Jedním z posledních projektů Yvese Béhara je chytrý termostat Hive 2.

Jedním z posledních projektů Yvese Béhara je chytrý termostat Hive 2. | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Švýcarský Cimrman, který skutečně existuje. Pomohl Pumě, Kodaku i New Yorku

  • 7
Dallas (Od zpravodaje Technet.cz) - Z výčtu firem, které by Yves Béhar mohl zmínit ve svém portfoliu, nabudete dojmu, že tenhle člověk byl téměř u všeho. Tu nějaké firmě pomohl s rebrandingem, tu si založil vlastní firmu na nositelnou elektroniku. Na odbornou konferenci Solidworks Word 2016 přijel vykládat nejen o designu.

Tenhle rodák ze Švýcarska se velmi podobá českému géniovi Járovi Cimrmanovi - byl totiž prakticky u všeho. Yves Béhar přepracoval logo Paypalu, s rebrandingem pomohl i Sodastreamu nebo značce Nivea. Pumě navrhl nové balení na boty kombinující papírovou krabici a praktický látkový sáček, ve kterém lze koupené boty uchovávat i přenášet.

Stál u zrodu projektu One Laptop per child, který si ještě v době před nástupem tabletů dal za cíl pomoci dětem v rozvojových zemích získat přístup k výpočetní technice. Přesně podle hesla „Pro každé dítě jeden laptop“ zahájil akci, při které byly distribuovány netbooky (nevýkonné a na energii nenáročné laptopy a později i tablety) s ručním nabíjením na kličku do zemí třetího světa. Béhar spolupracoval se Samsungem, módním návrhářem Issey Miyakem, Swarovskim, společností GE i třeba módní značkou Prada.

Yvea Béhara jsme potkali v americkém Dallasu na akci Solidworks World 2016, kterou každoročně pořádá společnost Dassault Systemes. Právě pomocí jejího 3D softwaru byla navržena konstrukce letounu Solar Impulse 2 známého dobrodruha Bertranda Piccarda nebo klec pro záchranu chillských horníků. Pro návrh designu i konstrukce svých výrobků jej používala i česká Tescoma, francouzský výrobce dronů Parrot nebo společnost Nest Labs.

V roce 1999 založil designerskou firmu Fuseproject a ještě tentýž rok začal pracovat na projektu Learnig Shoe (něco jako učící se bota). To bylo v době, kdy bezdrátová síť wi-fi zrovna získala certifikaci a využití Bluetooth bylo na samém začátku. O internetu věcí se sotva mluvilo v anarchistických kroužcích. Koncept Learning Shoe bylo přitom něco jako internet věcí off-line.

Béhar tehdy navrhl botu s mnoha senzory, které snímaly, jak člověk chodí, jak je rozložená váha a tlak chodidla i jak se tyto parametry při chůzi mění. Myšlenka byla taková, že na konci cyklu zákazník odešle nasbíraná data zpět do obuvnické firmy a ta mu příští model boty uzpůsobí už podle naměřených hodnot. Béhar chtěl tímto způsobem razantně změnit vztah mezi zákazníkem a značkou. Zpětná vazba by vedla k upevnění vztahu a zvýšila by pravděpodobnost, že vydrží déle než jednu sezonu. Zůstalo pouze u konceptu a exponátu v Muzeu moderního umění v San Franciscu.

Jeden z prvních projektů Yves Béhara byla Learning Shoe - bota, která se „naučila“ jak chodíte, sdělila to výrobci a ten vám podle toho vyrobil botu novou a ještě lepší.

V roce 2004 se Béhar přidal ke značce Jawbone, která v té době už měla za sebou (ještě pod jménem Aliph) vývoj komunikačního zařízení s potlačením hluku okolí pro americkou armádu (ve spolupráci s agenturou Darpa). Yves Béhar se stal viceprezidentem a kreativním ředitelem firmy. Pro veřejnost se v roce 2011 proslavil především designem fitness náramku UP pro sledování každodenních fyzických aktivit.

Od konkurence se odlišoval tím, že se dal nosit opravdu 24 hodin denně, byl vodotěsný a na jedno nabití vydržel přes 10 hodin. Tvar, flexibilní materiál a minimální velikost náramku (kvůli absenci displeje) UP předurčily k tomu, že jej uživatelé používali i pro monitorování kvality spánku. Díky vibračnímu motorku a ve spojení s aplikací v mobilu pak UP fungoval i jako budík, který přivede majitele k plné bdělosti v té chvíli, kdy je to podle nasnímaných dat a spánkového cyklu nejvhodnější. Ačkoliv má dnes firma Jawbone určité problémy (po krátkém působení ji opustil s velkou slávou najatý prezident Sameer Samat z Googlu - více v angličtině zde), stále patří vedle Fitbitu v USA k těm nejpopulárnějším.

