Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Za globální oteplování asi mohou i kosmické paprsky

aktualizováno 
Planeta Země se otepluje. Pro někoho neoddiskutovatelný fakt, jiní jsou vůči katastrofickým prognózám skeptičtí. Stejně je tomu s novou teorií o příčinách globálního oteplování; vědci v nové studii je dali do souvislostí s nedostatkem záření z hvězd, které (ne)přichází k Zemi. Někteří nevěří.

Zeměkoule | foto: Profimedia.cz

Když stará vzdálená hvězda exploduje, okolní prostor zaplaví proudy různých částic. Podle jedné teorie, navržené před deseti lety, tyto kosmické paprsky, rozličné částice pohybující se obrovskými rychlostmi, při vniknutí do zemské atmosféry reagují s částicemi vzduchu a vznikají různé ionty a volné elektrony.

Za vznikem mraků hledejte také elektrony

Uvolněné elektrony se chovají jako katalyzátory a urychlují tvorbu malých shluků kyselin síry a molekul vody, stavebních kamenů mraků. Výsledek je pak ten, že kosmické paprsky mohou zvýšit globální oblačnost Země, která odráží sluneční světlo. Mraky naši Modrou planetu tak udržují relativně chladnou.

Nicméně je zde problém. Intenzita magnetického pole Slunce se za posledních sto let zdvojnásobila. Onen problém tkví v tom, že magnetické pole Slunce chrání Zemi před různými nabitými částicemi přicházejícími z vesmíru, chrání ji před kosmickými paprsky. Následkem toho se během sta let rovněž snížila oblačnost, což se odrazilo na globálním oteplení planety.

Atmosféra v laboratoři

Vědci z Dánského národního vesmírného centra napodobili nižší atmosféru naší planety ve svých laboratořích. Zaměřili se zejména na chemické reakce, které v ní probíhají. Připravili směs plynů v koncentracích, jaké jsou v nižší atmosféře, a k simulaci účinků slunečního záření použili ultrafialovou lampu.

Ve vzduchu v reakční nádobě poté začaly poletovat mikroskopické kapky, zárodky oblaků.

"Byli jsme ohromeni rychlostí a účinností, s jakou elektrony podporují vznik zárodků kondenzačních jader oblaků," říká vedoucí výzkumného týmu, Henrik Svensmark, ředitel Centra pro výzkum spojitosti mezi Sluncem a pozemským klimatem z Dánského národního vesmírného centra. "Tohle je zcela nový výsledek ve vědě o klimatu".

Jiní vědci jsou skeptičtí

Nicméně je možné, že tyto výsledky nemusejí mít nic společného s přírodními podmínkami. Někteří vědci totiž upozorňují na vyumělkované laboratorní podmínky.

Podle Raymonda Bradleye z University of Massachusetts je teorie špatná. Upozorňuje na to, že opakované experimenty s delší dobou provozu ukazují zcela jiné výsledky.

Obecně se však zainteresovaní odborníci shodují, že je potřeba provést další studie, chtějí-li zjistit příspěvek tohoto mechanismu k současnému oteplování zemské atmosféry a oceánů.

Na závěr je nutné říct, že tyto a podobné studie nijak nepopírají, že za globálním oteplováním stojí také lidský faktor. "Ovšem je nezbytné, abychom přehodnotili citlivost klimatu na oxid uhličitý," řekl pro Live Science Svensmark.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.