Webujeme: Vyznejte se na internetové stránce

Na internetu najdete informace i zábavu, text i fotografie. Dnes si ukážeme, že toto vše je blíže, než si myslíte. Stačí si jen vybírat.

Internetový prohlížeč slouží pro zobrazovaní internetových stránek a navigaci mezi nimi. Na obrázku je Internet Explorer 7.

---

V prvním díle jsme si vysvětlili, že internetové stránky se podobají knihám v knihovně. Každou knihu musel někdo nejprve napsat a vydat. A pokud si ji chceme přečíst, musíme ji najít a otevřít. K našemu přirovnání s knihovnou se ještě budeme vracet. Dnes si ale ukážeme, v čem se procházení internetových stránek od klasického papírového čtení odlišuje.

Výběr je na vás

Při sledování televize nebo poslechu rádia jsme vystaveni tomu, co pro nás ostatní přichystali. Můžeme tak maximálně přepínat stanice nebo přijímač vypnout. To při čtení novin už si můžeme vybírat, které články si přečteme, které přeskočíme nebo které si vystřihneme. Ale teprve internetové stránky přinášejí neomezený výběr obsahu. Možná až příliš velký výběr. Jako kdybyste měli v ruce telefon: můžete zavolat komukoli na světě, ale když neznáte číslo, je vám to málo platné. Ale stačí znát jen jedno číslo, když se tak dovoláte osobě, která vás na ostatní čísla přesměruje.

Jak už z minula víme, existují internetové adresy. Taková adresa je jako telefonní číslo: když známe tu správnou adresu, nemusíme si pamatovat ty ostatní. Minule jsme si ukázali, jak se dostaneme na www.idnes.cz: do adresního řádku napíšete www.idnes.cz a potvrdíte stiskem klávesy Enter.

Posouvání stránky

Jak vidíte, stránka je příliš velká na to, aby se vešla na obrazovku najednou. Naštěstí můžete pomocí posuvníků stránkou libovolně posouvat. Pokud máte raději klávesnici, poslouží vám tzv. kurzorové klávesy, lidově řečeno „šipky“. A pokud je vaše myš obdařená kolečkem, zkuste si s ním zatočit, třeba si jej oblíbíte. Nebojte, myš se zakrátko stane vaší prodlouženou rukou, a to, co ze začátku působilo jako směšné pohyby, se brzo stane vaší druhou přirozeností.

Odkazy

Je nejvyšší čas říci si něco o odkazech, protože ty nás již na naší cestě internetem neopustí. „Odkaz“ je ve skutečnosti velice vhodný název – jde o část stránky, která nás po klepnutí někam odkáže, tedy přesměruje.  Zní to zbytečně složitě, nejlepší bude si to hned zkusit. Najeďte ukazatelem myši nad některý z odkazů. Uvidíte, že se šipka změnila v ručičku. V tu chvíli jste nad odkazem, stiskněte tedy krátce levé tlačítko myši.

Vypadá třeba takto: po kliknutí sem se dostanete na naši titulní stránku.
(zpět sem se potom vrátíte stisknutím tlačítka zpět)

Povedlo se? Nebuďte netrpěliví. Počítač bude chvíli chroustat, než pro vás stránku najde. Během několika sekund stávající stránka zmizí a zobrazí se nová. V internetovém slangu jste se právě „dostali na další stránku.“ A zase zpátky.

Klik, klik, klik…

Nebojte, nejste na vojně ani v posilovně. „Klik“ nebo „kliknutí“ je termín pro stisknutí tlačítka myši, zatímco ukazatel (šipka) myši je nad tím kterým prvkem. Například „kliknout na tlačítko“ znamená pohnout myší tak, aby byl kurzor nad vybraným tlačítkem na obrazovce, a pak stisknout levé tlačítko myši. Jak ale víte, vaše myš má tlačítek více, a na něco nestačí kliknout jen jednou… Snad v tom udělá jasno tato tabulka:

Odkazy stručně

1. Jak poznám odkaz?
Obvykle jde o podtržené nebo graficky zvýrazněné slovo. Pokud na něj najedeme kurzorem myši, ukazatel se změní na ručičku s prstíkem.
2. Jak na odkaz kliknu?
Klik (kliknutí) je hojně používaný hovorový výraz pro stisknutí tlačítka myši. Na odkaz klikáme tak, že ukazatelem najedeme na odkaz tak, aby se ukazatel změnil, a pak krátce jednou stiskneme levé tlačítko myši.
Tip: pro pokročilejší práci můžete zkusit kliknout na odkaz pravým tlačítkem, zobrazí se kontextová nabídka akcí, které můžete s odkazem provést. Můžete tak třeba snadno zkopírovat adresu, na kterou odkaz vede. V některých prohlížečích také funguje klikání prostředním tlačítkem - odkaz se pak otevře na pozadí v nové záložce, zatímco my zůstáváme na stejné stránce.
3. Co když jsem vybral(a) špatný odkaz?
Nic není ztraceno, nebojte. Na internetu je téměř vždy možné vrátit se zpět. Slouží k tomu stejnojmenné tlačítko, znázorněné šipkou vlevo.
Tip: Tlačítko zpět má klávesovou zkratku ALT + šipka doleva, ve většině případů lze použít i Backspace. Pozor, v některých výjimečných případech může tlačítko zpět nadělat zmatky, třeba při nakupování na internetu.

Přehled akcí tlačítek počítačové myši

levé tlačítko (levý klik)	dvakrát rychle levé tlačítko (levý dvojklik)	pravé tlačítko (pravý klik)
odkazy tlačítka menu, nabídky cokoli, co je podtržené (změna ukazatele na ručičku)	ikony na ploše spouštění programů otevírání složek	úpravy vybraného textu místní nabídka speciálních příkazů další nestandardní akce

Pohyb po stránkách

A teď už víte všechno pro to, abyste se pustili do objevování internetu. Stránky na internetu, jak brzy zjistíte, jsou sice na první pohled každá jiná, obvykle ale vykazují mnohé podobné znaky. Navigace, tedy seznam základních odkazů, bývá v horní řadě, další odkazy ve sloupci nalevo. Uprostřed je pak obyčejně ten hlavní text.

Stránky také často obsahují textové políčko pro vyhledávání. Přestože vyhledávačům se budeme věnovat až v dalších dílech, nic vám nebrání se už teď pustit do experimentů. Schválně, klikněte na textové políčko na stránce www.idnes.cz a zadejte třeba vesmír. Potvrďte klávesou Enter a uvidíte, že na další stránce dostanete na výběr z článků zabývající se vesmírem.

Nebojte se pokusů…

… internet nekouše. Doporučuji vřele všem, kdo se naší školy internetu účastní, aby během týdne prozkoumali web, jak nejvíce můžou. Vyzkoušejte si tlačítka zpět a vpřed, zapamatujte si, jak snadné je vrátit se domů a najděte na internetu všechny ty www.něco.cz adresy, které přes den zahlédnete.

Jsou všechny stránky bezpečné? Rozhodně ne. Ale není pravda, že nebezpečí číhá na každém kroku. Pokud nebudete vyhledávat kontroverzní materiály nebo stahovat a spouštět podezřelé soubory, nemáte se v podstatě čeho bát.

Takže, ke startu, připravit, pozor, klik!