Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Pokus o šestinásobnou rychlost zvuku nevyšel, X-51A se zřítil

  8:49aktualizováno  21:30
Americká armáda v úterý otestovala nad Tichým oceánem bezpilotní letoun X-51A Waverider. Ten se měl při testech podle původních plánu pohybovat šestkrát rychleji než zvuk. Zpravodajské agentury ale večer uvedly, že se experiment nezdařil a americká armáda o letoun přišla.

Nový bezkřídlý bezpilotní letoun americké armády by se dostal z Londýna do New Yorku za jednu hodinu. Armáda jej otestovala v Tichém oceánu. Stroj, který spíše připomíná střelu, startoval z křídla bombardéru B-52.

Experimentální letoun X-51A

X-51A  je téměř bezkřídlý letoun s čelní částí připomínající žraloka. K regulaci směru slouží malé ovladatelné "ploutve". Stroj pohání nadzvukový náporový spalovací motor SJY61 od firmy Pratt & Whitney, který spaluje tryskové palivo JP-7. Konstrukci navrhla firma Boeing Phantom Works, která X-51A i vyrobila a podílela se na testování různých komponent systému.

Experimentální stroj byl navržen tak, aby otestoval možnou cestu k budoucnosti nadzvukových zbraní, nadzvukové špionáže, sledování a průzkumu, a pro budoucí lety do vesmíru. Vzhledem k tomu, že X-51A je schopen spalovat vzdušný kyslík, nemusí být vybaven velkými nádržemi s okysličovadlem jako konvenční rakety. Mohl by tak ukázat způsob, jak efektivněji dostat náklad na oběžnou dráhu

Hypersonický letoun X-51A Waverider pod křídlem letadla B-52 Stratofortress,
Hypersonický letoun X-51A Waverider pod křídlem letadla B-52 Stratofortress,

Hypersonický letoun X-51A Waverider pod křídlem letadla B-52 Stratofortress, odkud startoval k testu.

X-51A byl vyroben s použitím standardních leteckých a kosmických materiálů, jako je hliník, ocel, inconel (niklová slitina) a titan. Na předních okrajích "ploutví" byly využity hliníkové kompozity. Jako tepelnou ochranu stroj využívá Boeingem navržený materiál na bázi oxidu křemičitého. Podobá se tomu, který využívaly raketoplány.

Celkem byly zatím pro testovací účely vyrobeny čtyři stroje X-51A.

Ten s ním musel nejdříve vystoupat do výšky 15 250 metrů, zde se stroj odpojil a padal podle BBC asi čtyři sekundy, než zažehl motory. Pak vystoupal do výše 21 300 metrů a měl letět zhruba pět minut, než spadl do oceánu. Během tohoto letu se měl dostat až na hranici rychlosti Mach 6, tedy šestinásobku rychlosti zvuku.

Při testu ale nastaly několik sekund po vypuštění z bombardéru problémy se směrovým stabilizátorem. Letoun kvůli tomu nebyl schopen naplno spustit svůj motor a podle informací agentury Reuters se krátce po vypuštění rozlomil.

Potíže měl i v minulosti

Při pokusu v květnu 2010 dosáhl X-51A Waverider šestinásobku rychlosti zvuku, tedy zhruba 7 000 kilometrů za hodinu. Letěl jí větší část z letu, který trval 200 sekund.

Loni v červenci tento experimentální letoun sice úspěšně překonal rychlost Mach 5, ale přesto se při letu nepodařilo dosáhnout plného výkonu motorů. Pentagon nyní v prvé řadě testuje nový koncept pohonného ústrojí Pratt & Whitney Rocketdyne SJY6.

Vedle pohonu nadzvukových letadel by se totiž americké armádě hodil do prvních hypersonických střel. Ty by pomohly s naplněním programu Prompt Global Strike, který si klade za úkol zasáhnout cíl kdekoli na Zemi během jedné hodiny.

Jak uvádí ČTK, nové technologie tak mohou zkrátit dobu nutnou pro zasažení cíle. Když se třeba v roce 1998 pokusily Spojené státy zlikvidovat šéfa sítě Al-Káida Usámu bin Ládina střelou s plochou dráhou letu, odpálenou z lodě v Arabském moři, trvalo 80 minut, než doletěla do Afghánistánu. Hypersonická střela by stejnou vzdálenost zvládla za 12 minut.

Machovo číslo

Machovo číslo (Mach, Ma, M) je poměr rychlosti objektu k rychlosti zvuku. Mach 1 je rychlost zvuku v závislosti na různých faktorech, včetně prostředí, teploty a nadmořské výšky.

Zdroj: BBC

O hypersonických letech se mluví v případě, že rychlost letadla dosáhne alespoň pětinásobku rychlosti zvuku, tedy Machova čísla o hodnotě 5.

Motor Waverideru nemá žádné pohyblivé části. Využívá speciální palivo JP-7, na které v minulosti létaly například legendární nadzvukové špionážní stroje Lockheed SR-71 Blackbird, které sloužily v americkém letectvu v letech 1964 až 1998. Spojené státy nyní financují šest programů vyvíjejících hypersonickou technologii. Dosud do nich investovaly asi dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Program Waverider zatím přišel na 140 milionů dolarů (přes 2,8 miliardy korun).

.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.