Podle Petry Žikovské, ředitelky české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), budou do čtrnácti dnů podány žaloby na majitele serverů, kteří poskytují prostor populárním internetovým uložištím a nelegálně nabízí autorským zákonem chráněný obsah ke stažení.
Když se změní zákon,budeme dál platit poplatek za prázdné nosiče? JUDr. Petra Žikovská za IFPI: Pokud by ze zákona zmizelo tzv. volné užití (pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu) zmizel by patrně i institut náhradních odměn. Legislativa EU ve své Informační směrnici stanoví katalog zákonných výjimek a omezení, mezi které patří i pořízení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu. Implementace těchto výjimek však není povinná (až na jednu), jinými slovy záleží na národní legislativě toho kterého státu, zda si do své legislativy implementuje tu kterou výjimku či nikoliv. Českou republiku z pohledu jejich závazků směrem k EU nic nenutí ponechávat si výjimku pořízení rozmnnoženiny pro osobní potřebu ve své legislativě. Hudební průmysl za zrušení této výjimky lobovat nebude. |
"Zaměříme se cíleně na majitele serverů, na jejichž stránkách jsou uložiště provozována. Žaloby, které chystáme, budou soukromoprávního charakteru (tedy nikoliv trestněprávní)," sdělila redakci Technet.cz Žikovská.
Z pochopitelných důvodů nespecifikovala, o které služby, respektive které servery, půjde. Je ale více než zřejmé, že obsílku obdrží provozovatelé spojení se službami typu Ulož.to.
Zejména tento "nákupní dům", kde je pro zákazníky vše zdarma, je zřejmě v hledáčku jako první. Ulož.to je tak populární, že k šíření filmů, seriálů a hudby jej využívá i komunita pirátů z USA. S IFPI na celé akci spolupracuje advokátní kancelář Kříž a Bělina.
Hudební průmysl tak mění alespoň v ČR taktiku. Místo aby postihoval jednotlivce, zničí rovnou zdroj. Samozřejmě až praxe ukáže, jak v tomto boji uspěje.
IFPI a další zainteresované firmy také nepřestávají lobovat za změnu autorského zákona, který je podle nich příliš benevolentní. Znovu se také objevují diskuse o uplatnění takzvaného francouzského modelu Třikrát a dost: takzvaný Hadopi zákon.
Francouzi mají na piráty speciální úřad. Poskytovatel je povinen na základě rozhodnutí ve zrychleném řízení soudu poslat uživateli upozornění, že nelegálně šíří určitý obsah. Pokud se toto opakuje třikrát, je dotyčný odstřižen od internetu.
Podněty ke "stříhání" přitom úřadu dodává i IFPI. Zákon je kritizován a ústavní soud už jej jednou uložil administrativě francouzského prezidenta předělat. Více o původní verzi zákona v tomto článku.
V rámci celosvětového boje za ochranu duševního vlastnictví byla navíc podepsána i tajemná protipirátská dohoda ACTA, která například umožňuje orgánům prohledávání MP3 přehrávačů a dalších digitálních zařízení na hranicích.
Jednání okolo ACTA byla tajná. V prvních fázích se jich neúčastnili ani poslanci dotčených zemí. Finální podobu smlouvy budou muset ještě ratifikovat jednotlivé dotčené státy, které ji mohou i odmítnout. Více v tomto článku.
Co vám nedáme, to neukradnete
Jak na MusicJetvše o nové službě, která přináší hudbu zdarma |
Všechny výše uvedené kroky hudebního (ale i filmového) průmyslu jsou pochopitelné. Zadarmo není nic a nikdo ze zúčastněných (Warner, EMI, Sony Music, Supraphon, OSA, atd.) není natolik šílený, aby začal prodávat něco, čeho se všude okolo válí haldy zdarma.
Pokus o změnu zákonů a obecně o celkový přístup k internetu je pochopitelný. Na druhou stranu jde pouze o jednu stranu sporu, která sleduje především své zájmy. Z tohoto pohledu mohou být změny i nebezpečné.
