Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhada mrtvých sovětských vojáků. Nápisy jsou dva, mrtvých pět

aktualizováno 
V Poříčí nad Sázavou se za komunistické totality konaly pravidelné pietní akce při příležitosti osvobození Rudou armádou. Na tom není nic zvláštního, natož špatného. Konaly se však na místě, kde není nikdo pohřben. Tam, kde dodnes tlejí těla oněch vojáků, se kromě krtinců nenachází nic.

Stránka z poříčské kroniky, kde kronikář zaznamenal polohu hrobů. | foto: Archiv autora Aleše Preslera

Zdálo by se, že téměř sedmdesát let po osvobození někdejšího Československa od německé okupace bylo již všechno řečeno a historicky zanalyzováno, ale opak je pravdou. Vedou se spory nejen o politických rozhodnutích, ale i o takových detailech, jako je počet padlých vojáků Rudé armády na našem území, konkrétně v hlavním městě a jeho nejbližším okolí. Odhadovaný počet květnových obětí z řad RA přímo v Praze je zhruba třicet, ve středních Čechách se toto číslo blíží k sedmi stům. Ale padli všichni skutečně při střetu s nepřítelem?

Fotogalerie

Takovou lokální záhadou je i případ památníku sovětských vojáků na novém hřbitově v Poříčí nad Sázavou. Pod ním se mají nacházet ostatky dvou rudoarmějců a nápis naznačuje, že zahynuli v boji za osvobození obce. Konkrétní datum smrti však chybí. Naštěstí existuje poříčská kronika, kde jsou uvedena jména mrtvých sovětských vojáků. V knize jich je zaznamenáno celkem pět. Všichni byli pochováni na hřbitově u zdejšího kostela sv. Havla a na jejich hrobech se objevily jednoduché dřevěné jehlany se jménem a datem. První z nich zemřel až 12. května 1945, dva 18. května, další 25. května a poslední 3. června, tedy již po ukončení války. Navíc se v Poříčí ani v jeho okolí neodehrávaly žádné boje.

Dřevěné náhrobky v průběhu několika let shnily a teprve v roce 1952 se rozhodlo, že by ostatky padlých měly být vykopány a uloženy na novém poříčském hřbitově v právě vybudovaném památníku. Úřední šiml však zařehtal a kdosi zapomněl vydat příkaz k exhumaci hrobů u kostela sv. Havla. Výročí osvobození se blížilo, tak co s tím? Soudruzi zvolili nejjednodušší řešení. Mrtví zůstali ve svých hrobech a slavnostní odhalení památníku za přítomnosti krajských a okresních představitelů se obešlo bez nich. Jelikož již k velké slávě došlo, nikdo už se k nápadu s přemístěním ostatků nevrátil.

Poříčský kronikář opsal texty z dřevěných jehlanů na hřbitově u sv. Havla nad hroby se jmény mrtvých a zaznamenal i text z pomníku na novém hřbitově. Dokonce si nebyl jist, kdy k odhalení památníku došlo, datum přepsal.

Poříčský kronikář opsal texty z dřevěných jehlanů na hřbitově u sv. Havla nad hroby se jmény mrtvých a zaznamenal i text z pomníku na novém hřbitově. Dokonce si nebyl jist, kdy k odhalení památníku došlo, datum přepsal.

Poříčský kronikář František Novotný se při třicátém výročí oslav osvobození v roce 1975 k případu vyjádřil kulantněji: „V měsíci listopadu pořizovalo okresní muzeum v Benešově seznam hrobů sovětských vojáků, pohřbených na našem okrese. Dotazník byl zaslán také na náš MNV, které mě požádalo o prošetření a zodpovězení dotazníku. S odstupem třiceti let uvádím údaje, které se mi podařilo zjistit. Na území naší obce je pohřbeno pět sovětských vojáků. V pamětní knize Poříčí nad Sázavou z roku 1945 ani v dalších letech není záznam o jejich úmrtí, pochování ani příčině smrti. Teprve nyní se mi podařilo podle knihy pohřbených kolem kostela sv. Havla zjistit alespoň kusé údaje o zemřelých rudoarmějcích a pořídil jsem schematický situační plánek jejich hrobů. Původně měl každý rudoarmějec svůj hrob, po roce 1950 došlo ke sloučení v jeden velký.“

Kronikář dále líčí, že na hrobech stály dřevěné pyramidy s rudou hvězdou na vrcholu, ovšem časem se rozpadly a jen díky učitelce benešovského gymnázia znalé ruštiny se alespoň podařilo zaznamenat nápisy a jména. A k velké slávě k poctě padlým trpce poznamenává: „Byli pozváni i zástupci sovětského velvyslanectví, ale pro obtíže s exhumací se od přemístění těl upustilo. A tak dodnes leží těla padlých rudoarmějců na bývalém hřbitově, jejich pěkný památník však stojí na hřbitově novém.“

O deset let později, v roce 1985, se opět objevuje v poříčské kronice zápis, který potvrzuje, že těla mrtvých vojáků jsou zcela jinde než pod hlavním památníkem na novém hřbitově: „Začátkem měsíce května odebrali dva pracovníci benešovského okresního muzea z hrobů rudoarmějců na hřbitově u kostela sv. Havla trochu zeminy (…) Byla uložena do dvou uren, připomínajících dělostřelecký náboj, a odeslána do Sovětského Svazu, snad do kyjevského muzea, které si ji vyžádalo (bližší podrobnosti se mi nepodařilo zjistit).“

Bližší podrobnosti se poříčskému kronikáři nepodařilo zjistit ani ohledně skutečných příčin smrti rudoarmějců. Tedy kromě jediné, kterou pečlivě zaznamenal: „Čigerik Sergej Alexandr – gardista, zemřel údajně v září 1945, což se mi zdá nepravděpodobné, protože v té době se v Poříčí sovětská posádka nenacházela, odešla už koncem června 1945. Patrně se jedná o prvého rudoarmějce zemřelého v obci, který prý spadl z tanku a byl roztrhán jeho pásy.“

Detail nápisu na památníku. Jen jedno jméno je shodné se zápisem v poříčské kronice, druhé se v ní nevyskytuje a čtyři jména zcela chybějí.

Detail nápisu na památníku. Jen jedno jméno je shodné se zápisem v poříčské kronice, druhé se v ní nevyskytuje a čtyři jména zcela chybějí.

Podle vzpomínek dosud žijících pamětníků skutečně zahynul jeden sovětský důstojník při autonehodě, zbytek byl údajně popraven za hrubé porušení vojenské kázně, údajně loupeže a znásilnění.

Těžko dnes soudit, jak se to vše v Poříčí roku 1945 odehrálo, ale zvláštní je, že na novém památníku sovětských vojáků jsou na rozdíl od kroniky uvedena jen dvě jména místo pěti. Navíc jen jedno jméno se shoduje se zápisem v kronice. To druhé se v poříčských zápisech podle všeho vůbec nevyskytuje.

Pravděpodobně i ve vaší obci je památník padlým sovětským, nebo americkým vojákům. Bylo by jistě zajímavé zjistit, za jakých okolností zemřeli. Dejte nám vědět. 

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.