Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Využijte všech možností objektivu
pro dokonalé fotky

aktualizováno 
Pojmy jako zobrazovací úhel objektivů, „světelnost“, ohniskové vzdálenosti, clonová čísla – a jakým způsobem je to vše možné využít v naší fotografické tvorbě, případně na co si musíme dávat pozor. To je naše dnešní téma.

Digitální fotoaparáty, objektivy a hloubka ostrosti

A nutno dodat, že na tuto tematiku směřuje řada vašich dotazů, někdy i v dalších souvislostech, kupříkladu: „Dosud jsem fotil kinofilmovou zrcadlovkou, ale přemýšlím o přechodu na digitální techniku. Ale vrtá mi hlavou, jak je to se světelností objektivů – jak je možné, že digikompakty mají malé zoomy s lepší světelností než moje výměnné objektivy?“

Kompaktní digitální přístroje díky svým specifickým vlastnostem poskytují velkou hloubku ostrosti již při malém zaclonění. Je to ovšem dáno i tím, že nízké clonové číslo objektivu digitálního aparátu se rovná mnohem vyššímu u kinofilmového (např. clonové číslo 4 je jako 16 atp.).

Má to své výhody i nevýhody. Umožňuje nám to například s digitálním přístrojem exponovat i za nižších hladin osvětlení z ruky (navíc můžeme operativně upravit citlivost – jako v případě záběru z noční Prahy, který byl pořízen po desáté večer loni v prosinci…). Na druhou stranu je těžší pořádně rozostřit pozadí – i při plném odclonění má pořád velké pole hloubky ostrosti.

Jsou motivy, které přímo volají po co možná největším rozsahu hloubky ostrosti. Jako příklad jsme použili typický záběr z dovolené. Hlavní motiv je pyramida. Ovšem autor si přál mít na kamenném bloku v popředí ještě „zátiší s kloboučkem“ – hloubka ostrosti tedy musí být rozsáhlá (horní obrázek). Jinak bude výsledek asi takový, jak ukazuje dolní obrázek. Získáme ji různými způsoby a „kombinacemi“: použijeme ostře kreslící objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností, hodně zacloníme, nezaostříme na nekonečno, ale přeostříme do hyperfokální vzdálenosti (při zaostření na nekonečno sahá hloubka ostrosti od nekonečna po bod nazývaný hyperfokální vzdálenost, zaostříme-li přibližně na tento bod, hloubka ostrosti směrem k objektivu ještě vzroste, a to o polovinu hyperfokální vzdálenosti. Praktické pravidlo: ostřit na 1/3 plochy.

A naopak jsou motivy, u kterých si přejeme mít hloubku ostrosti co nejmenší. To je případ kotěte na třetím obrázku – ostré jsou vlastně jen typické zelené kočičí oči. V takovém případě co možná nejvíce odcloníme a (je-li to možné) použijeme „delší sklo“.

Ohnisková vzdálenost a obrazový úhel

Diagram názorně ukazuje jejich vzájemnou závislost: čím menší ohnisková vzdálenost, tím větší úhel záběru. Ohniska jsou pro kinofilmové přístroje a přepočty digitálních na jejich formát. Ukázkové snímky jsou pořízeny objektivem Canon EF 28–135 mm f/3,5–5,6 IS USM (IS = Image Stabilizer, optický stabilizátor obrazu, USM = UltraSonic Motor, tj. rychlé zaostřování pomocí ultrazvukového elektromotůrku).

