Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výročí: 19. července se první letadlo a jeho pilot podívali do vesmíru

  17:11aktualizováno  17:11
Před téměř půl stoletím první pilot dovedl svoje letadlo až za uznávanou hranici vesmíru. Výkon se nikomu jinému nepodařilo zopakovat dalších téměř 40 let.

Letoun X-15 po startu ze svého nosiče B-52 se zapnutým raketovým motorem. | foto: NASA

Podle mezinárodně uznávané, byť fyzikálně ne úplně ospravedlnitelné konvence, začíná vesmír přesně sto kilometrů nad našimi hlavami. Prvním člověkem, kdo se za tuto hranici podíval, byl samozřejmě Jurij Gagarin a po něm řada dalších kosmonautů. Ale je tu ještě jiná, a zatím podstatně méně početná skupina: piloti ovladatelných stojů, kteří měli to štěstí, že je jejich letouny dokázaly donést až do vesmíru.

Prvním a dlouho jediným se stal před 49 lety, přesně 19. července 1963, Joseph A. Walker v pokusném stroji X-15, poháněném raketovým motorem. Při letu s pořadovým číslem 90 se s ním dostal do výšky 106 kilometrů. O měsíc později tenhle kousek dokonce zopakoval, a stal se tak prvním člověkem, který se do vesmíru podíval dvakrát.

Na čem létali?

Letoun X-15 byl experimentální stroj, který vznikl jen ve třech exemplářích. Byl dlouhý zhruba 15 metrů, rozpětí jeho krátkých křídel bylo necelých sedm metrů.

Stroj během letových zkoušek nejen vystoupal do vesmíru, ale dosáhl dodnes platného absolutního rychlostního rekordu pilotovaného letadla. William "Pete" Knight s ním 18. listopadu 1966 letěl 6 840 km/h.

I když byl celý program úspěšný, stál přesto jeden život. Dne 15. listopadu zahynul Michael Adams, jehož stroj se v rychlosti doslova rozpadl ve vzduchu.

X-15 poháněl motor XLR99 s tahem 254 až 311 kilonewtonů (kN), což je více než u raketových motorů velkých raket (které jich ale mají více). Motor spaloval kapalný amoniak s kapalným kyslíkem. Letoun nestartoval ze země, do výšky cca 10 km ho vynášel bombardér B-52.

Konstrukce byla vyrobena z odlehčené slitiny titanu, povrch pak potažený chrom-niklovým plechem s přísadou hliníku, který odolává vysokým teplotám.

Walker se ovšem oficiálně nedočkal titulu dobyvatele vesmíru v době programu X-15. Nestalo se tak ani v době jeho smrti v roce 1966, kdy se jeho F-104 srazil při pokusu o let ve formaci s prototypem XB-70 Valkyrie a Walker byl smrtelně zraněn. Nápravy se dočkal až v roce 2005.

Zároveň byli spolu s ním povýšení i další dva civilní piloti, kteří také létali na X-15. Ty lze ovšem považovat jen za "astronauty". Podívali se totiž jenom do výšky 50 mil (80 km), kterou za hranici vesmíru považuje pouze NASA a ne Mezinárodní letecká federace, která uznává hranici 100 kilometrů. Mimochodem, dalších pět pilotů, kteří s X-15 létali, byli vojáci. Astronautský titul získali mnohem dříve, už v 90. letech.

Walkerovy rekordy byly více jak 40 let zcela ojedinělé. Další pilot se do vesmíru podíval až v roce 2004, a to Mike Melvill s lodí SpaceShipOne.

Řady "kosmonautů v letadle" by se však měly v brzké době rychle rozšiřovat. Budou do ní patřit v podstatě všichni budoucí zákazníci cestovní kanceláře, která hodlá provozovat SpaceShipOne. V první polovině roku 2012 měla společnost necelých pět set potvrzených zákazníků.





Hlavní zprávy

Bentley 6,0 Bentayga W12 First Edition
Bentley 6,0 Bentayga W12 First Edition

r.v. 2016, naj. 210 km, benzín, 1. majitel
10 550 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.