Z Braníku do Modřan se tramvaje dosud couraly. Teď mohou jet naplno

  • 21
Na jediné pražské rychlodráze pro tramvaje dnes poprvé po dvou letech vyjedou vozy plnou rychlostí. Trať z Braníku do Modřan prošla náročnou rekonstrukcí. Pomáhal i lokotraktor z metra.

Dnes začnou jezdit tramvaje z Braníku do Modřan. Na koleje se vrátí po několikaměsíční výluce a mnohaletém provozu s rychlostními omezeními. Nově budou vozy jezdit rychle a tiše.

Na tuto trať se od jejího zprovoznění v roce 1995 lepila smůla. Už ve zkušebním provozu, který byl opakovaně prodlužován, se tramvaje potýkaly se značnou nestabilitou tratě. Koleje se samovolně posouvaly. Po čtyřech letech provozu následovala v roce 1999 dvouměsíční výluka.

Jelikož je uvedený úsek budovaný jako pražská rychlodráha, jsou zastávky umístěny nezvykle daleko od sebe. Díky tomu cesta ubíhá znatelně rychleji.

Současná legislativa však neumožnuje provoz na samostatném tělese vyšší rychlostí než 60 kilometrů za hodinu. Navíc dopravcem používaná moderní vozidla ani provoz vyšší rychlostí kvůli omezovačům neumožnují.

Trať má také v obloucích nakloněné koleje, aby jimi mohla tramvaj projet rychleji.

Takto si krásu periferie Prahy vychutnávají jen řidiči tramvají na trati mezi Modřany a Bráníkem

 

První opravy a posunutý most

Během prvních velkých oprav v roce 1999 byla celá trať nově podbita, v obloucích bylo umístěno 1 050 kusů kotev pražců a bylo vyměněno 850 metrů kolejnic. Dalších 680 metrů kolejnic bylo navařeno. Nakonec byly nutné čtyři kilometry kolejnic znovu zbrousit. Proběhla také výměna a osazení 54 dilatací. Pak si tramvajáci teprve oddychli - trať byla poprvé za čtyři roky od otevření v uspokojivém stavu.

Fotogalerie

Dalších deset let provozu proběhlo bez větších problémů, a to až do sedmého září 2009. Tehdy zjistil statik posunutí mostu v Modřanech o patnáct centimetrů (původně se zaokrouhlovalo na dvacet centimetrů) a okamžitě provoz tramvají zakázal. Podrobnosti v článku Most v Modřanech se posunul o 20 centimetrů kvůli nevhodným ložiskům

Most byl během neplánované výluky provizorně zajištěn a provoz na něm obnoven sníženou rychlostí.

Až letos proběhly nutné opravy, které si posunutí mostu vynutilo. Z pohledu Dopravního podniku to byla první akce v novodobé historii, kdy proběhly na uceleném úseku v délce necelých šesti kilometrů různé druhy prací a to od prosté údržby přebroušením a podbitím kolejnic přes obnovu svršku až po úplnou rekonstrukci.

Nejnáročnější částí oprav na čas i finance byla právě obnova tramvajového mostu v Modřanech. Místo označuje DP jako KOMOKO (zkratka slov komunikace Modřany - Komořany).

Most byl během oprav bez štěrku a byl nadzvednut

Původní pilíře byly zesíleny a vybaveny novými ložisky pro most v oblouku

Podpěry zdviženého mostu ukrývají zesílený pilíř

Z mostu byl odstraněn štěrk a celé těleso bylo nadzvednuto. Následovalo zesílení původních pilířů a výměna ložisek mostu vhodných pro most v oblouku. Poté most usadili do správné polohy, namontovali nové dilatace, zaštěrkovali jej a osadili předmontovanými kolejovými poli. 

Pro omezení hluku (zejména pískání či skřípání) při průjezdu oblouky jsou na estakádě umístěny vždy ve směru jízdy před obloukem kolejnicové mazníky.

Zastávka Čechova čtvrť prošla úplnou rekonstrukcí. Výška nástupní hrany se zvýšila na 24 cm, tím byl plně zajištěn bezbariérový přístup.

"Při rekonstrukci tramvajové tratě v okolí zastávek Čechova čtvrť a Poliklinika Modřany byla využita nová technologie. Velkoplošné panely byly nahrazeny klasickou konstrukcí na pražcích s otevřeným svrškem, za částečného použití bezžlábkové železniční kolejnice," uvedla tisková mluvčí DP Praha Ilona Vysoudilová.

"Kvůli dlouhodobě neúnosnému stavu staré panelové tramvajové trati bylo dokonce nutné, aby v některých místech byla snížena rychlost na minimum. Nejrozsáhlejší výměna původních kolejnic za kolejnice bezžlábkové proběhla v úseku Černý kůň – Modřanská škola, kde žlábkové kolejnice trpěly extrémně nesouvislým bočním opotřebením, které způsobovalo rozkmitání jedoucích tramvají," doplnila mluvčí.

"Rekonstrukce trati eliminovala hluk a prach v okolí, snížily se provozní a investiční náklady a prodloužila se životnost trati,“ vysvětlil redakci Technet.cz Jan Šurovský, vedoucí jednotky Dopravní cesta tramvaje.

Štěrk vozil lokotraktor pražského metra

Lokotraktor pražského metra 797 812-5 (T2) zapůjčený jednotce Dopravní cesta tramvaje a štěrkovací vozík, (půjčený od Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova)

Nakolejení lokotraktoru

Nakládání štěrku do štěrkovacího vozíku z deponie zřízené v kolejišti

Lokotraktor pražského metra

Děkujeme Dopravnímu podniku Praha za možnost pořízení videozáběrů tramvajové trati.