uhelná elektrárna o výkonu 200 MW. Podobný výkon má například elektrárna Mělník II.

Po modernizaci musí turbína odolat výpadku proudu

Při první etapě modernizace, ukončené v roce 2007, byla vylepšena vysokotlaká část obou turbín. Podrobnosti si přečtěte v článku Exkluzivní fotoreportáž z modernizace jaderné elektrárny Temelín.

Před modernizací novou turbínu technici „složili“  za generátorem.

Před modernizací novou turbínu technici „složili“ za generátorem.

Prvním krokem modernizace bylo vyndání původních nízkotlakých rotorů. Následovala úprava spodních statorových částí.

Prvním krokem modernizace bylo vyndání původních nízkotlakých rotorů. Následovala úprava spodních statorových částí.

V roce 2014 a 2015 běží druhá etapa modernizace turbíny. Během ní technici vymění zejména rotory největší části, ta je nízkotlaká.

Loňské práce na prvním výrobním bloku skončily montáží, následovalo šestidenní komplexní vyzkoušení. Podobně se bude postupovat i letos.

Nejtěžší test proběhl v noci z 3. na 4. října 2014, kdy se testovala odolnost bloku na rozsáhlý výpadek proudu (tzv. blackout). Operátoři při něm prudce snížili výkon na pět procent a odpojili první blok od elektrické sítě. Podle Marka Svitáka, mluvčího Temelína, je tento test mnohem náročnější než odstavování elektrárny.

Spodní statorové části jsou po  úpravě. Právě probíhá zaměřování pro osazení nových rotorů.

Spodní statorové části jsou po úpravě. Právě probíhá zaměřování pro osazení nových rotorů.

Nové rotory jsou v turbíně. Zakrývají je vrchní statorové části.

Nové rotory jsou v turbíně. Zakrývají je vrchní statorové části.

Díky vylepšením vzrostla účinnost turbíny o dvě procenta. Po modernizaci dosáhl první blok historicky největšího výkonu 1 078 MWe, aniž by stoupla spotřeba jaderného paliva. Srovnáte-li akci s lidským tělem, tak modernizací turbíny posílily svaly.

Až bude vše hotovo, může Temelín ročně vyrobit až 340 milionů kWh elektřiny. Nespálí 300 tisíc tun hnědého uhlí což představuje uspořených 250 tisíc tun emisí CO2. Celkově společnost ČEZ investovala do modernizace 3,2 miliardy korun.

V Temelíně však vedle svalů posilují i srdce elektrárny. Elektrické napájení bezpečnostních systémů bylo navýšeno o další dva postupy, na celkových dvanáct na sobě nezávislých způsobů ochrany.

Konce lopatek jsou rychlejší než Gripen

Jak funguje čtyřdílná turbína

Pára z vyvíječe páry nejprve putuje  do vysokotlakého dílu, který byl modernizován dříve. Za ním následují tři nízkotlaké díly, které se právě mění na druhé turbíně.  

Proti původnímu  je nízkotlaký rotor přibližně o dvacet tun těžší a má o čtyřicet centimetrů větší průměr. Větší robustnost pomůže předejít dřívějším problémům s vibracemi. Skládá se z šesti svařených částí, které tvoří jeden celek. Turbosoustrojí je dlouhé 60 metrů.

Novou část rotorů připravovala plzeňská Doosan Škoda Power od roku 2010.

V turbíně se modernizované rotory otáčejí kolem své osy rychlostí padesát otáček za sekundu. Při práci dodávají elektřinu pro pětinu České republiky.

Součástí rotorů je rovněž supermoderní koncová lopatka dlouhá 1,22 metru s pokročilými nadzvukovými aerodynamickými profily a vylepšenými pevnostně-dynamickými charakteristikami. Umožňuje využít i část zbytkového tepla, které u původního provedení odcházelo bez užitku do chladících věží. Nově je řešen také způsob jejich uchycení.

Jeden díl nového rotoru váží 86 tun, jeho průměr přes nejdelší lopatky je 4,3 metru. Na délku má  9,2 metru a obsahuje 970 lopatek.

Obvodová rychlost nejdelších, lehce přes metr dlouhých lopatek, je 2 500 km/h. To je přibližně dvakrát více než je rychlost zvuku. Pro srovnání, podle Wikipedie je maximální rychlost české stíhačky Gripen 2 204 km/h.

Jak cestoval šedesát metrů dlouhý stroj z Plzně do Temelína

Reálně se turbosoustrojí skládá z turbíny poháněné párou a generátoru, který vyrábí proud. Pokud se pozorně podíváte na turbínu, tak ta je složena ze čtyř částí, podrobnosti v boxíku. Každý díl turbíny je v podstatě samostatný stroj.

Z Plzně do Temelína urazil nový rotor 165 kilometrů za čtyři a půl hodiny. Poslední kilometr v areálu trval 45 minut.

Loni téměř stotunový rotor cestoval z Plzně do Temelína celkem třikrát. Stejný počet transportů proběhl i letos. Každý z šesti rotorů cestoval na speciálním návěsu 35 metrů dlouhé soupravy. Vepředu i vzadu byl napojen na tahače, každý o výkonu 600 koňských sil.

Projetí typické zástavby oblasti umožnilo osm pohyblivých náprav, díky kterým mohl kolos projet i pravoúhlé zatáčky. Všechny tři cesty probíhaly podle podobného scénáře.

Z výrobního závodu v Plzni vyjížděla kolona v deset hodin večer. Přeprava byla záměrně stanovena na noční hodiny, kdy je intenzita dopravy mnohem nižší. „Nejsložitějším místem byla samotná manipulace v areálu elektrárny a i s tím si řidiči dokázali poradit. Mnohdy ale rozhodovaly milimetry, ale to je u podobných přeprav běžné,“ osvětlil podrobnosti Martin Tuhárský, vedoucí přepravy z přepravní firmy HANYŠ.

Se soupravou jela čtyři doprovodná vozidla. Dvě jela před vlastním nákladem a zastavovala dopravu. Další omezení dopravy nebyla zapotřebí.

K maximální povolené rychlosti 80 km/h se kolona přiblížila málokdy. Na rovných úsecích většinou jela rychlostí kolem 70 km/hod. Vzdálenost 165 kilometrů překonala bez komplikací za 4,5 hodiny. Snadno jste si spočítali, že na Temelín dorazila o půl třetí ráno.

Z historie Temelína

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila první elektřinu v prosinci 2000. V současnosti je největším zdrojem výroby elektřiny v České republice. Svojí bezpečnou a bezemisní produkcí kryje pětinu české spotřeby. V roce 2013 vyrobila 15,065 miliard kWh elektrické energie. Tolik spotřebují celé Jižní Čechy za téměř čtyři roky. Rok by si pak s touto energií vystačily domácnosti v celém Česku.

Za denního světla o půl osmé započalo zdolávání posledního kilometru, které zabralo 45 minut. Při průjezdu nad obrubníky zvyšovala hydraulická náprava výšku návěsu nad povrchem o několik centimetrů. Ve čtvrt na devět dorazila souprava na cílové místo.

Dvacítka pracovníků připravila vytažení rotoru na podlahu strojovny druhého bloku. Půl hodiny před polednem vyzdvihl portálový jeřáb 93 tun vážící náklad do patnácti metrů a rotor umístil na stanovené místo na strojovně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.