Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Záhada červeného Marsu má možná překvapivého viníka

aktualizováno 
Mars přitahuje pozornost lidstva již odedávna. Planeta byla známa již ve starověku a dávné civilizace ji kvůli její červené barvě považovaly za symbol krve, ohně a zkázy. Svědčí o tom koneckonců i její název, bůh války Mars byl jedním z nejvýznamnějších bohů římské mytologie.

Voda nebo vítr?

Donedávna se všeobecně soudilo, že planeta vděčí za své charakteristické zbarvení vodou zoxidovaným minerálům, především hematitu, které se na jejím povrchu hojně vyskytují. Tuto hypotézu též potvrdily průzkumy planety z nedávných let – planetární sondy ( tzv. Mars Orbiters ) i kosmická mise Mars Exploration Rover (vozítka Spirit a Opportunity).

Ovšem nejnovější studie, kterou provedl Jonathan Merrison z dánské laboratoře Aarhus Mars Simulation Laboratory, nabízí jiné vysvětlení. Podle ní červená barva marsovské půdy není výsledkem dlouhodobého působení vody, ale je způsobena větrnou erozí.

"Ve skutečnosti by měl být Mars černý, protože většinu skal v jeho středních zeměpisných šířkách tvoří bazalty (čediče). Desetiletí jsme se domnívali, že načervenalé oblasti Marsu souvisejí s dávnou historií planety, kdy obsahovala velké množství vody, a že aspoň v některých oblastech se vyskytují silně zoxidované minerály železa obsahující vodu," tvrdí Merrison.

Pro pochopení struktury a vývoje povrchového prostředí Marsu je nutné znát především chemické složení a mineralogické vlastnosti všudypřítomného prachu, který pokrývá téměř celý povrch planety. Jemný červený prášek se dokonce vznáší v atmosféře planety a často ji zahalí do úplné tmy.

Povrch Marsu v laboratoři

Merrison se tedy se svým týmem rozhodl prach důkladně prozkoumat, zejména to, jaké geologické procesy asi vedly k jeho vzniku, které se pokusil ve své laboratoři co nejvěrněji napodobit. Do skleněných zkumavek hermeticky uzavřel zrnka obyčejného křemenného písku a pak nechal baňkami mechanicky otáčet.

Když pokus po několika měsících přerušil, zjistil, že zhruba 10 procent původního písku se rozpadlo na jemný prach. Každá zkumavka se za tu dobu převrátila asi miliónkrát. Vědci přidali ke vzorkům práškový magnetit, oxid železa, o němž se předpokládá, že tvoří významnou složku marsovských bazaltů, a zkumavky opět uvedli do pohybu. Prach ve zkumavkách začal překvapivě červenat.

"V baňkách se začaly objevovat červeno-oranžové nánosy materiálu, které se podobají povlakům na nerostech, které známe jako pouštní laky. Následná analýza materiálu a prachu ve zkumavkách ukázala, že došlo k přeměně magnetitu na červený hematit, a to jen díky mechanickému procesu bez přítomnosti vody," tvrdí Merrison.

Vědci se domnívají, že něco podobného se mohlo odehrávat i v daleké minulosti na povrchu Marsu vlivem pohybu jeho atmosférických hmot. Další testy rovněž ukázaly, že ke zhruba stejným výsledkům pokusů dochází nejen ve vzduchu, ale i v prostředí kysličníku uhličitého, který tvoří dominantní složku atmosféry Marsu.

Odborná veřejnost hodnotí studii dánských vědců prozatím spíše zdrženlivě, její závěry považuje za zajímavé, ovšem upozorňuje, že výsledky rozhodně nelze brát jako definitivní. Přesto jde o poměrně zdařilý pokus o alternativní vysvětlení původu barvy Marsu.

Zdroje:

www.europlanet-eu.org
www.newscientist.com

Autor:


Témata: Krev, Mars (planeta)


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.