Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový americký kulomet má vojákům ušetřit kilogramy. I na nábojích

aktualizováno 
Novodobí vojáci se prohýbají pod těžkým vybavením, kterého v příštích letech téměř určitě neubude. Alespoň vojáci západních zemí mají naději, že se jim trochu ulehčí. Třeba díky kulometu LSAT. Ten si představíme v dalším díle seriálu o moderních pěchotních zbraních.

Snímek z roku 2011 zachycuje chvíli před prvním výstřelem z konceptu lehkého kulometu LSAT ve zkušebním centru americké armády Picatinny Arsenal. „Výkop“ provádí brigádní generál Jonathan A. Maddux, taková to byla sláva. | foto: Picatinny Arsenal

V minulém dílu jsme mluvili o pokusech zásadně zvýšit účinnost ručních palných zbraní. Ke konci testů konaných v roce 1994 se však došlo k závěru, že tento cíl je nedosažitelný v rámci běžné techniky. Projekt vývoje nových karabin/pušek se přesunul do archivu, ale zájem o vývoj nových palných zbraní rozhodně neopadl.

V roce 2004 americká armáda spustila projekt Technologie zbraní jednotlivce s nízkou hmotností LSAT (Lightweight Small Arms Technologies). Vedení projektu dostala na starost agentura JSSAP (Joint Service Small Arms Program). Jak napovídá název, vývojové úsilí mělo vést zásadnímu snížení hmotnosti zbraně jednotlivce a s ním spojeného střeliva. Cíl byl vskutku ambiciózní: snížení hmotnosti zbraně až o třetinu a snížení hmotnosti střeliva o polovinu.

Zajímavé je, že tentokrát nebyla středem pozornosti útočná puška, nýbrž lehký kulomet. Porovnávacím etalonem se stal kulomet M249 komorovaný na náboj 5,56×45 NATO (upravený MINIMI firmy FN Herstal). Projekt LSAT využil výsledky předchozího vývoje, konkrétně beznábojnicovou munici (case-less) vyvinutou firmou Dynamit Nobel pro německou útočnou pušku G11, včetně její teleskopické varianty (case-telescoped) s plastovou nábojnicí.

Ráže náboje byla zvolena stávající (5,56 mm) s tím, že se použije projektil M855. Pořizovací cena nového lehkého kulometu se nesměla dostat nad úroveň M249. JSSAP zaúkoloval vývojem nové zbraně firmu Textron Systems, konkretně její známou pobočku AAI Corporation.

Poslední známá podoba kulometu LSAT (2013) s teleskopickou municí

Poslední známá podoba kulometu LSAT (2013) s teleskopickou municí

Technické parametry

Program probíhal v tzv. „spirálách“. V každé spirále se počítalo s kvalitativním zlepšením a na závěr s dílčími testy. Na konci poslední spirály v roce 2011 posuzovací komise hodnotila osm vzorků kulometů a několik desítek tisíc beznábojnicových a tzv. teleskopických nábojů. Co to je? Munice, jak ji všichni známe, je tvořena střelou zapuštěnou v mosazné nábojnici. U teleskopické munice je však střela téměř celá nebo úplně vsunutá do speciální polymerové nábojnice a vložena přímo do prachové náplně. Beznábojnicová munice je pak taková, která se v komoře dokonale spálí a po výstřelu z komory zbraně není zapotřebí nic vyhazovat.

Jak si poradili konstruktéři s hlavním zadáním, tedy hmotností munice a zbraně? Vyvinutá teleskopická munice je o 40 % lehčí a zabírá o 12 % méně objemu než běžný náboj 5,56×45 mm NATO. Beznábojnicová munice je dokonce o 47 % lehčí a má o 40 % menší objem oproti 5,56mm munici. Kulomet LSAT v nenabitém stavu váží přibližně 4 kg. Nízká hmotnost je dosažena především odstraněním vratného mechanismu a použitím progresivních konstrukčních materiálů.

