Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sedm věcí, které vzešly z laboratoří NASA a dnes je běžně používáme

aktualizováno 
Vesmírný výzkum je velmi nákladná záležitost a jeho výsledky si zpravidla spojujeme se snímky vzdálených planet nebo přistáním na Měsíci. Špičkové technologie, které jsou pro lety do vesmíru nutné, se však postupem času dostávají i do běžných věcí – někdy i tam, kde bychom je opravdu nečekali.

Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech. Na tomto snímku chrání lunární modul Apolla 11, ze nějž právě koukají nohy Buzze Aldrina, který vystupuje ke svému prvnímu kontaktu s povrchem Měsíce. | foto: Neil Armstrong, NASA (volné dílo)

1.Bezdotykový infračervený teploměr

Roku 1991 vydala kalifornská firma Diatek nový teploměr, který dokázal okamžitě zobrazit pacientovu teplotu pouhým namířením na jeho ušní bubínek.

Čidlo používané v infračervených teploměrech vzniklo původně k určování teploty vzdálených kosmických těles.

Technologie v něm skrytá pochází z takzvané Laboratoře proudového pohonu (JPL), spadající pod NASA, která byla vyvinuta pro práci IRAS – satelitu, zkoumajícího teplotu vzdálených hvězd a planet právě měřením infračerveného záření. Tyto teploměry jsou užívány v nemocnicích hlavně kvůli úspoře času a zamezení případnému šíření infekcí – teploměr se vůbec nemusí dotknout nemocného člověka.

2.Neviditelná rovnátka

Speciální průhledná rovnátka, která jsou dnes využívána jako pohodlnější alternativa k těm klasickým, jsou náročná na materiál – musí být velmi pevný, odolný vůči poškození, hladký a k tomu ještě tedy průhledný. Všechny tyto podmínky splnil materiál z dílny NASA, tzv. TPA (transparent polycrystalline alumina), speciální typ průhledné keramiky, která je pevnější než ocel. Jeho využití v zubařině je od toho původního až nepravděpodobně daleko – původně totiž sloužil pro krytí infračervených senzorů u teplem naváděných raket.

3.Kojenecká výživa

Co NASA naopak nevymyslela

Najdou se ovšem i nápady a vynálezy, kterým původ v NASA přiřkla až folklorní tvořivost.

  • Suchý zip – Ačkoli ho NASA používala v programu Apollo, vynalezl ho v roce 1941 Švýcar George de Mestral
  • Tang – nápoj v prášku byl vytvořen společností General Foods v roce 1957, byl využíván astronauty během prvních misí na oběžné dráze, což nejspíše vedlo k omylu
  • Teflon – asi nejznámější díky využití na pánvích, objevil ho „omylem“ Roy Plunkett v roce 1938 při své práce pro firmu DuPont

Umělá výživa pro kojence je dalším produktem, se kterým bychom si zrovna NASA nespojili. Řada z nich však ve snaze přiblížit se lidskému mléku nyní obsahuje DHA a ARA – dvě polonenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které se v mateřském mléce běžně nachází, v umělých přípravcích ale dlouho chyběly. Podle vědeckých poznatků jsou přitom u dětí spjaty se zdravým vývojem mozku a očí.

Cesta k jejich umělé výrobě začala v osmdesátých letech, v rámci výzkumu NASA, zaměřujícího se na možné využití mikroskopických vodních řas pro vytváření kyslíku, potravy a recyklaci odpadních látek během dlouhých vesmírných letů. Několik vědců poté nabyté zkušenosti z projektu využilo založením firmy Martek Biosciences Corporation, kde právě za pomoci řas vytvářejí DHA, ARA a další doplňky stravy, které jsou pak přidávány do běžně prodávané kojenecké výživy i u nás. V roce 2009 se jejich vynález dostal do „síně slávy“ organizace Space Foundation.

