Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Začínáme s digitálním fotoaparátem (2. díl)

aktualizováno 
V tomto díle pro začínající uživatele digitálního fotoaparátu si řekneme něco k základním faktorům expozice a několik faktů o nastavení citlivosti.

V minulém díle našeho seriálu pro začínající uživatele fotoaparátů, jsme si probrali několik věcí, které je dobré znát předtím než fotograf vezme přístroj do ruky a začne mačkat spoušť za účelem zachycení prchavosti okamžiku. Mimo jiné jsme si řekli, jak nastavit obrazovou kvalitu snímku tak aby vyhovavala požadavkům účelu pro který je určena.
Dnes je na řadě nastavení citlivosti (ISO) a základní pojmy pro potřeby správné expozice.

Cloňte, časujte, exponujte

Než si řekneme, k čemu je nastavení citlivosti (ISO) dobré, je nutné ozřejmit si několik základních faktorů vedoucích ke vzniku fotografie, na kterých závisí její technická kvalita (jas, ostrost, přítomnost šumu apod).

Když zmáčkneme spoušť, otevře se závěrka a na kinofilm či v našem případě na snímač (CCD/CMOS viz minulý díl) dopadne světlo jakožto nosič obrazové informace a  vytvoří se obraz. Takto probíhá expozice snímku (fotografie). Na jak dlouho a kolik světla na snímač dopadne, určuje fotograf případně automat přístroje.

  • Čas závěrky
    Jak dlouho bude světlo na snímač dopadat, určuje čas, po který je závěrka otevřena. Platí, že čím je větší tma, tím delší čas bude potřeba pro správnou expozici snímku (aby nebyl tmavý a obsahoval dostatečné množství detailů). Čas závěrky se udává ve tvaru 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125 až třeba 1/4000. Hodnota 1/60 se potom čte jako „šedesátina sekundy“. Hodnota „30“, bavíme-li se o času závěrky, pak znamená „30 sekund“. Při delších časech, prakticky již od 1/30 (tedy jedné třicetiny sekundy), již hrozí rozmazání fotografie vlivem roztřesení fotoaparátu. To je ta zmiňovaná „lehkost“ (viz minulý díl) digitálních kompaktů. U klasické analogové jednooké zrcadlovky udržíte z ruky i patnáctinu a možná někdo i delší čas.

Závěrka: Závěrka vymezuje dobu, po kterou dopadá na čip (kinofilm) světlo. Pro představu, co to závěrka je, jeden příklad. Proslulý český fotograf Jan Sudek místo závěrky používal klobouk. Jednoduše kloboukem zastínil objektiv, a když chtěl exponovat klobouk z objektivu sejmul. Neměl k dispozici žádné digitální měřiče času ani jiné vymoženosti, měl pouze svůj deskový fotoaparát vážící několik kilogramů, černý hadr, pod kterým pozoroval matnici přístroje, a klobouk, kterým exponoval. To vše zvládal pouze jednou rukou, o druhou přišel ve světové válce. Traduje se, že tímto způsobem vznikly i krásné fotografie ze stavby Chrámu Svatého Víta.

  • Clona objektivu
    Kolik světla dopadne na světlocitlivý čip nebo kinofilm, určuje clona. Clona, podobně jako zřítelnice oka,  zmenšuje či zvětšuje svůj průměr podle množství světla. Oko to dělá na příkaz mozku, clonu musí nastavit fotograf případně automatika přístroje. Platí, že čím větší průměr clony, tím více světla dopadne na čip a tím menší číselné označení clona nese. Clonová řada od největší „díry“ vypadá například takto: 2-2,8-4-5,6-8....22. Hodnota „2“ označuje největší průměr otvoru, zatímco clona „22“ nejmenší. Je jasné, že za slunečného dne použijeme clonu „22“ (malý otvor) a při fotografování v kostele při svíčkách clonu „2,8“ (velký otvor). Sousední clonová čísla mají vždy dvounásobnou (poloviční) propustnost světla. Clona 4 propustí dvakrát více světla než clona 5,6 a naopak.
    Na cloně závisí také hloubka ostrosti (čím menší clonové číslo tím menší hloubka ostrosti) a další faktory, které si však probreme jindy.

