Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řidiči přijdou o práci, zmizí zácpy. Web Summit odhaluje budoucnost

  0:21aktualizováno  0:21
Dublin (Od zpravodaje Technet.cz) - Konference Web Summit se soustředí na to, co dnes hýbe nejen IT světem. Představuje budoucnost chytrých měst, dopravy, domácnosti i zábavy. Jsme na místě a hledáme pro vás to nejzajímavější.

Hlavní pódium konference Web Summit 2014 na dublinském výstavišti RDS hraje všemi barvami. | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Web Summit je mezi IT konferencemi v podstatě nováčkem, koná se teprve čtvrtým rokem. Její rozsah a popularita však roste doslova geometrickou řadou. V roce 2010 byla minikonferencí pro 400 účastníků, letos je jich přihlášených necelých 22 tisíc, z toho 1 324 novinářů ze 70 zemí.

Přednášky odborníků z velkých IT společností, analytických firem nebo předních novinářů probíhají paralelně na devíti pódiích současně. Účastníci tak stojí před často nesnadným rozhodováním, kam se vypravit a co vynechat. To komplikuje i fakt, že mezi některými pódii je i půl kilometru chůze. Celkem se na dublinském výstavišti RDS vystřídá 614 přednášejících a představí 2 160 startupů.

Čeština a slovenština tu překvapivě nezní jen od některých startupových expozic, ale i z řad organizátorů.

Cloud a „infrastruktura jako služba“ patřily mezi hlavní témata na „enterprise“ pódiu.

Cloud a „infrastruktura jako služba“ patřily mezi hlavní témata na „enterprise“ pódiu.

Jedním z hlavních témat je samozřejmě propojování zařízení do chytrých sítí. Někdo tomu říká „connected world“, tedy propojený svět, jiní „Internet of Things, IoT“, tedy internet věcí. A šéf giganta na poli síťové infrastruktury, společnosti Cisco, používá výraz „Internet of Everything, IoE“, tedy internet všeho.

Automobily jako služba

Technologická šéfka Cisca, Padmasree Warriorová, vidí budoucnost osobní dopravy jako síť automatických vozidel bez řidičů. Cestující jen spustí aplikaci v chytrém telefonu, systém vybere nejbližší dostupné vozidlo, to pro něj přijede a odveze tam, kam potřebuje. Místo parkování jen vystoupí a vozidlo si samo najde volné místo, kde počká, než jej systém přiřadí dalšímu zákazníkovi.

Ve městech by měly ubýt zácpy a uvolnit se ulice ucpané parkujícími (tedy zrovna neužitečnými) automobily. Vozidla budou komunikovat jak mezi sebou, tak se semafory a další infrastrukturou města, což by mělo zajistit plynulý provoz a snížit riziko nehody. S trochou nadsázky jde o kombinaci služeb jako Hailo nebo Uber a autonomního vozidla, které vyvíjí a testuje Google.

Fotogalerie

Počítá se s tím, že služba bude výhodná i cenově, protože se fixní náklady rozdělí mezi velký počet uživatelů. Nebude se muset platit řidič (jako u taxi), ani opravy nešetrným řízením rychle opotřebovaných vozů (jako u služeb sdílení vozidel).

Myši a klávesnice statistikou posedlé

Společnost Razer je známý výrobce příslušenství zejména pro hráče počítačových her. Pomocí internetu si ze třinácti milionů uživatelů vytvořil „testery“. Ona zařízení se totiž přes internet připojují k jejich síti Synapse a ukládají anonymizovaná data o svém používání při hraní her.

O každé jednotlivé myši firma ví, kolik s ní uživatel za určité období „najel kilometrů“, kolikrát klikl kterým tlačítkem a jak používá další ovládací prvky. Systém dokáže vytvořit mapu jízd po obrazovce a heatmapu klikání v rámci obrazovky. Systém také dostane informaci, kterou hru právě uživatel hrál, takže ví, jakým způsobem s myší manipuluje například při Starcraftu. Podobně je na tom s klávesnicí, samozřejmě nesnímá každý stisk klávesy, ale klávesnice výrobci odevzdává statistiku využití jednotlivých kláves, opět například jako heatmapy. Ví tak, která funkční tlačítka zákazníci používají a která se nesetkala s úspěchem.

Heatmapa „klikání“ myši Razer u hry Starcraft II.

Heatmapa „klikání“ myši Razer u hry Starcraft II.

Ředitel společnosti Razer Min-Lian Tang předpovídá, že do konce letošního roku bude do sítě Synapse zapojeno na 20 milionů zařízení a získaná data použijí pro další optimalizaci svých produktů.

Zajímavým přírůstkem je chytrý náramek Nabu. Funguje jako klasický „fitness“ doplněk, ale uživatel jej může spárovat se svým účtem u herní společnosti Tencent Games a za uběhnutou vzdálenost, spálené kalorie nebo dobu spánku dostávat v herním prostředí odměny. Funguje zatím jen v Číně.