Palebný mechanismus kulometu LSAT je tvořen otočnou nabíjecí komorou. Komora se otáčí o 90° ze svislé do horizontální polohy, rotace je zajištěna pístem, respektive operační tyčí. Ve svislé poloze se komora nabíjí, ve vodorovné střílí. Kadence zbraně je 650 ran za minutu a úsťová rychlost střely je 950 m/s (shodná pro oba náboje). Účinný dostřel je tisíc metrů. Hmotností úspora proti kulometu M249 se 100 náboji je s teleskopickou municí 9 kg.

Nadějné výsledky testování

Testy probíhaly v rámci hodnocení Úrovně připravenosti technologie TRL (Technology Readiness Levels) podle definic amerického ministerstva obrany. TRL představuje devítistupňovou škálu pro posouzení zralosti nových technologií: TRL 1 posuzuje vývoj nové technologie na začátku (první koncepce) a TRL 9 posuzuje konečnou technologii připravenou pro operační nasazení. Komise posuzovala prototypy podle kriterií TRL 7, tedy testování prototypů v reálném operačním prostředí a podmínkách.

Komise testovala kulomety z různých hledisek, včetně přesnosti střelby, odolnosti atd. Dále byly posuzovány faktory jako hluk, zášleh z ústí hlavně, zpětný ráz a celková uživatelská přívětivost. Všechna výše uvedená hlediska byla shledána jako uspokojující. Pak se testování přesunulo k potenciálnímu zákazníkovi, na základnu americké armády Ford Bennig v Georgii. Během testů 20 vojáků ze všech osmi vzorků kulometů LSAT vystřílelo 25 tisíc kusů teleskopické munice. Výsledek byl shledán jako uspokojivý, dokonce s určitou mírou nadšení.

Testy ukázaly jeden důležitý poznatek. Teleskopická munice je pro americkou armádu všeobecně přijatelnější než beznábojnicová. Je však třeba připomenout, že americká námořní pěchota se stále zajímá o progresivnější beznábojnicovou munici, která je lehčí a má menší rozměry než teleskopická munice.

Ukázka střelby kulometem LSAT z polohy vkleče

Ukázka střelby kulometem LSAT z polohy vkleče

V období od roku 2011 do začátku roku 2014 se intenzita vývojových prací na kulometu LSAT poněkud snížila. Podle neoficiálních zpráv měly být v tomto období provedeny také koncepční práce na nové útočné pušce a karabině. Podle znalců z „publika“ však panuje konsenzus, že útočná puška/karabina není v současné době ve středu zájmu.

Poslední informace mluví také o vývoji teleskopické munice v ráži 7,62 mm včetně dalších vývojových prací na beznábojnicové i teleskopické munici ráže 5,56 mm. Na projektu se tedy dále pracuje. Výsledky testů i bližší konstrukční podrobnosti kulometu LSAT jsou tajné. Zbraň podle všeho, jak dokazují videa ze zkoušek, neprodukuje citelný zpětný ráz.

Koncepce závěru je údajně stejného druhu jako u kulometu Ultimax 100 singapurské firmy ST Kinetics, který v 70. zkonstruoval J. Sullivan, skutečný konstruktér AR15. Sullivan při konstrukci kulometu Ultimax 100 použil tzv. řešení „constant recoil“, při kterém závěr nikdy nenarazí při zákluzu na zadní vnitřní stěnu pouzdra.

Ozbrojené síly Spojených států používají pro své ruční zbraně pět různých ráží (vyjma pistolí, granátometů a světlic). Jde o munici 5,55 × 45 mm M855 včetně varianty se stopovkou, 7,62 × 51 mm M80 všech variant, .300 Win Magnum (pro odstřelovací pušky), 8,6 × 70 mm (pro vybrané odstřelovací pušky) a 12,7 × 99 mm M2B všech variant. Otázkou tedy je, kolik dalších ráží si mohou ozbrojené síly Spojených států dovolit, než se vážně zkomplikuje zabezpečení přísunu munice „v potřebném čase a množství“.

Text vznikl pro server Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní podobu najdete zde. Na stránkách Armádních novin je k dispozici i čtvrtý díl seriálu.

Upozornění: Do článku jsme doplnili vysvětlení termínu teleskopická munice.

Autor:


Témata: NATO, testování




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.