Béharovým zatím posledním projektem je společnost August, kterým reaguje na další z velmi aktuálních trendů ve spotřební elektronice a tím je chytrá domácnost. Loni v říjnu uvedla společnost na trh chytrý zámek August Smart Lock. Jednou z hlavních funkcí je možnost softwarového zapůjčení klíče třetí osobě. Funguje to následovně, August uzavřel smlouvu s několika servisními organizacemi, službami a obchody (např. Sears), kterým poskytl ke své aplikaci API. Tyto společnosti tak mohou zákazníkům nabízet ke svým službám i to, že do objektu vstoupí kdykoliv, i když majitel nebude doma. Objednáte-li si jako majitel zámku August například zedníky přes spolupracující službu Pro.com a udělíte souhlas s tím, aby přišli pracovat i v čase, kdy nejste doma, oni si jednoduše otevřou pomocí softwarového klíče. Ten samozřejmě funguje jen v přesně vymezený čas a poté expiruje. Zámek samozřejmě také automaticky reaguje na příchod majitele klíče, takže už nemusíte klíče v kapse hledat, stačí se ke dveřím přiblížit a ony se samy odemknou.

Zdraví, rozšířená realita i chytrý dům

Yves Béhar navrhoval i vzhled netbooku v rámci projektu One laptop per child.

K charitativním projektům se Béhar vrátil v roce 2013 s produktem Kernel of Life. Je určen pro pacienty v zemích, kde je k nejbližšímu lékaři potřeba cestovat běžně i několik dní. Přívěsek Kernel umožňuje díky čtyřem biosenzorům rozbor krve, slin, moči a dechu. Plošky, na které se ukládají vzorky, se po uzavření vydezinfikují. Kolečko vydrží funkční na jedno nabití až deset dní. S mobilem je spojeno přes Bluetooth. Naměřené údaje se přes cloudovou databázi dostanou k vybranému lékaři, který může pacientovi na dálku radit nebo jej vyzvat k návštěvě. Kernel umí samozřejmě měřit i teplotu, kterou zobrazuje přímo na vlastním displeji. Momentálně Béhar pracuje na zlevnění projektu, který je zatím pro skutečně hromadné využití v chudých zemích drahý.

Béhar experimentuje i s rozšířenou realitou. Jedním z jeho počinů je aplikace pro nábytkářskou firmu Tylko. V ní si jednoduše vyberete výrobek (stůl, židli, atd.), namíříte čočku mobilního fotoaparátu na místo kde má stát a přímo na displeji nejen vidíte, jak bude celá sestava vypadat v reálu (to je již běžná funkce, kterou nabízí řada firem), ale můžete si i stůl nebo třeba lavici libovolně prodlužovat či jinak zvětšovat. Výslednou požadovanou velikost odešlete opět přes aplikaci výrobci.

Společnost Kodak na veletrhu CES opravdu překvapila. Uvedla totiž kameru pořizující záznam na klasický „Super 8“ filmový materiál, ale ve zcela moderním pojetí. Včetně výklopného barevného displeje a záznamu zvuku na SD kartu.

Jedním z velmi aktuálních počinů Béharovy firmy Fuseproject je kamera Kodak na klasický Super 8 filmový materiál. Nová kamera nabízí i pohodlí digitálního světa, včetně obrazového výstupu s HDMI portem nebo záznam zvuku na SD kartu, který je samozřejmě kvalitnější než podélná analogová stopa na filmovém pásu. Design, který je nejen ergonomický, ale navíc vtipně reflektuje proslulé logo Kodaku, má na svědomí právě Béhar.

Pro New York, který je hlavním městem v šíření nemoci AIDS ve Spojených státech, navrhl Béhar ve spolupráci s radnicí automat na kondomy. Nejenom že vypadá dostatečně „cool“, aby zaujal i mladé, pro které je určen především, ale je i odolný proti hrubému zacházení, aby mohl být umístěn skutečně všude.

Pro ovládání čehokoliv podle Béhara stále nedostatečně využíváme všech pěti našich smyslů. „Jsme příliš svázaní s obrazovkou a tlačítky. Přitom dokážeme reagovat na různé signály. Jen na základě zvuku šumícího listí a poklesu teploty dokážeme například odhadnout, že se blíží bouře. Ve využití lidských smyslů vidím největší výzvu pro budoucí design výrobků. Říkám tomu neviditelný přirozený interface,“ vysvětluje Béhar.

Částečně principu využil při návrhu chytrého termostatu Hive 2 pro British Gas. Ten na první pohled nemá žádný displej. Vypadá jako čtverec s otočným voličem uprostřed vyrobený z leštěné ocele. Jakmile se ovšem člověk k zařízení přiblíží, rozsvítí se displeje s údaji o teplotě i popisky virtuálních tlačítek. Béhar chce, abychom se nenechali rušit displejem ukazujícím nějakou hodnotu a k nastavení termostatu přistoupili až tehdy, kdy skutečně cítíme, že je to potřeba.