Elektronický inkoust má oproti LCD a OLED displejům dvě zásadní výhody. Energii spotřebovává jen při změnách obrazu (tj. otočení stránky), a tak taková čtečka vydrží na jedno nabití v provozu i několik týdnů. E-ink panely využívají odrazu okolního světla, kontrast a intenzita jasu jsou tak příjemné pro oko a při čtení ho neunavují.
Hlavním minusem však je, že zobrazují pouze černobíle a díky pomalé obnovovací frekvenci je nelze použít pro přehrávání videa. Výhody obou systémů má spojit technologie Mirasol od společnosti Qualcomm. Na CES jsme viděli první dvě "finální" čtečky elektronických knih, které jsou nový typem displeje osazeny. Jedna je určena pro čínský, druhá pro korejský trh.
První dojmy z kvality zobrazení jsou velmi dobré. Text je ostrý a dostatečně kontrastní pro pohodlné čtení. To se nemění ani pod prudkým světlem. Barvy jsou spíše umírněnější (jakoby vybledlé), ani zdaleka nedosahují sytosti LCD nebo OLED displejů. Ale to není podstatné. Ilustrace v elektronických knihách nebo fotky v časopisech i tak vypadají mnohem lépe než v černobílé podobě.
Přehrávání videa funguje dobře, ale není úplně plynulé. Subjektivně jsme měli pocit, jako by se obraz překresloval postupně. To ale nemění nic na tom, že kupříkladu v letadle bychom si na něm pro ukrácení chvíle nějaký seriál klidně pustili.
Podle zástupců výrobce vydrží čtečka Bambook s displejem Mirasol za běžného používání na jedno nabití tři týdny. To platí při listování knihou. Pokud budete hodně přehrávat video, životnost baterie se zkrátí (častá změna obrazu). Spotřeba závisí i na tom, v jakém světle čtete: za denního světla si displej vystačí se světlem z okolí, v noci si musí pomoci diodami schovanými v rámečku. Podsvětlení si čtečka spíná automaticky, podle jasového čidla v rámečku displeje.
Jen pro srovnání. Tablet iPad vydrží při lehčím používání cca osm hodin.
Jak mirasol funguje
Stejně jako u LCD a PDP displejů se obraz skládá z obrazových bodů neboli pixelů. Jeho strukturu zobrazuje následující obrázek.
Struktura obrazového bodu displeje Mirasol
Každý bod obrazu se skládá že tří "subpixelů": červeného, zeleného a modrého. Barva světla, kterou subpixel vyzařuje, je definována vzdáleností odrazné membrány od skleněného substrátu. Vzdálenost odpovídá vlnové délce jednotlivých barev světla: modrá je nejkratší, červená nejdelší.
Výsledná barva pixelu se "namíchá" poměrem světel jednotlivých barevných subpixelů.
Jakmile na subpixel přivedeme napětí, odrazná membrána se elektrostaticky "přitáhne" k vrstvě fólií pod skleněným substrátem. Tím se subpixel "uzavře" a nepropustí žádné světlo. V zavřeném stavu vydrží až do "restartování" dalším elektrickým impulsem.
