Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Wikipedia žaluje NSA kvůli šmírování celého internetu. A má šanci

  19:32aktualizováno  19:32
Skupina občanskoprávních organizací žaluje americkou Národní agenturu pro bezpečnost a Ministerstvo obrany USA. Cílem žaloby je ukončení "všeobecného" šmírování internetu po celém světě. Americké úřady trvají na tom, že je sledovací činnost legální a prospěšná.

Tajná služba NSA (Národní bezpečnostní agentura) spadá pod ministerstvo obrany USA

Nezisková organizace Wikimedia provozuje Wikipedia.org, největší otevřenou encyklopedii na světě. Bezprostředně po odhalení celosvětového šmírování v červnu 2013 Edwardem Snowdenem vydala Wikimedia na svém blogu odsuzující komentář, ve kterém slíbila, že se pokusí ve spolupráci s dalšími praktiky Národní agentury pro bezpečnost (NSA) napadnout u soudu. Za tímto účelem se spojila s Americkou unií pro občanská práva (ACLU), která má v oblasti ochrany soukromí dlouholeté zkušenosti. Žaloba zpochybňuje legalitu programů NSA, které podle americké vlády dostatečně upravují dodatky FISA.

Případ Snowden

Program sledování podle dokumentů předložených soudu porušuje americkou ústavu. „Takovýto druh sběru dat je ohromným narušením soukromí a podkopává svobodu vyjadřování,“ uvedl v prohlášení ACLU. Podle žaloby NSA kontrolou internetové komunikace porušila první a čtvrtý dodatek americké ústavy. Zmíněné dodatky zaručují svobodu projevu a právo na ochranu osobní a domovní svobody.

K žalobě se vedle provozovatele Wikipedie připojily například organizace Amnesty International USA, Human Rights Watch či PEN American Center. Wikimedia Foundation v prohlášení uvedla, že NSA zneužitím internetu ohrozila demokracii.

„Sledování odporuje svobodě slova“

Předchozí žaloba americké pobočky Amnesty International v roce 2013 neuspěla. Soud ji odmítl, protože žalující strana nebyla opatřením poškozena (tzv. „standing“). Nadace Wikimedia věří, že takové poškození může prokázat - v některých dokumentech od Snowdena je Wikipedia přímo zmíněna v instrukcích pro pracovníky NSA. Ti podle stránek, které lidé prohlížejí, mohou kategorizovat uživatele webu do skupin (terorista, podezřelý apod.). Více o programu X-Keyscore v našem předchozím článku.

Fotogalerie

V rámci dalších programů NSA zaznamenává komunikaci s osobami, které nejsou na území Spojených států. Ke komunikačních datům se NSA podle vyzrazených informací dostala napojením na páteřní přenosové sítě. Organizaci Wikimedia zvláště vadí napojení na páteřní síť a odposlouchávání veškerého provozu internetu bez jakékoli selekce. „Svoboda slova a svobodný přístup k informacím je základní hodnotou organizace Wikimedia,“ píše se na jejím blogu v reakci na první Snowdenovo odhalení programu Prism. „Tyto hodnoty jsou neustálým šmírováním narušeny. Jednoduše řečeno: ochrana soukromí je nezbytnou podmínkou intelektuální svobody.“

Poselství Edwarda Snowdena (Vánoce 2013):

Autoři: ,




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.