Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stoprocentní úmrtnost. Neznámá infekce bleskově vybíjí asijské antilopy

  14:00aktualizováno  14:00
Během pouhých čtrnácti dnů zatím z nejasných příčin zahynulo v Kazachstánu přes sto tisíc antilop druhu sajga tatarská. Je to polovina světové populace těchto zvířat, a biologové si zatím marně lámu hlavu nad tím, co tuto nenadálou pohromu způsobilo.

Sajga se svým nezaměnitelným filtrem a ohřívačem vzduchu v jednom | foto: Seilov CC-BY-NDCreative Commons

Sajgu tatarskou zná málokdo, ale na pohled je to nezaměnitelný tvor. Antilopa z asijských stepí se vyznačuje unikátním čenichem, kdy má místo nozder jakousi přirozenou „plynovou masku“. Evolucí modifikované chřípí a nozdry slouží v zimě k ohřívání mrazivého vzduchu, v létě pak k filtraci prachu.

Tyto a antilopy se do začátku moderní doby vyskytovaly na ohromných plochách od Kavkazu po Mongolsko. V divokých letech po první světové válce zřejmě málem vymřely, ale na začátku 90. let jich na území bývalého SSSR už zase žily zhruba dva miliony. 

Historické (bíle) a současné (zeleně a červeně pro její dva poddruhy) rozšíření sajgy tatarské

Historické (bíle) a současné (zeleně a červeně pro její dva poddruhy) rozšíření sajgy tatarské

Po rozpadu Sovětského svazu se jejich lov zintenzivnil a počty sajg klesly patrně pod sto tisíc. V posledních letech se pak situace pomalu začala trochu zlepšovat a ještě na začátku května by si biologové asi troufli odhadnout, že na Zemi je více než čtvrt milionu těchto zvířat, možná i 300 tisíc. Na konci května už to neplatí.

Zhruba v druhém květnovém týdnu si totiž biologové a ochránci v Kazachstánu všimli, že sajgy začínají ve zvýšené míře umírat na nějakou infekci. V první chvíli nemohli tušit, jak rychlý tento proces bude: kazašské ministerstvo zemědělství podle agentury Reuters ke 27. květnu evidovalo nález zhruba 121 tisíc mrtvých zvířat. Číslo potvrdila i Organizace pro ochranu životního prostřední při OSN (UNEP). Během ani ne tří týdnů tak vymřela polovina všech těchto zvířat na planetě. To je událost tak nezvyklá, že si téměř určitě najde místo v učebnicích bilogie a ekologie.

Odborníci na místě neskrývají překvapení. Brit Richard Kock z Královské veterinární klinikdy v Hatfieldu, který minulý pátek přijel do Kazachstánu pomoci kolegům, pro časopis NewScientist řekl, že nemoc se zdá mít stoprocentní úmrtnost: „Neznám z dějin jiný příklad nemoci, která by tak účinně zabíjela všechna dospělá zvířata i mláďata.“ V postižených stádech podle dostupných informací nepřežilo jediné zvíře.

Co je příčinou? Antilopy prý mají před smrtí velké dýchací obtíže a těžký průjem, ale to odborníkům mnoho neřekne. Největší naděje se samozřejmě vkládají do rozboru vzorků z mrtvých zvířat, ale zatím se z nich definitivní odpověď získat nepodařilo. Analýzu kazí druhotné infekce, kdy v těle zvířat rychle rostou i bakterie (Pasteurella a Clostridia), které zdravým zvířatům velké problémy nepůsobí. Ale co potíže zvířat spouští, zatím jasné není.

Vyloučit rozhodně lze jednu nesmyslnou spekulaci citovanou i seriózními médii (viz Guardian), podle které by za úhynem mohly být toxické zbytky paliva z bajkonurských raket. Je pravda, že v květnu 2012 na severu Kazachstánu uhynulo stádo 120 antilop právě proto, že spásly trávu se zbytky paliva po přistání lodi kosmické lodi Sojuz se třemi kosmonauty. Ale i když je ruský kosmický program opravdu v kritické situaci a připomíná potápějící se loď, ruské „koráby“ nemohou být děravé, aby zamořily oblasti stepi vzdálené od sebe stovky kilometrů. To je domněnka, která si nezadá s konspirací o chemtrails. Skutečnost bude asi méně fantastická, ale určitě zajímavější.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.