4.Filtrace vody

Pro dlouhodobější pobyt ve vesmíru je technologie čištění vody, zajišťující možnost jejího opětovného pití, naprosto nezbytná a projekty jako Mezinárodní vesmírná stanice by bez ní nemohly v dnešní podobě existovat. I na mnoha místech na Zemi je ovšem pitné vody nedostatek a stejný přístroj, který zajišťuje vodu astronautům, může být použit i zde. Jeho základní součástí je takzvané MCV (Microbial Check Valve), které za pomocí jódu vodu zbavuje mikrobů a dělá jí bezpečnou pro lidské použití. Zbytkový jód pak plní druhotnou, výživovou funkci – je v našich tělech nutný pro udržení správných mozkových funkcí a regulaci hormonů, obzvláště u dětí, u kterých může jeho nedostatek vést i k mentální retardaci. Podle odhadů přitom až dvě miliardy lidí nemá k dostatečnému množství jódu přístup. Tento filtrační systém je úspěšně využíván v potřebných místech například v Mexiku, Malajsii, Dominikánské republice a dalších zemích.

5.Termofólie

I část povinné výbavy autolékárničky v ČR vynalezla NASA. Tato stříbrná nebo zlatá přikrývka je tvořená lehkým plastem pokrytým velmi tenkou vrstvou hliníku a poskytuje silnou tepelnou izolaci. Navíc je i nepromokavá a neprodyšná, takže zabraňuje odchodu tepla z těla i odpařováním a dá se využít také jako pláštěnka. NASA stejný materiál používala a používá pro izolaci a ochranu všech svých zařízení, od Apolla 11 přes Hubbleův teleskop až po „rovery“ na Marsu.

Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech.
Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech.

Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech.

6.Foťáky v mobilních telefonech

Pokud máte libovolný mobilní telefon s integrovanou kamerou, je více než pravděpodobné, že používá senzor, jenž má svůj původ v NASA. V devadesátých letech se tým Erica Fossuma v již zmíněné JPL snažil o miniaturizaci používaných kamer, při zachování kvality fotografií. Vzniklý senzor CMOS-APS kvalitu fotografií vylepšil a zároveň umožnil výrobu menších kamer s nízkou spotřebou elektřiny. Eric si uvědomil potenciál své technologie i mimo využití ve vesmírném výzkumu, a proto v roce 1995 založil s kolegy firmu Photobit, držící exkluzivní licenci od JPL ke komerčnímu využití těchto senzorů. Technologie našla využití například i v medicíně, kde umožňuje tvorbu třeba i tak malých kamer, aby šly bezpečně spolknout.

7.Paměťová pěna

Paměťová pěna vznikla v rámci vývoje NASA pro zlepšení pohodlí a zvýšení bezpečnosti leteckých a kosmických posádek.

Paměťová pěna vznikla v rámci vývoje NASA pro zlepšení pohodlí a zvýšení bezpečnosti leteckých a kosmických posádek.

Tento materiál, známý také jako viskoelastická nebo „líná“ pěna, měkne při kontaktu s teplem, a když dojde k jeho ochlazení, vrací se do původní polohy.

Využívá se hlavně v matracích a polštářích, kdy se přizpůsobí tvaru lidského těla a poskytuje dobrou oporu. Matrace z ní jsou obzvlášť užitečné v nemocnicích, kde u lidí dlouhodobě upoutaných na lůžko omezují tvorbu proleženin. Pěna původně vznikla pro vylepšení sedadel pilotů a zvýšení bezpečnosti.

Paměťová pěna brzy našla i další uplatnění. Jedním z nich jsou ochranné helmy pro cyklisty a další sportovce, které vyplněním viskoelastickou pěnou získaly prý až třikrát větší schopnost absorbovat nárazy. Stejně tak chrániče holení pro fotbalisty obsahují zpravidla stejnou pěnu.

Oprava: V článku došlo ke zdvojení číslování, za chybu se omlouváme.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.