Město Příbram si může člověk zapamatovat z mnoha důvodů. Například podle dolů na stříbro, uran a železnou rudu. A nově i proto, že právě zde se experimentuje s digitálním rozhlasovým vysíláním.
Společnost Teleko je jedinou českou firmou, jenž je aktivní součástí World DMB fóra. Tato organizace celosvětově zaštiťuje aktivity na poli digitálního vysílání ve formátu Digital Media Broadcasting (DMB). Systém DMB je na rozdíl od normy DVB-T vhodný pro šíření digitální televize a rozhlasu do mobilních zařízení jakými jsou telefony a nejrůznější přehrávače. Organizace World DMB fórum měla původně v názvunormu DAB. Novější verze nazvaná DMB však dokáže šířit nejen zvuk, ale i obraz. Proto došlo k přejmenování.
Zásadní výhody digitálního rozhlasového vysílání jsou podobné jako v případě digitální televize. Také zde digitalizace přinese větší nabídku stanic, zvuk v CD kvalitě, jednodušší možnost nahrávání a množství doplňkových informací, o kterých si zavedený systém RDS může nechat jen zdát.
U mobilních telefonů a zařízení připojených či připojitelných k nějaké síti, je navíc k dipozici zpětný kanál pro interaktivní ovládání.
A proč se v ČR digitální rozhlas vysílá v provizoriu, jako doplněk televizního digitálního vysílání DVB-T? Na vině je jednak nezájem majitelů a provozovatelů rozhlasových stanic. Také legislativa digitálnímu rozhlasu nedává příliš prostoru. V podstatě se jí totiž vůbec nezabývá. A v neposlední řadě je potřeba v případě DAB (nebo také DMB) vyřešit potenciální kolizi s dvanáctým kanálem, kde prozatím vysílá analogová TV. Tedy počkat, až bude završen přechod na pozemní digitální TV vysílání.
Digitální rozhlas na Příbramsku
Od druhého srpna 2007 se v éteru nad Příbramí rozezněl signál digitálního rozhlasu DMB, vypnut byl k poslednímu srpnu. Tak trochu paradoxně v termínu, kdy se v Domažlicích vypínalo i analogové televizní vysílání.
Digitální rozhlas si mohli posluchači vyzkoušet již v říjnu a listopadu 2005 v průběhu celosvětového zasedání tehdy ještě World DAB fóra v Praze. Tehdy vysílala právě příbramská společnost, ale i České radiokomunikace.
Letošní test měl za úkol vyzkoušet pokrytí okresního města. Bohužel se našlo patrně jen málo uživatelů, kteří byli schopni vysílání využít. V Česku se k přijímačům DAB či DMB signálu dostane jen málokdo. A když, tak spíše jako k součásti nějakého již integrovaného řešení, jako je například vyspělé autorádio.
Kdo by si také kupoval speciální rozhlasový přijímač za stovky až tisíce korun, když zde není žádné řádné vysílání.
Malý odskok k přehrávačům
I když je v Česku přímo seženete jen stěží, v zahraničí prodej přijímačů DAB a DMB signálu trhá rekordy. Samozřejmě tam, kde je digitální vysílání přijímáno.
V nabídce jsou modely v podobě radiobudíků, kuchyňských rádií, přenosných rádií a walkmanů, minivěží či samotných tunerů, případně karet a USB přijímačů do počítače.
Přijímače jsou však i v mobilních telefonech či přenosných multimediálních zařízeních a pronikly již i do notebooků a automobilů. Přehled většiny modelů naleznete zde a to včetně cen.
Nejvíce se jich vedle asijských zemí prodává v Belgii, Německu, Portugalsku a ve Velké Británii. Právě tam je digitální DAB rozhlas nejvíce rozšířen, přičemž právě Velká Británie se dá díky BBC považovat za kolébku této technologie.
V předváděcí místnosti Teleka jsme si vyzkoušeli přehrávače od firem iRiver, Pure či Perstel.
Výhody z pohledu uživatele i provozovatele
Právě na přijímačích uživatel nejlépe pozná, jaký je rozdíl mezi klasickým analogovým vysíláním v pásmu velmi krátkých vln a digitálním DAB signálem.
Teoreticky je digitální vysílání mnohem odolnější proti slabšímu, či mírně rušenému signálu. Nevysílá se totiž lineárně, ale pomocí datových paketů. Digitální vysílání se laicky řečeno rozdělí na kratičké datové úseky, které se posléze promíchají a výsledný balíček dat se odešle ve formě zmíněných paketů na vysílač.
Digitální rozhlasový přijímač tyto balíčky rozbalí a zařadí na správné místo. Při výpadku příjmu si tak musí poradit pouze s výpadkem krátkých intervalů, které však nejdou jeden za druhým, ale jsou rozprostřeny mezi úseky, které přijímač získal v pořádku. To je také důvod, proč je digitální vysílání mírně zpožděno.
Další devizou digitálního vysílání je i množství doplňkových funkcí, které ulehčují orientaci posluchače. Patří sem především programový průvodce (podobně jako u digitální televize), který ukazuje pořady, jenž se jednotlivé stanice chystají vysílat. Díky tomu lze poměrně jednoduše nastavit i nahrávání.
