Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stolici vylučuje Západ špatně, říkají vědci. Turecký záchod je zdravější

  19:00aktualizováno  30. května 11:04
Při běžném posedu na záchodové míse rozšířené v západní Evropy nebo v USA nemá náš konečník ideální podmínky pro defekaci. Mnohem lepší je z tohoto pohledu tzv. turecký záchod, který nutí k nižší pozici. Výhodou podřepu je uvolněnější konečník i snadný průchod stolice. To ale zřejmě ke změně návyků nikoho nepřiměje.

„Turecký záchod“ se od těch západních liší na první pohled | foto: Profimedia.cz

Splachovací záchod používaný v podřepu (USA)

Splachovací záchod používaný v podřepu (USA)

„Moderní záchodová mísa, na které sedíte, je to nejméně vhodné zařízení, jaké bylo možné vymyslet,“ napsal již v roce 1966 Alexaner Kira, profesor z americké Cornellovy univerzity. Novější studie jeho tezi opakovaně potvrdily. Záchodová mísa, jak ji známe v Evropě či USA, nás navádí k sezení, které není pro vylučování optimální. Nedávno se tento problém opět stal předmětem diskuze, i díky knize „Taktně o trávícím traktu“ německé bioložky Guilie Endersové.

„Podřep je přirozenější a méně namáhavý. Po celém světě 1,2 miliardy lidí vylučují stolici v podřepu a je u nich naprosto minimální výskyt divertikulózy (výchlipky v tlustém střevě, pozn. red.) a méně hemeroidů,“ říká Endersová. „My na západě naopak tlačíme, dokud nevytlačíme střeva.“ Podle jiných odhadů může být lidí, kteří nepoužívají sedací záchody, až 4 miliardy. Záchody používané v podřepu jsou rozšířené v Asii, Africe, na Blízkém východě, Středozemí, Jižní Americe a v některých evropských zemích (Rumunsko, Francie). Některé jsou splachovací, jiné „suché“.

Srovnávací studie ukazují výhody podřepu

Konkrétní „překážkou“ pro snadnou defekaci je v případě pozice vsedě svalová skupina souhrnně nazývaná „zdvihač konečníku“. Konkrétně jde o sval musculus puborectalis, který plní významnou uzávěrovou funkci pro rektum. Jednoduše řečeno: brání nechtěnému úniku stolice.

Ilustrace ukazuje, jak sed (nalevo) znemožňuje tok z rekta, zatímco podřep (vpravo) uvolní sval m. puborectalis obepínající konečník.
Sval m. puborectalis

Ilustrace ukazuje, jak sed (nalevo) znemožňuje tok z rekta, zatímco podřep (vpravo) uvolní sval m. puborectalis obepínající konečník (zcela vpravo).

Ve chvíli, kdy naopak únik stolice je žádoucí, uvolní člověk tento sval a tím umožní defekaci. Jenže v pozici na běžné záchodové míse nedojde k úplnému uvolnění.

Japonští vědci přesně změřili a demonstrovali výhody defekace v podřepu. Obrázek c) ukazuje úhel a obrázek f) detailní otevření konečníku.

Japonští vědci přesně změřili a demonstrovali výhody defekace v podřepu. Obrázek c) ukazuje úhel a obrázek f) detailní otevření konečníku.

V již zmíněné studii z roku 2010 japonští lékaři analyzovali tři polohy: standardní sezení, mírný podřep a úplný podřep. Radiografické pozorování i namáhavost průběhu potvrdilo, že v úplném podřepu dochází k nejlepšímu otevření rekta a tedy i nejpohodlnější defekaci.

Ušetřený čas

Průměrný čas defekace ve standardní poloze vsedě:
130 sekund

Průměrný čas v podřepu:
50 sekund

(zdroj: Sikirov, 2003)

Podle často citované izraelské studie z roku 2003 jsou zároveň lidé spokojenější, pokud k defekaci došlo v poloze v podřepu. Všech 28 dobrovolníků v letech 17 - 66 let, kteří se studie účastnili, potvrdili, že defekace v podřepu byla jednodušší. Naopak v běžném posedu může ne zcela otevřené rektum vést ke „neúměrně zvýšenému úsilí“. Již dříve autor studie, Dov Sikirov, poznamenal, že poloha v podřepu je „jedinou přirozenou polohou“ pro defekaci.

Mírné nepohodlí návyky celé civilizace nezmění

Přestože v oblasti výhod a nevýhod defekace v sedě a v podřepu panuje na teoretické úrovni pozoruhodná shoda, neznamená to automaticky změnu v chování společnosti. Prakticky celá západní civilizace má nyní toalety uzpůsobené pro vylučování v poloze „sed“, což má pochopitelně i své praktické důvody. Poloha v sedě je jednodušší pro fyzicky méně zdatné nebo obézní lidi, a zároveň více připomíná sezení na židli, čímž může působit „civilizovaněji“. Naopak „turecký záchod“ máme podvědomě spojený spíše s nekulturním nebo nehygienickým kontextem.

Návrháři i firmy přicházejí s různými řešeními, jak i v západní civilizaci prosadit podřep na toaletě - či alespoň dát možnost těm, kdo chtějí pohodlnější a zdravější pozici vyzkoušet bez nebezepčně akrobatických výkonů. Jedním z takových řešení je Squatty Potty, vyvinuté klinikou Stanfordovy univerzity.

Existují i další produkty, návody a dokonce i koncepty (PDF) nového přístupu k záchodům, které by braly v potaz vědecké poznatky. A kromě toho pochopitelně existují „turecké záchodky“, které jsou v mnoha zemích normou. Měli bychom z nich udělat normu všude po světě? Nebo alespoň vybavit svoje „staré“ záchody vhodnými nástavci?

Fotogalerie

„Je dobré říci, že ne každý potřebuje vylučovat v podřepu,“ uklidňuje doktor Anish Sheth, gatroenterolog z Pincetonské univerzity. „Pokud netrpíte zácpami a jíte zdravě - tedy máte dostatek vláknin i tekutin - neměli byste mít na záchodě problém. Pokud problémy máte, můžete si v přírodě vyzkoušet, jestli vám s tím poloha v podřepu pomůže, a pokud ano, možná se vyplatí investovat do doplňku, který vám umožní podřep na toaletě.“

Umělohmotný podstavec k záchodu „Squatty Potty“ byl vyvinut jako doplněk pro zvýšení úhlu a uvolnění konečníku při zachování pohodlí „západní“ toalety.

Umělohmotný podstavec k záchodu „Squatty Potty“ byl vyvinut jako doplněk pro zvýšení úhlu a uvolnění konečníku při zachování pohodlí „západní“ toalety.

Není vůbec jasné, zda se pomůcky pro phodlnější vyměšování, kombinující zdravotní výhody podřepu s luxusem záchodové mísy, rozšíří. Mnohem pravděpodobnější, než že se všichni odnaučíme na záchodě sedět, je samozřejmě alternativa opačná. S přibývajícími smartphony se stane běžné hrát na toaletě hry nebo vyřizovat korespondenci. Jenom málo lidí je totiž ochotno od základu změnit něco, na co jsou zvyklí už od malička.

Aktualizace: do článku jsme doplnili statistiky a ilustrační fotografie.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.