Tímto směrem by se fitness elektronika mohla v budoucnosti ubírat. Jak v diskuzi poznamenala Sarah Robb O´Haganová, ředitelka společnosti Equinox, fitness elektronika se nyní potýká s problémem, který by se dal shrnout výrazem „data rich - knowledge poor“. Uživatel dostane spoustu dat ze všech možných senzorů, ale jen velmi málo z nich je rozumně využito. Jednou z možností je využití při konzultacích s trenéry a odborníky, jiná právě ve spolupráci s sociálními sítěmi a herními platformami.

Ředitelka společnosti Equinox Sarah Robb O´Hagan diskutuje o budoucnosti chytrých fitness doplňků.

Ředitelka společnosti Equinox Sarah Robb O´Hagan diskutuje o budoucnosti chytrých fitness doplňků.

Uživatel ovladačem

Velkým tématem je i ovládací rozhraní nových systémů. Je jasné, že klasické klávesnice nebo dotykové displeje jsou s mnohými technologiemi a v mnoha situacích jen obtížně použitelné. Například chytré brýle Google Glass nebo Epson Moverio se ovládají pohybem prstu na dotykové ploše. Ale například v pracovních rukavicích nebo protichemickém obleku je tento způsob skoro nepoužitelný.

A právě změna rozhraní mezi počítačovým zařízením a uživatelem bude podle Stephena Lakea, ředitele společnosti Thalmic Labs, jednou z nejdůležitějších součástí nadcházejícího vývoje v IT oblasti. Cílem je, aby se ovládací rozhraní přemístilo z jednotlivých zařízení na jejich uživatele, takže rozhraní nebude součástí stroje, ale člověka.

„Tudy cesta nevede ...“ pousmáli se nad ilustrčním obrázkem zakladatelé společnosti Thalmic Labs.

„Tudy cesta nevede ...“ pousmáli se nad ilustrčním obrázkem zakladatelé společnosti Thalmic Labs.

Příkladem konkrétního řešení je projekt Myo, což je elastický „nátepníček“ se senzory, které vnímají jak pohyby a rotaci ruky, tak napínání jednotlivých svalů v paži. Myo lze bezdrátově spojit se zařízením (brýlemi, telefonem, herní konzolí, dronem) a k přesné obsluze využívat pohyby svých rukou. Podle Thalmic Labs je přesnost tak vysoká, že lze takto nejen řídit průzkumná armádní vozidla, ale dokonce i lékařského chirurgického robota při operaci.

Drony míří z armády do komerčního sektoru

Mezi „další velkou věc“ nejspíše patří i drony. Ty se z původně armádních zařízení postupně přesouvají i do komerčního sektoru. O jejich možnostech hovořil například Jonathan Downey, ředitel společnosti Airware, která nabízí stejnojmennou platformu a řídící jednotku pro stavbu dronů.

U prvních komerčních projektů se ukázalo, že již vyvinuté vojenské řídící systémy nelze komerčně úspěšně využít. Byly zpravidla budované bez ohledu na výši nákladů a často byly kompatibilní jen s malým množstvím senzorů, snímačů i nosných zařízení, tedy letounů. U komerčních aplikací je však potřeba, aby byl systém za rentabilní cenu a aby byl přizpůsoben konkrétnímu použití.

Právě o určitou standardizaci a univerzálnost se snaží platforma Airware. Je připravena na zástavbu do různě koncipovaných letounů, pro spolupráci s různými snímači a pro komunikaci s heterogenními systémy.

Využití dronů se předpokládá například v zemědělství, kde mohou monitorovat rozsáhlá pěstební území nebo třeba sčítat kusy pasoucího se dobytka. Pomocí dronů lze kontrolovat dálková vedení, ať jde o dráty velmi vysokého napětí nebo třeba parovody a ropovody. Mohou být využity pro získávání přesných informací při živelných pohromách, při inspekci staticky narušených budov nebo pro inventuru naskladněného zboží.

Zvláštní lidé

Na Web Summitu se na pódium někdy dostanou velmi zvláštní lidé. Tím nemyslíme herečku a filantropku Evu Longoriu, která zde diskutovala o pracovních pozicích žen v technologických společnostech a promovala svůj dokument Food Chains. 

Myslíme spíše patnáctiletého hackera Pucka Meerburga, který již potrápil bezpečnostní opatření on-line systémů nejedné společnosti.

Ten vtipně poznamenal: „Pokud mě ve třídě vidíte ťukat na kalkulačce, nemusí to znamenat, že řeším nějakou obtížnou matematickou úlohu. Možná jen hraju další úroveň Super Maria.“ Ano, chápete to správně. Přeprogramoval svoji vědeckou kalkulačku na jednoduchou herní konzoli.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.