Většina přístrojů nahrává buď do vlastní vestavěné paměti nebo přímo na USB disk či flash kartu. Ty umí obsloužit většina stolních zařízení a i řada přenosných.
Z hlediska provozovatele vysílání dochází k menší energetické náročnosti vysílání, což se pozitivně projeví na nákladech, ale i nižším elektromagnetickém smogu.
Jak vysílání funguje
Velice zjednodušeně se dá říci, že jediné, co musejí rozhlasové stanice dodat, je výstup z vysílání a případně data k doprovodným textovým informacím, jako je například programový průvodce.
Antény pro vysílání DAB signálu
Vše ostatní pak zvládá vysílatel. Ten pokrývá oblast rozdělenou do částí v teoretickém tvaru včelí plástve. Využívá k tomu vysílače, které zvládnou obsloužit prostor až do 60 km.
|
Ještě předtím však musí zpracovat dodaný signál a převést jej do příslušného kompresního formátu. Musí z nabízených programů vytvořit multiplex a každému programu v něm určit příslušný datový tok. Při srpnovém testu si mohl vysílatel dovolit i 192 kbit/s, ale v běžném provozu se počítá spíše se 128 kbit/s.
V Příbrami mají ještě jeden unikát. Jsou jedni z prvních na světě, kteří zkoušeli vysílání v pokročilejším formátu DAB+, který využívá kodek High Efficiency AAC v2.
Parametry vysílání Test v Příbrami probíhal od 2. srpna do 31. srpna 2007. Případní zájemci měli možnost naladit multiplex TELEKO DAB plus z vysílače Příbram - Šibeniční vrch na kanálu 12D s vyzářeným výkonem 100W a na kanál LI s vysílaným vyzářeným výkonem 25 W. Signál tak byl dostupný pro více než 120 000 potenciálních posluchačů. Vysílány byly programy Českého rozhlasu – Rádio Wave (192 kbit/s) a D-dur (192 kbit/s) v kódování MPEG 1 Layer 2 a Rádio Česko (40 kbit/s), Leonardo (56 kbit/s) a REGION (64 kbit/s) v kódování MPEG 4 HE AAC v2. |
Kdokoliv. Třeba i vy, pokud budete mít na to platit operátorovi za vysílání. Legislativa tomu sice v současnosti není nakloněna, ale pokud vše půjde podobně jako u digitální televize, patrně k provozu rozhlasového vysílání nebude nutné získat vysílací licenci ve výběrovém řízení, ale pouze se registrovat.
Vše by tak ve výsledku mohlo záviset na dohodě vysílatele a rádia, které chce vysílat.
K provozu jednoduchého rádia přitom nejsou potřeba žádné velké investice. Stačí se podívat na ta internetová. Například firma ABradio provozuje na službu MyABradio, která nabízí ve verzi Mini za 999 Kč měsíčně přístup k archivu téměř 30 tisíc skladeb. Uživatel získá také internetové statistiky posluchačů a v této ceně je i vypořádání autorských práv s organizacemi OSA a Intergram.
Souboj formátů
Celý tento text se zabýval pouze technologií DAB (Digital Audio Broadcasing), mnohem větší zájem je však o mladšího příbuzného DMB (Digital Multimedia Broadcasting). Vždyť se kvůli tomu přejmenovala zastřešující organizace z World DAB na World DMB.
DMB totiž zvládne přenášet i obraz. Je tedy vhodný pro příjem televize na cestách. Není to však jediný formát. Pro mobilní televizi i rádio byla totiž vyvinuta i mobilní verze formátu DVB-T, která byl označena jako DVB-H (Digital Video Broadcasting for Handhelds). Oba dva formáty vznikly na evropském kontinentě. Navíc se do Evropy tlačí ještě standard MediaFLO ze Spojených států. A nesmíme zapomenout ani satelitní rádio, které je populární především za oceánem.
Zatímco DMB se již podařilo úspěšně exportovat například do Číny a Jižní Koreje, DVB-H se pokoušejí prosadit některé organizace na evropském kontinentě. I zde však má DMB silné zastoupení. Je to především tam, kde měl úspěch rozhlas DAB.
DMB má tu výhodu, že nutně nepotřebuje volné kanály, které zatím obsazují analogové televize. Stačí jí ty rozhlasové, kterých je „menší“ nedostatek. Je však stavěna tak, že zvládne nižší počet programů než DVB-H, která by jich měla umět poslat divákům a posluchačům až kolem čtyř desítek v jednom multiplexu.
I díky asijským uživatelům se přístrojů pro příjem DMB prodalo již několik miliónů, zatímco u DVB-H zatím tyto počty řádů statisíc.
Jak souboj dopadne zatím není jisté. I když to původně vypadalo slibněji pro DMB, prohlásila nedávno evropská komisařka Redingová, že Evropa nakonec oficiálně asi přijme DVB-H. Vše se však bude patrně odvíjet od dohod poskytovatelů obsahu a vysílatelů, kterými budou například i operátoři mobilních telefonů.