Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sedm věcí, které vzešly z laboratoří NASA a dnes je běžně používáme

aktualizováno 
Vesmírný výzkum je velmi nákladná záležitost a jeho výsledky si zpravidla spojujeme se snímky vzdálených planet nebo přistáním na Měsíci. Špičkové technologie, které jsou pro lety do vesmíru nutné, se však postupem času dostávají i do běžných věcí – někdy i tam, kde bychom je opravdu nečekali.

Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech. Na tomto snímku chrání lunární modul Apolla 11, ze nějž právě koukají nohy Buzze Aldrina, který vystupuje ke svému prvnímu kontaktu s povrchem Měsíce. | foto: Neil Armstrong, NASA (volné dílo)

1.Bezdotykový infračervený teploměr

Roku 1991 vydala kalifornská firma Diatek nový teploměr, který dokázal okamžitě zobrazit pacientovu teplotu pouhým namířením na jeho ušní bubínek.

Čidlo používané v infračervených teploměrech vzniklo původně k určování teploty...

Technologie v něm skrytá pochází z takzvané Laboratoře proudového pohonu (JPL), spadající pod NASA, která byla vyvinuta pro práci IRAS – satelitu, zkoumajícího teplotu vzdálených hvězd a planet právě měřením infračerveného záření. Tyto teploměry jsou užívány v nemocnicích hlavně kvůli úspoře času a zamezení případnému šíření infekcí – teploměr se vůbec nemusí dotknout nemocného člověka.

2.Neviditelná rovnátka

Speciální průhledná rovnátka, která jsou dnes využívána jako pohodlnější alternativa k těm klasickým, jsou náročná na materiál – musí být velmi pevný, odolný vůči poškození, hladký a k tomu ještě tedy průhledný. Všechny tyto podmínky splnil materiál z dílny NASA, tzv. TPA (transparent polycrystalline alumina), speciální typ průhledné keramiky, která je pevnější než ocel. Jeho využití v zubařině je od toho původního až nepravděpodobně daleko – původně totiž sloužil pro krytí infračervených senzorů u teplem naváděných raket.

3.Kojenecká výživa

Co NASA naopak nevymyslela

Najdou se ovšem i nápady a vynálezy, kterým původ v NASA přiřkla až folklorní tvořivost.

  • Suchý zip – Ačkoli ho NASA používala v programu Apollo, vynalezl ho v roce 1941 Švýcar George de Mestral
  • Tang – nápoj v prášku byl vytvořen společností General Foods v roce 1957, byl využíván astronauty během prvních misí na oběžné dráze, což nejspíše vedlo k omylu
  • Teflon – asi nejznámější díky využití na pánvích, objevil ho „omylem“ Roy Plunkett v roce 1938 při své práce pro firmu DuPont

Umělá výživa pro kojence je dalším produktem, se kterým bychom si zrovna NASA nespojili. Řada z nich však ve snaze přiblížit se lidskému mléku nyní obsahuje DHA a ARA – dvě polonenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, které se v mateřském mléce běžně nachází, v umělých přípravcích ale dlouho chyběly. Podle vědeckých poznatků jsou přitom u dětí spjaty se zdravým vývojem mozku a očí.

Cesta k jejich umělé výrobě začala v osmdesátých letech, v rámci výzkumu NASA, zaměřujícího se na možné využití mikroskopických vodních řas pro vytváření kyslíku, potravy a recyklaci odpadních látek během dlouhých vesmírných letů. Několik vědců poté nabyté zkušenosti z projektu využilo založením firmy Martek Biosciences Corporation, kde právě za pomoci řas vytvářejí DHA, ARA a další doplňky stravy, které jsou pak přidávány do běžně prodávané kojenecké výživy i u nás. V roce 2009 se jejich vynález dostal do „síně slávy“ organizace Space Foundation.