Snímací čip a ohnisková vzdálenost

Je třeba si uvědomit některé důležité technické rozdíly mezi digitálními fotoaparáty, zejména kompaktními, a fotoaparáty na filmový materiál, nejčastěji 35mm kinofilm. Většina digitálních přístrojů má velmi malý snímací čip, např. 1/2,7 palce, což je 5,27 × 3,96 mm (úhlopříčka 6,59 mm), anebo 1/1,8 palce (7,18 × 5,32 mm, úhlopříčka 8,93 mm), zatímco políčko kinofilmu má rozměry 36 × 24 mm (úhlopříčka 43,3 mm). Kupříkladu 5Mpx čip 4/3 typu využívaný digitální zrcadlovkou Olympus E-1 má rozměry 18 × 13,5 mm (úhlopříčka 22,5 mm) a Canon EOS 1Ds má čip s rozlišením 11 Mpx a rozměry cca 36 × 24 mm.

Většina digitálních přístrojů má snímač menší než políčko kinofilmu a ohniskovou vzdálenost objektivu delší – pro zjištění, jaké ohniskové vzdálenosti u 35mm kinofilmu odpovídá, se tedy používá koeficient prodloužení (dle velikosti čipu, např. 1,6–1,5× apod., E-jednička má ohniskovou vzdálenost ekvivalentní 35mm fotoaparátu přibližně dvojnásobnou, jednička Ds bez přepočtu – 1:1).

Světelnost objektivu obecně

Stručně řečeno, světelnost jakéhokoli objektivu je jeho schopnost osvětlit citlivou vrstvu filmu nebo světlocitlivé „buňky“ snímacího čipu. Vyjadřuje ji poměr jeho ohniskové vzdálenosti „f“ a průměru přední pupily (vstupního otvoru) „D“ při plně otevřené cloně. Přibližně platí, že „světelnost“ je základní clonové číslo objektivu neboli jeho relativní otvor.

U jednoduchých objektivů se průměr vstupní pupily rovná průměru čočky nebo přední objímky objektivu, ale přední čočka většiny objektivů má větší průměr, než je nezbytné, tudíž z jejího průměru nemůžeme světelnost stanovit. Navíc se objektivy, zvláště pak zoomy, skládají z většího počtu čoček a všechny mají na světelnost vliv. Platí: Čím vyšší má objektiv světelnost, tím lépe vykreslí obraz i při nižších hladinách osvětlení bez nutnosti měnit nastavení ekvivalentu citlivosti ISO anebo použití filmového materiálu s vyšší citlivostí. U objektivů s proměnnou ohniskovou vzdáleností (zoomů) bývá proměnná také světelnost – směrem k delším ohniskovým vzdálenostem se snižuje (některé vysoce kvalitní modely ji mají stejně nízkou v celém rozsahu zoomu).

Dobrá fotografie = dobrý objektiv

Ano, budeme-li mít super „fotografické vidění“, nápady a tvůrčí fantazii, vynikající snímací čip s vysokým rozlišením a výborný obrazový procesor anebo nejkvalitnější filmový materiál, ale objektiv našeho fotoaparátu nebude „dobře kreslit“, perfektní fotografie nezískáme. Nezapomínejme na důležitou, ba stěžejní roli objektivu! Na co si dát pozor?

Dobrý objektiv musí mít kvalitní konstrukci s odstraněnými optickými vadami – nejlépe tedy 7 čoček z kvalitních optických skel, z toho 1× asférická pro redukci barevné odchylky, výborná světelnost (1:1,4), ostrá kresba a výborná rozlišovací schopnost.

Základem zobrazeného schématu je Canon EF 24–70 mm f/2,8L USM a je „obohacen“ o čočku z fluoritového skla, která se ve skutečnosti používá u dlouhoohniskových zoomů, např. EF 100–400 mm, které ale zase nemívají asférický člen. Fluoritové sklo má specifické vlastnosti, zejména nízký index refrakčního úhlu a nízkou disperzi, a slouží také k eliminaci barevné aberace.

Zkreslení obrazu je jednou ze základních vad. Jeho projev, je-li rušivý, nepřehlédneme. Kromě dvou základních zkreslení, která ukazuje i naše schéma, může být obraz deformován i jinak – celkové, nebo místní zklenutí (distorze) pole.

