Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


WWW internet vznikl před dvaceti roky. A nebo před osmnácti?

  16:38aktualizováno  16:38
Dnes připomínané výročí vzniku konceptu webových stránek typu World Wide Web (WWW) je jedním ze dvou, která lze považovat za výročí opravdového vzniku webu, jak jej známe dnes.

První prohlížeč Nexus pro první webové stránky CERN v roce 1991 | foto: CERN

Podle některých zpráv dnes slavíme dvacáté výročí vzniku konceptu WWW. Jeho základem je první návrh na systém vzájemně provázaných hypertextových dokumentů, v němž pro procházení mezi stránkami stačí pouze klikat na odkazy, který spatřil světlo 13. března 1989.

Jako u některých dalších objevů, i zde se dá polemizovat, zda to byl opravdu onen zásadní krok, který vedl k vytvoření sítě webových stránek, tak jak je známe nyní. Pokud se totiž podíváme do o něco méně hluboké historie, zjistíme, že Tim Berners-Lee (53), který je autorem prvního návrhu, v úterý 6. srpna 1991 poslal elektronickou zprávu společnosti Usenet. V ní představil konečnou podobu projektu World Wide Web. Původní znění dopisu si můžete přečíst zde.

Hlavními novinkami byly kombinace grafického a textového rozhraní, hypertextové odkazy a možnost vyhledávat klíčovými slovy. Jednotlivé servery byly zastřešeny touto virtuální vrstvou a dalo se v nich vyhledávat současně.

Návrh na z dnešního pohledu jednoduchou a nezbytnou věc Berners-Lee vytvořil spolu s Belgičanem Robertem Cailliauem během svého působení v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Původním záměrem přitom bylo, aby vědci mohli navzájem sdílet informace.

V roce 1990 potom naprogramoval první prohlížeč www stránek, který byl zároveň i editorem. A právě již zmiňovaného 6. srpna 1991 spustil webové stránky info.cern.ch, kam napsal, k čemu jeho systém World Wide Web slouží, jak získat prohlížeč a jak ho nainstalovat.

Fakticky jej tak dal bezplatně k dispozici veřejnosti a počítačová komunita se nápadu chytla. V roce 2001 počet počítačů připojených na internet přeskočil 100 milionů. V současnosti již počet uživatelů i díky Bernersovi-Leeovi překonal miliardu a webové stránky se počítají na miliardy. Právě proto, že bylo jeho dílo poskytnuto zdarma, přispělo k masovému rozvoji celosvětové počítačové sítě.

"Tohle mělo být seriózní médium," řekl ale později Berners-Lee, jehož hlavní motivací bylo vytvořit prostor, kde by vědci mohli sdílet své práce.

Grafiku a obrázky na síti přímo nenávidí. "Obávám se, že internet bude závažně zneužit k prosazení nedemokratických sil a nejrůznějších dezinformačních kampaní," vystihl další ze svých obav.

V dalších letech potom pracoval na zdokonalování dalších součástí, které zjednodušily a uživatelsky zpříjemnily "surfování" po internetu.

Ať už je však brán za datum vzniku WWW rok 1989 nebo 1991, nikdo nemůže Bernersovi-Leeovi upřít prvenství v nápadu a realizaci dnes miliardou lidí využívaného fenoménu.

Tim Berners-Lee 


- Narodil se 8. června 1955 v rodině dvou významných matematiků.

 - Vystudoval fyziku na oxfordské Queen's College a během univerzitních let pracoval jako programátor pro několik firem. V roce 1980 absolvoval první stáž v CERN. Když se tam po tříleté pauze vrátil, nosil už v hlavě představu o systému WWW. Jen ještě nevěděl, jak ho pojmenuje - alternativními návrhy byly "MOI" (zkratka z Mine of Information - důl informací) nebo "TIM" (The Information Mine).

- V současnosti je šéfem konsorcia W3C, které se při Massachusettském technologickém institutu snaží upravovat webové standardy. V roce 2004 byl povýšen do šlechtického stavu. Kdyby si ale nechal svůj vynález patentovat, mohl být bohatší než Bill Gates. Nikdy však ničeho nelitoval. "Je to guttenbergovské," prohlásil o něm Eric Schmidt, v současnosti výkonný šéf Googlu, jedné z firem, která na jeho vynálezu vydělává miliardy.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

VPN v ohrožení
Apple stáhl z Číny aplikace s VPN. Putin podepsal jejich zákaz v Rusku

Blokování přístupu na necenzurovaný internet je v některých zemích stále populárnější. Kvůli požadavkům čínských úřadů tak Apple stahuje VPN aplikace. V Rusku...  celý článek

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.