4.Filtrace vody

Pro dlouhodobější pobyt ve vesmíru je technologie čištění vody, zajišťující možnost jejího opětovného pití, naprosto nezbytná a projekty jako Mezinárodní vesmírná stanice by bez ní nemohly v dnešní podobě existovat. I na mnoha místech na Zemi je ovšem pitné vody nedostatek a stejný přístroj, který zajišťuje vodu astronautům, může být použit i zde. Jeho základní součástí je takzvané MCV (Microbial Check Valve), které za pomocí jódu vodu zbavuje mikrobů a dělá jí bezpečnou pro lidské použití. Zbytkový jód pak plní druhotnou, výživovou funkci – je v našich tělech nutný pro udržení správných mozkových funkcí a regulaci hormonů, obzvláště u dětí, u kterých může jeho nedostatek vést i k mentální retardaci. Podle odhadů přitom až dvě miliardy lidí nemá k dostatečnému množství jódu přístup. Tento filtrační systém je úspěšně využíván v potřebných místech například v Mexiku, Malajsii, Dominikánské republice a dalších zemích.

5.Termofólie

I část povinné výbavy autolékárničky v ČR vynalezla NASA. Tato stříbrná nebo zlatá přikrývka je tvořená lehkým plastem pokrytým velmi tenkou vrstvou hliníku a poskytuje silnou tepelnou izolaci. Navíc je i nepromokavá a neprodyšná, takže zabraňuje odchodu tepla z těla i odpařováním a dá se využít také jako pláštěnka. NASA stejný materiál používala a používá pro izolaci a ochranu všech svých zařízení, od Apolla 11 přes Hubbleův teleskop až po „rovery“ na Marsu.

Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v...
Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v...

Termofólie používaná dnes třeba zdravotníky nebo záchranáři má svůj původ v teplotní izolaci používané agenturou NASA při vesmírných letech.

6.Foťáky v mobilních telefonech

Pokud máte libovolný mobilní telefon s integrovanou kamerou, je více než pravděpodobné, že používá senzor, jenž má svůj původ v NASA. V devadesátých letech se tým Erica Fossuma v již zmíněné JPL snažil o miniaturizaci používaných kamer, při zachování kvality fotografií. Vzniklý senzor CMOS-APS kvalitu fotografií vylepšil a zároveň umožnil výrobu menších kamer s nízkou spotřebou elektřiny. Eric si uvědomil potenciál své technologie i mimo využití ve vesmírném výzkumu, a proto v roce 1995 založil s kolegy firmu Photobit, držící exkluzivní licenci od JPL ke komerčnímu využití těchto senzorů. Technologie našla využití například i v medicíně, kde umožňuje tvorbu třeba i tak malých kamer, aby šly bezpečně spolknout.

7.Paměťová pěna

Paměťová pěna vznikla v rámci vývoje NASA pro zlepšení pohodlí a zvýšení...

Paměťová pěna vznikla v rámci vývoje NASA pro zlepšení pohodlí a zvýšení bezpečnosti leteckých a kosmických posádek.

Tento materiál, známý také jako viskoelastická nebo „líná“ pěna, měkne při kontaktu s teplem, a když dojde k jeho ochlazení, vrací se do původní polohy.

Využívá se hlavně v matracích a polštářích, kdy se přizpůsobí tvaru lidského těla a poskytuje dobrou oporu. Matrace z ní jsou obzvlášť užitečné v nemocnicích, kde u lidí dlouhodobě upoutaných na lůžko omezují tvorbu proleženin. Pěna původně vznikla pro vylepšení sedadel pilotů a zvýšení bezpečnosti.

Paměťová pěna brzy našla i další uplatnění. Jedním z nich jsou ochranné helmy pro cyklisty a další sportovce, které vyplněním viskoelastickou pěnou získaly prý až třikrát větší schopnost absorbovat nárazy. Stejně tak chrániče holení pro fotbalisty obsahují zpravidla stejnou pěnu.

Oprava: V článku došlo ke zdvojení číslování, za chybu se omlouváme.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Technická knihovna na univerzitě v Yorku
Největší vědeckou loupež i vědci vítají. Dělá jim život pohodlnějším

Kontrola databáze Sci-Hub, která shromažďuje načerno staženou vědeckou literaturu, ověřila, že tam lze najít velkou většinu všech existujících vědeckých...  celý článek

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Mladý geneticky modifikovaný losos „AquAdvantage“ firmy Aquabounty Technologies...
První GMO maso na talíři. V Kanadě se prodalo 4,5 tuny upravených lososů

Společnost AquaBounty oznámila, že na kanadském trhu prodala prvních několik tun masa geneticky upravených lososů. Tyto GMO ryby rostou rychleji a do větších...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.