Kombinací nastavení času závěrky a clonového čísla, tj. nastavením expozice určujeme, jak bude výsledný obrázek vypadat. Určujeme takto, zda budou detaily ve stínu dostatečně prokreslené a naopak zda nebudou některé světlé části scény příliš „přepálené“ (přeexponované). Správné nastavení hlídá expozimetr, který upozorní na příliš dlouhý/krátký čas případně velkou/malou clonu.
Hodnotu clony můžeme měnit v rozsahu, který je dán technickým provedením fotoparátu. Ten nebývá píliš široký, zejména ne u běžných digitálních kompaktů. Většinou se takzvaná světelnost objektivu u těchto přístrojů pohybuje od 2,8 do 5,6 a samozřejmě se mění s ohniskem (zoomem).

Pro čas závěrky je určující dostatek, respektive nedostatek světla. Ne nadarmo si fotografové přejí dobré světlo. Nemají tím samozřejmě na mysli pouze dostatek světla,  ale i jeho charakter (teplotu...). Při chabém světle je potřeba dlouhý čas, dlouhý čas znamená rozmazaní objektu, ať už třesem ruky fotografa nebo vlastním pohybem objektu. A právě zde přichází na pomoc již zmiňovaná volba citlivosti (ISO).

Buďte citliví, foťte bez blesku

Citlivost, ať už kinofilmu nebo světlocitlivého snímače, se udává ve stupnici ISO. Důležité je vědět, že čím větší hodnota je nastavena, tím více je fotoaparát (snímač) citlivější. Větší citlivost umožňuje fotografovat i za zhoršených světelných podmínek (šero, tma) bez použitíí blesku nebo stativu a snímek je stále ostrý nerozmazaný pohybovou neostrostí. Umožňuje použití rozumné clony, která zaručí dostatečnou hloubku ostrosti. Většina kompaktních digitálních fotoaparátů manuální volbu citlivosti umožňuje. I když velmi omezenou zpravidla v rozmezí 100 - 200 maximálně ISO 400. Problémem je přítomnost šumu při větších hodnotách citlivosti. I to je důvod použít ruční nastavení citlivosti a vyšší hodnoty použít jen tam, kde je to potřebné. Čím větší je plocha snímače (plocha světlocitlivé buňky snímače), tím méně šumu. Je nasnadě, že levný kompakt má menší úhlopříčku snímače než profesionální přístroj kde pak může být citlivost i ISO 1600. Velikost snímače naleznete v technické specifikaci.
Přes přítomnost šumu a často i neostrost snímku je atmosféra na takové fotografii rodinky sedící u ohně zajímavější, než  pokud byla přisvětlena bleskem.

ohen ohen

 

Někdy naopak potřebujeme citlivost fotoaparátu snížit. Klasickým případem je fotografie tekoucí vody, kdy dlouhý čas závěrky dá hladině podobu sametu.

Pro dnešek slíbené vyvážení bílé si probereme v příštím dílu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zatékalo i na hlavní tribunu odkud tehdy mával soudruh Husák (na snímku z něj...
Absurdity totality: Neznámé fotografie z Prvního máje. Najdete se?

Se svými přístroji prochodil doslova celou Prahu. Fotografoval okupaci v šedesátém osmém, sraz milicionářů i události běžného dne v komunistickém...  celý článek

V Kolíně nad Rýnem začala žeň všech fotografů - veletrh Photokina. Své novinky...
15 nových fotoaparátů od tradičních značek i nováčka z Číny

Kupa nových fotoaparátů, které si výrobci připravili na předvánoční trh, je opravu pestrá. Pokročilé fotoaparáty, rychlé speciály i akční kamerky. Nejvíce...  celý článek

Dominik Nekolný nad řekou Vltavou. Snímky pořízená kamerou GoPro Hero 5.
Triky na kole BMX. Podívejte se, jak natáčí nejnovější kamera GoPro 5

Do redakce dorazil nejnovější přírůstek z rodiny GoPro s pořadovým číslem 5. Na reklamních videích vypadá obraz dokonale, ale jak je tomu ve skutečnosti?...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.