Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zřícená sonda k Marsu byla špatně naprogramována, připustili Rusové

  8:50aktualizováno  8:50
Ani americké radary, ani sluneční erupce či jiné vnější vlivy, ale nejpravděpodobněji chyba programátorů se stala příčinou zkázy ruské meziplanetární sondy Fobos-Grunt. Vyplývá to podle ruských médií ze závěrečné zprávy komise, která zkoumala příčiny neúspěchu mise.

Sonda Phobos-Grunt | foto: ČTK

"V závěrečné zprávě komise za hlavní příčinu nehody označila chybu v programu, která způsobila současný restart dvou fungujících kanálů palubního počítačového zařízení," napsal v úterý list Kommersant.

Oficiálně zpráva ještě zveřejněna nebyla, experti však předem varovali, že výsledkem vyšetřování budou nejspíše jen předpoklady, nakolik k dispozici byla jen část dat, jež se ani nepovedlo rozšifrovat.

Fobos-Grunt odstartoval loni v noci z 8. na 9. listopadu, ale po oddělení od nosné rakety stanice nenabrala požadovaný kurz k měsíci Marsu Phobos, odkud měla dopravit vzorky povrchu, ale začala kroužit okolo Země. Po neúspěšných pokusech o přeprogramování se zbytky sondy 15. ledna zřítily do Tichého oceánu.

Krátce poté se v Rusku objevily úvahy, zda havárii náhodně nezavinil některý z amerických radarů z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. Americká agentura NASA tuto hypotézu odmítla, skepticky na ni hleděla i většina ruských odborníků.

Uplynulý týden agentura Interfax za příčinu selhání uvedla erupce na Slunci; stanice se prý dostala do oblaku plazmy, který narušil práci palubních systémů. V tisku se ale objevily i spekulace, zda ke katastrofě nevedly padělané díly údajně čínské provenience.

"Komise posuzovala řadu verzí, ale mnoho z nich uznala za neudržitelné hned, jiné, jako verzi s radary na atolu Kwajalein, po testech. Elektronika, podobná té, jako byla na Fobos-Grunt, vydržela i maximální ozáření," řekl Kommersantu zdroj z kosmického průmyslu s tím, že komise nakonec zavrhla všechny verze spjaté s vnějšími vlivy.

"Mne a mé kolegy naštvalo, že se kdosi úporně snaží neúspěch svalit na vnější vlivy. Verze, že se přístroj srazil s plazmou, nestojí za řeč! Dávno jsme věděli, že Fobos-Grunt nepoletí vinou našich programátorů. Už jsem nemohl mlčet a rozhodl se říci celou pravdu, která je ve zprávě komise," řekl nejmenovaný specialista z Lavočkinovy konstrukční kanceláře listu Moskovskij komsomolec. Prý sonda ani nebyla vybavena počítačovým programem pro případ nestandardní situace, do které se nakonec dostala.

Plány rozvoje kosmického odvětví do roku 2030 a zřejmě i rozbor příčin posledních neúspěchů mají být na pořadu úterní porady ve Voroněži pod vedením vicepremiéra Dmitrije Rogozina, které se má zúčastnit i šéf vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin a šéf komise vyšetřující zkázu Fobos-Grunt Jurij Koptěv.

Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian.

Rusko také ztratilo spojovací družici Express-AM4, u které došlo k chybě v programování. Právě IT je (spolu s korupcí a s ní souvisejícími výpadky kvality) označováno odborníky za největší slabinu ruského kosmického průmyslu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vesmírné teleskopy NASA již objevily již téměř 2 500 planet mimo naši sluneční...
Vědci našli 219 kandidátů na nové planety, některé v obyvatelné zóně

Tým kolem vesmírného teleskopu Kepler představil několik set nových kandidátů na planetu, z nichž je téměř 10 přibližně velikých jako Země a obíhá v obyvatelné...  celý článek

Pohled na planetu Zemi ze stanice ISS
Na ISS se možná vrátí turisté

Ruská firma chce obnovit lety bohatých zájemců do vesmíru i s návštěvou Mezinárodní vesmírné stanice.  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.