 

A: obraz je zcela bez zkreslení

 

B: poduškové (polštářkové) zkreslení (zvětšení roste k okrajům) – u dlouhých ohnisek

 

C: soudečkové zkreslení (zvětšení klesá k okrajům) – u krátkých ohnisek

Další vady a specifika objektivů a naše tvorba

Barevná odchylka (chromatická aberace) – optická vada způsobená rozdílným lomem světla různých vlnových délek a různou disperzí (různé indexy lomu, různé druhy optických materiálů). Pokud není vhodně napravena, projeví se nejčastěji fialovými nebo zelenými konturami kresby na přechodech mezi stíny a vysokými jasy, a to zejména mimo střed obrazu. Eliminuje se pomocí speciálních asférických čoček nebo složených členů, ale také sklem s nízkou disperzí, která současně upraví způsob průchodu paprsků, a tedy i celkové barevné podání obrazu i jeho brilanci. Podle míry redukce této vady pak jsou i objektivy značeny, např. apochromáty (APO) jsou korigovány pro 3 barvy – vlnové délky, uperapochromáty pro 4 i více barev.

Zdroje a tipy:

EF Lens Work III – The Eyes of EOS, Canon, 2. vydání, 2003;

Fotografická optika – Milič Jiráček, Orbis, 1960;

Naučte se exponovat kreativně – Bryan Peterson, Zoner Press, 2005.

Otvorová vada dnes hrozí snad jen u nejlevnějších z levných modelů, někdy se lze setkat i s neostrostí v krajních částech obrazu, zejména v rozích, často s vinětací, tj. tmavnutím obrazu směrem do rohů, i když většinou již ani ne tak kvůli nekvalitní konstrukci samotných objektivů, ale spíš nevhodným použitím snímacích filtrů, předsádek, výjimečně i sluneční clony, když např. na širokoúhlých objektivech jejich objímky již zasahují do záběru.

Reflexy, odrazy, parazitní světlo... S těmito jevy se setkáváme hlavně při focení v silném protisvětle, anebo při plně odcloněném objektivu. V přímém protisvětle nám totiž často nepomůže ani sluneční clona, ani fakt, že stěny tubusu objektivu i samotné okraje vsazených čoček jsou začerněné speciálními černými barvami, které zamezují odrazům paprsků. V některých případech pomohou kvalitní antireflexní vrstvy,které eliminují i bloudivé paprsky a zvyšují brilanci obrazu. Někdy se na obraz promítne „clonová skvrna“ nebo části clony. Každopádně se snímky v protisvětle těší velké oblibě, umožňují zvýraznit výtvarné pojetí snímku, dodat mu jinou, zvláštní atmosféru, emoce – nálady. I odrazy a clonové skvrny lze využít tvůrčím způsobem.

Více článků z oblasti fotografování najdete v aktuálním čísle časopisu FotoVideo.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kolíně nad Rýnem začala žeň všech fotografů - veletrh Photokina. Své novinky...
15 nových fotoaparátů od tradičních značek i nováčka z Číny

Kupa nových fotoaparátů, které si výrobci připravili na předvánoční trh, je opravu pestrá. Pokročilé fotoaparáty, rychlé speciály i akční kamerky. Nejvíce...  celý článek

Umělá kaskáda na říčce v německých Alpách. Canon 5D Mark III, Canon EF...
Rady, jak fotografovat vodu. Dejte si pozor, aby to nebyla nuda

Pokud vás nebaví fotit lidi a fotka krajiny se samými kopci vám připadá statická, je tu téma, které vás může oslovit svoji lehkou dynamikou a hravostí – focení...  celý článek

GoPro Karma je první dron od GoPro.
Zázrak se zatím nekoná. Dron, který měl zachránit GoPro, musí z trhu pryč

Revoluční dron s názvem Karma byl v prodeji jen několik týdnů. Kvůli technickým problémům se jej teď společnost GoPro raději rozhodla stáhnout z trhu. Kdy a...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.