V České republice ještě před týdnem platilo, že u nás se nedá hudba v digitální podobě legálně sehnat ani za peníze. Legální způsob nákupu hudby v digitální podobě prakticky neexistoval a u filmů a seriálů to platí i nadále. Nepočítáme-li miniaturní služby s nicotnou nabídkou.
Renomované firmy přitom bez okolků celá léta prodávaly MP3 přehrávače a hifi věže s možností přehrávání digitálních hudebních souborů (které oficiálně v ČR nikdo nenabízel). Zároveň se hudební průmysl vší silou snažil znemožnit uživatelům převod CD do MP3 podoby (jediná legální cesta jak si pořídit MP3 soubor).
Když chcete hudbu vlastnitnavštivte iTunes store |
Řečnická otázka tedy zní: Na čí straně je morální pochybení větší a kdo za současný stav může? Uživatel, který se přizpůsobil stavu věcí, nebo hudební vydavatelství a třeba tuzemská OSA?
Každopádně se zdá, že sebevražedné chování fonografického průmyslu se začíná mírnit. Dlouholetá záměrná ignorace digitální distribuce jej však dokázala zdecimovat. Teď je potřeba se prát doslova o každou korunu. Výše poplatků za MusicJet je však nastavena rozumně tak, aby si některou ze služeb mohl dovolit opravdu každý.
Důležitou otázkou zůstává, zda uživatelé opravdu netouží hudbu vlastnit, jak vyplývá z průzkumů, které si provozovatelé tuzemského MusicJetu nechali udělat.
Služby jako jsou MusicJet, Spotify nebo i v Česku zdarma dostupný Grooveshark nabízí posluchačům pouze zápůjčku hudby, nikoliv její trvalý nákup. Jakmile přestanete platit, o hudbu přijdete. Z pohledu zákazníka to rozhodně není ten nejpřívětivější model z dlouhodobého pohledu. Cédéčko si můžete přehrávat i když jste bez práce. Na poplatek za zbytnou službu však už mít nemusíte.
Samé otazníky
Provozovatelé těchto streamovacích služeb také logicky počítají především s hlavním proudem. Zatímco Helenku Vondráčkovou v nabídce jistě najdete, Majerovy brzdové tabulky už bohužel ne.
Dokud je zde možnost nákupu originálních audio CD nebo komprimovaných souborů u konkurence (iTunes store), tak to není velký problém. Sbírku si doplníte vytvořením MP3 souboru z cédéčka, nebo nákupem jinde. Bude tomu ale vždy tak?
Streamování hudby je pro studia technicky výhodné. Alba se nedají pohodlně kopírovat, protože je uživatelé fyzicky nevlastní. Zisky z digitální distribuce zatím nikde nepokrývají propad tržeb z prodeje CD, ale co se stane, když převládne pouze streamovací systém? Do takzvaného cloudu se chystá i Apple. Kdo ví, jak bude iTunes store vypadat za pár let. Vybírat peníze pravidelně každý měsíc může být přeci jen výhodnější než čekat na impulsivní nákup nějakého alba.
Hudební produkce přitom neoplývá přílišnou invencí a není výjimkou, když kromě dvou tří singlů většinu alba tvoří pouze výplňová vata. Kdo by si takové desky kupoval? Ale v rámci nekonečného streamovaného balíku za jednotnou cenu...
A jak to bude dál? Třeba takhle: Streamování hudby a filmů definitivně vymýtí hudební a filmové pirátství. Postupné změny legislativy z trhu postupně vytlačí přístroje, které jednoduché rozmnožování a přenášení fyzických souborů umožňují. Poptávka po nich bude zároveň klesat s tím, jak lidé přijdou na chuť novým on-line službám.
Možná že zůstane ostrůvek audiofilů, kteří si stále budou roztáčet své gramofonové desky a přes drahé reprosoustavy pouštět pokoutným způsobem vyrobené FLACy, ale většina se přizpůsobí. Jak to vidíte vy?
