Rekonstrukce podoby hobita zveřejněná při oznámení objevu. Je nepřesná z toho...

Rekonstrukce podoby hobita zveřejněná při oznámení objevu. Je nepřesná z toho pohledu, že všechny nalezené pozůstatky patří zřejmě ženám, takže o podobě mužů vlastně nemáme vůbec žádné informace. | foto: Peter Schouten/National Geographic

Hobitem snadno a rychle. Nové nálezy ukazují, jak se vyvinuli „minilidé“

  • 17
Indonéský ostrov Flores obývali malincí příbuzní člověka už nejméně před 700 tisíci lety, ukázaly nové nálezy. A také se zdá, že ze své původní velikosti se nezmenšovali postupně celou dobu své existence, ale zřejmě poměrně rychle hned zkraje svého pobytu na ostrově.

O našich dávných a zhruba metrových příbuzných z ostrova Flores už jsme na stránkách vědecké rubriky Technetu psali několikrát (naposledy zde), a tak si nemůžeme dovolit vynechat důležité informace, které se objevily v posledním čísle časopisu Nature. Týmu, který původního „hobita“ objevil, se podařilo svůj úspěch zopakovat na jiném místě ostrova Flores - nejde tedy zřejmě jen o jednu jedinou místní anomálii. A stejně důležité je, že tyto nově objevené drobné pozůstatky (pouze zuby a kousek čelisti) Homo florensiensis jsou vzdálené od původního nálezu nejen místně, ale i časově. Objev tak vrhá nové světlo i na původ druhu.

Archeologům se podařilo objevit kosti zhruba 70 kilometrů od jeskyně, kde ležely první nalezené stopy „hobitů“ v lokalitě nazvané Mata Menge. Tady se pozůstatky dávné lidské činnosti, včetně kamenných nástrojů, našly už před mnoha desítkami let, detailní průzkum tu probíhal ale především posledních několik let, až po objevu „hobitů“. (To je pochopitelné, díky němu se poměrně snadno našly prostředky na další práci na Floresu.)

Všechny nálezy přiřazované „hobitům“ Homo florensiensis z lokality Mata Menge. Vlevo dole je pro srovnání jedna z čelistí nalezených na původním nalezišti z Liang Bua.

V Mata Menge se podle nyní zveřejněných údajů úspěch dostavil v roce 2014. I když jde tedy na pohled o drobný objev, tým ho tehdy podle svých vyjádření pro časopis Nature oslavil velkou hostinou, kvůli které porazili celou krávu. Přitom se zachoval jen čelisti a zuby zřejmě nejméně tří jedinců, včetně mléčných zubů (práce popisující nálezy je dostupná zde). Všechny nálezy jsou srovnatelně malé, dokonce o něco málo menší, než nálezy z původního naleziště v jeskyni Liang Bua.

Druhá práce ve stejném čísle Nature pak vysvětluje, proč se vědci na základě okolností objevu (vrstvě, ve které se našel, atp.) domnívají, že nálezy pocházejí z doby zhruba před 700 tisíci lety, a jsou tedy možná až desetkrát starší než slavný první nález Homo florensiensis (jejich stáří se nyní odhaduje na 60 až 100 tisíc let). Hobit z ostrova Flores tedy podle všeho představuje poměrně starý druh, který určitě není přímo spojený s Homo sapiens, jenž je podstatně mladší. Zdá se nyní mnohem, mnohem pravděpodobnější, že by mohl pocházet z Homo erectus. Pozůstatky tohoto předka moderního člověka se našly i v Mata Tenge a pocházejí zřejmě z doby zhruba před milionem let (plus mínus samozřejmě minimálně několik desítek tisíc let).

Další zajímavou informací je, že ke zmenšení druhu na „hobita“ došlo patrně relativně rychle, zřejmě za méně než tři sta tisíc let. Takové přizpůsobení ostrovnímu prostředí zmenšováním rozměrů známe i od jiných druhů než člověka a víme, že může být velmi rychlé. Třeba jeleni se na ostrově Jersey zmenšili na šestinu své původní velikosti za méně než šest tisíc let. U druhů z rodu Homo je to ovšem nová informace, a o to zajímavější, že je nám tak blízká.